14 C 14/2026-16 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 905 Kč s příslušenstvím.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalobkyně od 25. 1. 2024 poskytovala žalovanému pojištění, a to na základě pojistné smlouvy č. , hodnota, – komplexní rizikové životní pojištění , právnická osoba, verze 2. Za období od 25. 2. 2024 do 24. 7. 2024 žalovaný dlužil žalobkyni pojistné ve výši 13 705 Kč a od 25. 7. 2024 trvalo prodlení žalovaného se zaplacením. Žalovaný dále dlužil poplatek za upomínání ve výši 200 Kč. Advokátka žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k zaplacení.Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu. Výrokem rozsudku pod bodem I soud uložil žalovanému povinnost dlužnou částku, úroky z prodlení zaplatit a náklady spojené s uplatněním pohledávky zaplatit. Hmotněprávní posouzení věci vychází z ustanovení § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, o úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 občanského zákoníku, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky z Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. Dále soud vycházel z úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. V souladu s ustanovením § 513 občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni částku 200 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátčiny odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 400 Kč. Advokátka poskytla žalobkyni tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.