17 C 37/2024-52 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 25. 1. 2024 domáhal po žalovaném zaplacení částky 41 012,02 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru nazvané Pronto půjčka č. , hodnota, uzavřené dne 10. 6. 2022. V žalobě uvedl, že poskytl žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč, a to bezhotovostně převodem na žalovaným označený bankovní účet a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky splácet v 30 pravidelných splátkách ve výši 3 491 Kč, počínaje dnem 10. 7. 2022. Žalovaný nehradil řádně a včas, v důsledku čehož došlo ke dni 13. 6. 2023 k zesplatnění úvěru a žalovanému vznikla povinnost zaplatit nesplacenou jistinu ve výši 32 783,03 Kč a dále smluvní úrok ve výši 111,33 %. Dále žalovanému vznikla povinnost zaplatit poplatky za upomínky ve výši 2 x 450 Kč a v souladu s čl. VI. odst. 3a smluvních podmínek též smluvní pokutu v celkové výši 6 874,99 Kč a smluvní pokutu ve výši 499 Kč.Dále žalobce uvedl, že před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalovaného, zejména údaje uvedené žalovaným jako žadatelem v žádosti o úvěr, prověřil žalovaného jako žadatele v dostupných registrech, zejména centrální evidenci exekucí a centrálním registru dlužníků.Před podáním žaloby nebyl dluh žalovaným ani přes upomínky uhrazen.Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř., protože účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).Žalobce vzal na výzvu soudu podáním ze dne 22. 2. 2024 žalobu zpět v části vymezené výrokem usnesení o částečném zastavení řízení č. j. 17 C 37/2024–12 a předmětem řízení tedy zůstal pouze dluh na jistině úvěru 32 783,03 Kč, poplatky za upomínky 900 Kč, smluvní pokuta ve výši 499 Kč a zákonný úrok z prodlení od data 14. 6. 2023 (tzn. dne následujícího po zesplatnění dluhu).O skutkovém stavu učinil soud následující zjištění: ze smlouvy o spotřebitelském úvěru nazvané Pronto půjčka č. , hodnota, uzavřené dne 10. 6. 2022 ve spojení s potvrzením o provedení úhrady ze dne 27. 6. 2022 soud zjistil, že žalobce poskytl dne 20. 6. 2022 žalovanému finanční prostředky ve výši 35 000 Kč, které se žalovaný se zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 111,33 % ročně v 30 pravidelných měsíčních splátkách po 3 491 Kč.Z vyjádření žalobce, výpisů z účtu žalovaného a lustracemi žalovaného v centrální evidenci exekucí, zprávy NRKI – BRKI a předložených faktur soud zjistil, že měsíční příjmy žalovaného činily v době těsně před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy 58 849 Kč (což bylo potvrzeno i z předložených faktur), ze zbylých listin soud vzal za prokázané, že žalobce před uzavřením úvěrové smlouvy dostatečně prověřil schopnost žalovaného splácet následně poskytnutý úvěr.Naopak v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dlužnou částku zaplatil.Žaloba je (po částečném zastavení řízení) důvodná.Právní vztahy mezi žalobcem a žalovaným se řídí v daném případě zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen „o. z.“), a to ust. § 2395 a násl. o. z. upravujícími institut úvěru. Mezi účastníky došlo k uzavření úvěrové smlouvy, podle které žalobce plnil, žalovaný však nikoliv. Ten porušil povinnost vyplývající z tohoto závazkového vztahu tím, že řádně a včas neuhradil dlužnou částku z titulu smlouvy o úvěru, a proto došlo nejpozději k 13. 6. 2023 k zesplatnění úvěru. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu zpět v části, kde původně požadoval přisouzení nekorektního úroku z úvěru (obchodní úrok ve výši 111,33 % ročně) i v části smluvní pokuty, předmětem řízení zůstalo toliko vrácení jistiny dluhu ve výši 32 783,03 Kč. Tomuto požadavku soud bez dalšího vyhověl, neboť má za prokázané výpisem z účtu, že úvěr ve výši 35 000 Kč byl žalovanému poskytnut (dne 20. 6. 2022) a zavázal tedy žalovaného povinností částku ve výši 32 783,03 Kč žalobci vrátit spolu s příslušenstvím, tedy zákonným úrokem z prodlení (k tomu viz § 1970 občanského zákoníku) a dále i účelně vynaloženými náklady ve výši 900 Kč a smluvní pokutou ve výši 499 Kč (výrok I.).Při určení lhůty k plnění soud vyšel z § 160 odst. 1 o.s.ř. a zákonné lhůty 3 dnů, neboť s ohledem na pasivitu žalovaného nebyly zjištěny žádné skutečnosti odůvodňující její prodloužení či plnění ve splátkách.O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. v návaznosti na ust. § 146 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl úspěch v poměru 83,24 % ku úspěchu žalovaného, který se v důsledku zpětvzetí žaloby a částečnému zastavení řízení zaviněnému žalobcem ubránil v řízení co do 16,76 %, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 66,48 %.O výši náhrady nákladů řízení žalobce v této věci soud rozhodl dle § 151 odst. 2 o. s. ř. Při plném úspěchu ve věci by žalobci náležela náhrada ve výši 4 545 Kč (z toho na zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 641 Kč a na náhradě účelně vynaložených nákladů řízení za právní zastoupení advokátem dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif, dále jen „AT“) ve výši 2 904 Kč.Vzhledem k poměrnému úspěchu žalobce přiznal soud žalobci oproti žalovanému právo na náhradu 66,48 % z celkových nákladů řízení, tj. částku 3 022 Kč. Náklady řízení jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o. s. ř. Lhůta k plnění dle výroku II. byla rovněž stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.