14 C 319/2025-44 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalovaná se žalobou podanou soudu dne 7. 10. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 103 187,67 Kč s příslušenstvím z titulu pohledávky nepovoleného debetu na běžném účtu žalované.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Z listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 27. 5. 1999 smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu, jejímž předmětem bylo vedení běžného účtu žalované, nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, příslušná oznámení a podmínky k Profi účtu. Dne 24. 2. 2021 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o povoleném debetu, na jejímž základě byl žalované poskytnut povolený debetní rámec do výše 100 000 Kč. Nedílnou součástí smluvního vztahu byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník žalobkyně. Žalovaná se dostala do nepovoleného debetu, a to i přes opakované výzvy žalobkyně k úhradě dlužné částky. Žalobkyně dne 9. 4. 2025 smlouvu vypověděla a následně oznámila žalované zrušení běžného účtu ke dni 30. 6. 2025 a převedení konečného záporného zůstatku ve výši 103 187,67 Kč na zvláštní účet pohledávky z nepovoleného debetu. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy.O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že v době rozhodování soudu žalovaná dlužila žalobkyni částku 103 187,67 Kč jako pohledávku z nepovoleného debetu a od 2. 7. 2025 trvalo prodlení žalované se zaplacením dlužné částky.Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu, když pro takovýto postup byly splněny zákonné podmínky.Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne 4. 3. 2026, č.j. , spisová značka, , soud ustanovil žalované opatrovníka (§ 29 odst. 2 občanského soudního řádu), neboť bylo zjištěno, že jediná jednatelka a společnice žalované dne 24. 4. 2025 zemřela.Právní poměry byly posouzeny podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.). Mezi účastníky byl založen závazkový vztah z bankovní smlouvy o běžném účtu ve smyslu § 2662 a násl. o. z., přičemž žalovaná porušila své povinnosti tím, že se dostala do nepovoleného debetu a dlužnou částku nevyrovnala, čímž žalobkyni vznikl nárok na zaplacení dlužné částky. Povinnost žalovaného hradit úroky z nepovoleného debetu vyplývá ze smluvních ujednání účastníků, konkrétně ze smlouvy o povoleném debetu, všeobecných obchodních podmínek a oznámení o úrokových sazbách žalobkyně. Žalobkyně uplatnila smluvní úrok ve výši 13,5 % ročně, tedy v rozsahu nižším, než jaký byl sjednán pro vzniklý nepovolený debet. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku, náleží žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto přiznal žalobkyni jak smluvní úrok, tak zákonný úrok z prodlení v uplatněném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč soud shledal důvodným podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se jedná o závazkový vztah mezi podnikateli.S ohledem na výše uvedená skutková zjištění a právní posouzení věci soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I).Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 občanského soudního řádu. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4 128 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 7 advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 5 260 Kč. Byly poskytnuty tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.Lhůty k plnění byly stanovena podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.