14 C 42/2025-105 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se domáhala žalobou, podanou soudu proti žalované, zaplacení žalovaném částky 78 676,09 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jde o nárok ze smlouvy o hotovostním úvěru reg. č. GNN120663379, kterou dne 6. 3. 2023 uzavřela se žalovaným.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč, a to na základě smlouvy o hotovostním úvěru reg. č. , Anonymizováno, ze dne 6. 3. 2023. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, což bylo zjištěno z potvrzení o výši pracovního příjmu a ze souboru výpisů z účtu žalovaného. Ze smlouvy o úvěru bylo dále zjištěno, že žalovaný se zavázal splatit úvěr nejpozději do 14. 3. 2031 v 96 měsíčních splátkách splatných vždy ke 14. dni měsíce. Úroková sazba byla smluvena ve výši 14,99 % ročně. Žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a včas, čímž porušil smluvené podmínky poskytnutého úvěru. S ohledem na závažné porušení smluvních povinností žalobkyně od smlouvy o úvěru odstoupila a vyzvala žalovaného k úhradě zbývající části úvěru, což bylo zjištěno z přehledu splátek a výzvy k zaplacení dluhu. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě všech dlužných částek, což bylo zjištěno z předžalobní výzvy.O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že v době rozhodování soudu žalovaný dlužil žalobkyni částku 78 676,09 Kč s příslušenstvím a nadále trvalo prodlení žalovaného se zaplacením.Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů.Výrokem rozsudku pod bodem I soud uložil žalovanému povinnost dlužnou jistinu, úroky a úroky z prodlení zaplatit. Hmotněprávní posouzení smlouvy o úvěru vychází z ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Před uzavření smlouvy o úvěru žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 občanského zákoníku, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 3 148 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátčiny odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokátka poskytla žalobkyni následující úkony právní služby:1 – příprava a převzetí zastoupení,2 – výzva k zaplacení před podáním žaloby,3 – sepis žaloby,Podle 7 advokátního tarifu činí mimosmluvní odměna částku 4 260 Kč za jeden úkon právní služby. Ke každému úkon náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty).Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.