14 C 217/2024-16 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se domáhala žalobou podanou proti žalované zaplacení kupní ceny ve výši 8 090,80 Kč, poplatku z prodlení ve výši 3 406 Kč a zákonných úroků z prodlení.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.O skutkovém stavu věci soud z listinných důkazů zjistil, že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , , adresa, – , jméno FO, , poskytovala žalované možnost u vybraných e-shopů zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení, dále poskytovala žalované možnost zaplatit za zákazníky složenky nebo faktury za elektřinu, plyn, operátory, platby na e-shopu apod., a to prostřednictvím služby "Platba e-mailem nebo fotkou" (služba snap). Žalovaná využila služeb spočívajících v úhradách obchodníkovi, přičemž jí vznikl závazek zaplatit vyfakturované částky skládající se z ceny za využitou službu a případného poplatku za odložení splatnosti v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami. Vyúčtované částky žalovaná společnosti , právnická osoba, . neuhradila a k datu splatnosti, tj. ke dni 15. 9. 2022 dlužila celkem částku 8 090,80 Kč. Smluvený poplatek za prodlení činil celkem 3 406 Kč. Advokátka žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k zaplacení, úhradu dlužné částky žalobkyně nezaznamenala.Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu. Výrokem rozsudku pod bodem I soud uložil žalované povinnost dlužnou částku a úroky z prodlení zaplatit. Smlouva mezi žalobkyní a žalovanou byla posouzena podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) a podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru). Poplatek z prodlení je smluvní pokutu ve smyslu § 2048 a násl. o. z. ve spojení s § 122 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 občanského zákoníku, podle nařízení § 2 vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Pohledávka byla žalobkyni postoupena dle ustanovení § 1879 a násl. o. z.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše odměny advokátky soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 300 Kč. Advokátka poskytla žalobkyni tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.