17 C 173/2025-29 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Hradci Králové dne 19. 3. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 28 519 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svoji žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), uzavřel dne 13. 11. 2022 se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále také „smlouva“). Na základě smlouvy byla v den jejího uzavření žalované poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč v hotovosti, v souvislosti s čímž se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 13 719 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8 489 Kč, se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za tzv. službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 730 Kč (dále jen „poplatky“). Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 750 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24. 9. 2023. Žalovaná dohodnuté splátky řádně a včas nesplácela, poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 5. 10. 2023. Ke dni 19. 11. 2023 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila 17 764,38 Kč a na poplatcích šlo o částku 10 754,62 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak tato zůstala bez vyjádření žalované.2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřila. Soud proto věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také o. s. ř.). Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 13. 11. 2022 (čl. 16) bylo zjištěno, že Právní předchůdce žalobkyně poskytl dne 13. 11. 2022 žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Část poskytnutých prostředků byla použita na splacení zůstatku celkové dlužné částky žalované z dříve uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , žalované tak byla vyplacena celková částka ve výši 9 312 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky splácet spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 489 Kč a dalšími poplatky v částce 5 230 Kč. Úroková sazba činila 86 % ročně a roční procentní sazba nákladů (dále jen „RPSN“) 167,65 % ročně.4. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 13. 11. 2022 (čl. 14) soud zjistil, že žalovaná při žádosti o úvěr uvedla, že je invalidní důchodce, žije v nájmu, vyživuje dalších 6 osob, je svobodná a nesplácí spotřebitelský úvěr u jiné společnosti. Jako účel žádosti o úvěr žalovaná označila refinancování. Žalovaná mezi své měsíční příjmy zahrnula čistý příjem ve výši 8 896 Kč, ostatní příjmy ve výši 58 892 Kč a další příjem domácnosti ve výši 15 000 Kč, celkové uváděné příjmy žalované činí 82 788 Kč. Žalovaná své měsíční výdaje odhadla částkou 30 000 Kč.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky vzal soud za prokázané, že žalobkyně písemně informovala žalovanou o postoupení pohledávky.6. Z transakční historie – tabulky umoření ze dne 25. 10. 2024 (čl. 20) soud zjistil, že žalovaná uhradila na splátkách celkem 5 200 Kč (položka „Celková platba za období“).7. Z písemné výzvy včetně podacího lístku bylo zjištěno, že advokát žalobkyně před podáním žaloby předžalobní výzvou odeslanou dne 31. 12. 2024 vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky, a to nejpozději do 15. 1. 2025.8. Žalobkyni byla soudem zaslána výzva, aby řádně tvrdila a vysvětlila, jakým způsobem zkoumala schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr a doplnil důkazy, ze kterých by vyplynulo, jak byly zkoumány schopnosti žalované splácet úvěr, především okolnosti ověření žalovanou uváděných příjmů a výdajů.9. Žalobkyně na výzvu soudu reagovala vyjádřením, kde bez doložení jakýchkoliv důkazů shrnula informace ze zákaznické karty (srov. bod 4. odůvodnění), kdy s ohledem na výši příjmů žalované a výši požadované zápůjčky dospěl právní předchůdce žalobkyně k názoru, že schopnost žalované splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Žalobkyně má za to, že není povinností právního předchůdce žalobkyně zkoumat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Dále žalobkyně upozornila, že smlouva byla uzavřena po 1. 12. 2016, tedy datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., a neprokázání splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost nezpůsobuje absolutní neplatnost této smlouvy. Žalobkyně na výzvu soudu nevysvětlila, jak ověřovala žalovanou uváděné měsíční výdaje včetně posuzování výše existujících závazků a spolehla se jen na prohlášení žalované. Doloženy nebyly ani výpisy z účtu žalované ohledně prokázání jejího vysokého příjmu, ani podklady k ověření výdajů.10. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy poskytl žalované dne 13. 11. 2022 částku ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně jistinu ve výši 20 000 Kč, dále se zavázala vrátit poplatky. Úroková sazba činila 86 % ročně, RPSN činila 167,65 %. Právní předchůdce žalobkyně si neověřil tvrzení žalované o jejích skutečných příjmech a výdajích, když nebylo prokázáno, jakým konkrétním způsobem tedy předchůdce žalobkyně ověřoval skutečnou úvěruschopnost žalované. Právní předchůdce žalobkyně se u žalované jako invalidní důchodkyně spokojil s prohlášením o celkových příjmech ve výši 82 788 Kč, tj. postačilo mu prohlášení o položce ostatní příjmy ve výši 58 892 Kč, kdy takové ostatní příjmy si neověřoval, resp. ověřování nebylo v tomto řízení prokázáno. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni, která o tom žalovanou písemně informovala. Žalovaná uhradila na jistinu částku 5 200 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 31. 12. 2024, úhradu pohledávky požadovala žalobkyně po žalované nejpozději do 15. 1. 2025.11. Žaloba je toliko částečně důvodná.12. Obecně podle ustálené judikatury soudů a Soudního dvora EU platí, že věřitel je povinen využívat i veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Vzhledem k tomu, že žalovaná při sjednání smlouvy o úvěru vystupovala v pozici spotřebitele, soud při právním posouzení věci vycházel z ustanovení zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), ve znění pozdějších předpisů ve spojení s o. z.13. Bylo zjištěno, že Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná jednali o uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z., kdy Právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím peněžitých prostředků ve smyslu § 84 až § 89 ZoSÚ s odbornou péčí neposuzoval schopnost žalované jako spotřebitele splácet poskytnuté peněžní prostředky.14. Podle ustanovení § 84 až § 89 ZoSÚ je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Pro Právního předchůdce žalobkyně, tedy podnikatele, podle ustanovení § 433 o. z. platí, že nesmí zneužít svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Dle § 75 a § 76 ZoSÚ byl Právní předchůdce žalobkyně povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí a s žalovanou jako spotřebitelem jednat čestně, transparentně a zohledňovat práva a zájmy spotřebitele. Současně bylo povinností věřitele (§ 86, § 87) před uzavřením smlouvy řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Platí, že spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledků tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, když pro porušení této povinnosti je smlouva neplatná a spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy a je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Soud k dané věci konstatuje, že ZoSÚ, jímž se v této věci právní vztahy účastníků řídí, vycház