38 C 273/2025-18 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 13. 6. 2025 se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 11 736,90 Kč s příslušenstvím. V návrhu uvedl že pohledávka za žalovanou mu byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 3. 2025 společností de , právnická osoba, ., která pohledávku za žalovanou získala jejím postoupením od původního věřitele, společnosti , právnická osoba, . Původní věřitel poskytl žalované dne 21. 8. 2023 částku 14 490 Kč převodem na její účet č.ú. , č. účtu, . Žalovaná ke dni podání žaloby uhradila částku 2 753,10 Kč. Žalovaná dluží žalobci žalovanou částku 11 736,90 Kč, která se stala splatnou dne 4. 12. 2023.Žalovaná dluh neuhradila ani po předžalobní výzvě zástupce žalobce.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Soud rozhodoval bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.O skutkovém stavu věci soud učinil závěr, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, ., poskytla žalované částku ve výši 14 490 Kč dne 21. 8. 2023 na účet žalované č. ú. , č. účtu, . To soud zjistil ze sdělení Moneta Money bank a.s. a potvrzení o provedené platbě původního věřitele. Původní věřitel pohledávku postoupil společnosti De Vries , právnická osoba, . a ta ji následně postoupila žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 3. 2025. Zástupce žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k zaplacení. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by poskytnuté prostředky vrátila.Výrokem rozsudku pod bodem I. soud uložil žalované povinnost dlužnou částku zaplatit, neboť žalovaná se přijetím uvedené částky bezdůvodně obohatila a je povinna bezdůvodné obohacení vydat v souladu s § 2991 odst. 1 OZ. Postoupení pohledávky bylo posouzeno podle § 1879 a násl. občanského zákoníku. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 občanského zákoníku, podle nařízení § 2 vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky č. 14/2012, o úpravě základních úrokových sazeb.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 400 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč (14b odst. 5 advokátního tarifu). K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Celkem činí náklady řízení úspěšného žalobce částku 2 615 Kč. Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.