13 C 25/2026-18 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se svou žalobou podanou dne 11. 1. 2026 domáhala po žalované zaplacení částky 36 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná dne 26. 6. 2023 uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ., IČO , IČO, ) smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet, a to spolu se smluvními úroky ve výši 15 % měsíčně, kdy úroky úvěru měly být žalovanou hrazeny v měsíčních splátkách po 6 000 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Pohledávka původního věřitele byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 10. 2023 postoupena na žalobkyni, žalovaná byla o postoupení pohledávky žalobkyní informována. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení částky 36 000 Kč odpovídající neuhrazenému smluvnímu úroku za období 90 dnů, počítaných ode dne 16. 10. 2023, tedy den následující po dni splatnosti splátky, se kterou je žalovaná v prodlení. Žalobkyně před podáním žaloby zaslala žalované předžalobní výzvu. S oprávněností svého nároku žalobkyně odkázala na rozhodnutí Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 11. 4. 2024, č. j. EPR 90965/2024-5.Žalobkyně podáním doručeným soudu dne 11. 2. 2026 vzala svou žalobu částečně zpět, a to co do výše 18 000 Kč, nadále požaduje zaplatit částku ve výši 18 000 Kč.Žalovaná se nevyjádřila, tedy nesporovala skutková tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě.Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také o. s. ř.). Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 26. 6. 2023 vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně (tj. , právnická osoba, ., IČO , IČO, ) uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované peněžní prostředky formou spotřebitelského úvěru ve výši 40 000 Kč, a to na dobu 12 měsíců. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 72 000 Kč (15 % měsíčně) Žalobkyně a žalovaná si sjednaly, že po dobu trvání smlouvy o úvěru bude úrok z poskytnuté jistiny hrazen žalovanou formou pravidelných měsíčních splátek bez umoření jistiny. Výše každé jednotlivé splátky úroku činila 6 000 Kč, přičemž každá jednotlivá splátka byla splatná vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Současně s poslední splátkou úroku byla splatná rovněž poskytnutá jistina. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaná na úvěr nehradila řádně a včas, když se dostala do prodlení s úhradou splátky splatné dne 15. 10. 2023. Žalovaná v řízení tuto skutečnost nesporovala, respektive se nevyjádřila. Pohledávka původního věřitele byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 1. 10. 2023, předávací protokol č. 0007 ze dne 1. 4. 2024 a oznámení o postoupení). Před podáním žaloby byla žalovaná opětovně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou odeslanou 8. 4. 2024. To vyplývá z předžalobní výzvy včetně podacího lístku ze dne 8. 4. 2024. Žalované byla žalobkyní poskytnuta lhůta k úhradě dlužné částky do 18. 4. 2024, žalovaná však ani poté ničeho neuhradila a ke dni rozhodování soudu žalovaná žalobkyni dlužila částku 18 000 Kč odpovídající smluvnímu úroku ve výši 15 % měsíčně za období 90 dnů, počítaných ode dne 16. 10. 2023 (den následující po dni splatnosti splátky, se kterou byla žalovaná v prodlení).Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech dle ustanovení § 132 o. s. ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je po právu.Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, a ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Hmotněprávní posouzení věci vychází z především z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Původní věřitel a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Bylo zjištěno, že žalovaná porušila smluvní podmínky, soud proto výrokem rozsudku pod bodem I. uložil žalované povinnost dlužnou částku odpovídající neuhrazeným splátkám smluvního úroku s příslušenstvím zaplatit. Pohledávka byla žalobkyni postoupena dle § 1879 a násl. občanského zákoníku. O úrocích z prodlení rozhodnuto ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb.Výrokem usnesením pod bodem II. soud řízení v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 18 000 Kč s příslušenstvím, zastavil, a to v souladu s ustanovením § 96 odst. 1, 2, 4 občanského soudního řádu.O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně vzala žalobu v rozsahu 18 000 Kč zpět, aniž tvrdila, že k tomuto úkonu došlo v důsledku chování žalované, v tomto rozsahu proto procesně zavinila zastavení řízení. Ve zbylém rozsahu byla žalobkyně úspěšná. Úspěch účastníků je tedy přibližně stejný, a proto soud právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků nepřiznal.Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.