13 C 124/2021-136 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení celkové částky 211 060,25 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě níž žalované poskytla úvěr ve výši 70 000 Kč, a to tím způsobem, že částka 30 267 Kč byla určena k úhradě závazku žalované vůči žalobkyni vzniklého z titulu dříve uzavřené smlouvy, částka 7 081 Kč byla určena k úhradě dalšího závazku žalované vůči žalobkyni vzniklého z titulu další dříve uzavřené smlouvy, částka 13 000 Kč byla započtena na náklady žalobkyně spojené s poskytnutím úvěru a zbývající částka 19 652 Kč byla vyplacena na účet žalované. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr žalobkyni splatit společně s úrokem ve výši 59 644 Kč v 72 měsíčních splátkách po 1 801 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Výše úrokové sazby přitom činila 23 % ročně. Mezi stranami byly na výslovnou žádost žalované dále sjednány doplňkové služby, a to konkrétně inkasní služba a doplňková služba„ [anonymizováno]“ zahrnující možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání, přičemž výše měsíční splátky za výkon inkasní služby činila 289 Kč měsíčně a výše měsíční splátky za výkon doplňkové služby„ [anonymizováno]“ činila 938 Kč měsíčně. Celková výše měsíční splátky se tak navýšila na 3 028 Kč Smlouva byla sjednána elektronicky za pomocí prostředků komunikace na dálku. Proces uzavření smlouvy pak probíhal konkrétně tím způsobem, že operátor žalobkyně nejdříve se žalovanou telefonicky probral její individuální požadavky, nabídl jí konkrétní úvěrový produkt a náležitě jí vysvětlil podmínky úvěru. Následně byla žalované zaslána e-mailová zpráva shrnující dohodnuté podmínky úvěru a obsahující přihlašovací údaje do klientského účtu na zabezpečených internetových stránkách žalobkyně, návod k uhrazení verifikační platby a návod ke zřízení inkasa. Po přihlášení do klientského účtu se žalované zobrazilo písemné znění návrhu smlouvy, s nímž se seznámila, vyjádřila souhlas se smluvními podmínkami a klikla na tlačítko„ Podepsat autorizačním SMS kódem“, načež jí byla odeslána zpráva s jedinečným SMS kódem na její telefonní číslo uvedené v žádosti. Poté již žalovaná smlouvu podepsala zadáním tohoto kódu do podpisového pole ve svém klientském účtu. Pokud jde o posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, k tomuto žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů uvedených v dotazníku podepsaném žalovanou, přičemž porovnávala příjmy a výdaje žalované a způsob plnění dosavadních dluhů. Od žalované si přitom vyžádala za tímto účelem kopii občanského průkazu, doklad o příjmech a výpis z bankovního účtu. Dále provedla lustraci žalované v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí a v databázi neplatných dokladů. V procesu posuzování úvěruschopnosti nadto dodržela pomocné parametry, jejichž dodržování doporučila Česká národní banka, když konkrétně dbala na to, aby dosavadní dluhy žalované nepřevyšovaly devítinásobek jejího ročního příjmu a aby součet měsíčních splátek nepřesahoval 45 % měsíčního příjmu žalované. Ve vztahu ke spotřebním výdajům na potraviny, drogerii, léky apod. žalobkyně podotkla, že rovněž dle stanoviska České národní banky lze přistoupit k paušalizování výdajů například dle údajů Českého statistického úřadu, neboť je obtížné či nemožné vyčíslit konkrétní spotřební výdaje. Žalobkyně také zdůraznila, že ve znaleckém posudku, který předkládá, se znalec vyjadřuje kladně k jejímu postupu při posuzování úvěruschopnosti. Konečně uzavřela, že úvěruschopnost žalované dle svého mínění posoudila na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací zjištěných od žalované, z databází a z jiných zdrojů. Žalovaná uhradila na svůj dluh 13 splátek v celkové výši 39 364 Kč a dostala se do prodlení s úhradou splátky splatné dne 15. 12. 2020, kterou neuhradila ani přes výzvy, v důsledku čehož žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalobkyně po žalované požadovala zbývající část jistiny ve výši 63 296,89 Kč, zbývající část úroků ve výši 42 921,91 Kč, zbývající část poplatku za inkasní služby ve výši 17 051 Kč, zbývající část poplatku za službu [anonymizováno] – [anonymizováno] ve výši 12 508 Kč, zbývající část poplatku za službu [anonymizováno] – [anonymizováno] ve výši 21 417 Kč, zbývající část poplatku za službu [anonymizováno] – [anonymizováno] ve výši 21 417 Kč, náklady na upomínání v celkové výši 800 Kč a smluvní pokutu ve výši 31 648,45 Kč. S ohledem na prodlení žalované žalobkyně požadovala rovněž zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny, poplatků za upomínky a smluvní pokuty od 4. 3. 2021 do zaplacení a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně ze zbývající části poplatku za inkasní službu a ze zbývající části poplatku za poplatku za službu„ [anonymizováno]“ od 4. 3. 2021 do zaplacení. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. 1. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 1. Z výpisu nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru na stránkách České národní banky je zřejmé, že žalobkyni bylo ze strany České národní banky uděleno povolení k poskytování spotřebitelského úvěru. 1. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla na základě žádosti žalované dne [datum] uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr v celkové výši 70 000 Kč. Co do výše 30 267 Kč byly finanční prostředky z úvěru určeny k úhradě závazku žalované vůči žalobkyni vzniklého z titulu dříve uzavřené smlouvy č. 118459 Kč, k níž žalobkyně doložila náhled ze svého interního systému obsahující základní informace o smlouvě a potvrzení o vyplacení úvěru. Dle výpisu z internetového bankovnictví žalobkyně došlo k úhradě tohoto závazku převodem uvnitř banky a žalované bylo zasláno potvrzení o doplacení. Co do výše 7 081 Kč byly finanční prostředky z úvěru určeny k úhradě dalšího závazku vůči žalobkyni vzniklého z titulu další dříve uzavřené smlouvy [číslo]. Dle výpisu z internetového bankovnictví žalobkyně došlo k úhradě tohoto závazku převodem uvnitř banky a žalované bylo zasláno potvrzení o doplacení. Konečně částka 13 000 Kč byla započtena na náklady žalobkyně spojené s poskytnutím úvěru. Zbývající částka 19 652 Kč byla vyplacena na účet žalované, což dokládá výpis z internetového bankovnictví žalobkyně. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 72 měsíčních splátkách po 3 028 Kč, kdy co do částky 1 801 Kč se jednalo o splátky jistiny a úroku ve výši 23 % ročně a co do zbývající částky se jednalo o splátky za doplňkovou inkasní službu a doplňkovou službu„ [anonymizováno]“, jež byly zřízeny na žádost žalované samostatnými smlouvami představujícími přílohy smlouvy o úvěru. Tato smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku výše uvedeným způsobem popsaným v článku X. smlouvy. K tomuto žalobkyně doložila e-mail, z něhož je zřejmé, že žalované byly na základě předchozí komunikace zaslány přístupové údaje do jejího klientského účtu, kde se mohla seznámit se smluvní dokumentací spotřebitelského úvěru a uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru a rovněž další e-mail obsahující smluvní dokumentaci k uzavřené smlouvě. Za účelem ověření totožnosti žalovaná dle doloženého výpisu zaslala na účet žalobkyně verifikační platbu ve výši 10 Kč, přičemž do kolonky„ zpráva pro příjemce uvedla„ Tímto souhlasím s návrhem smlouvy [číslo]“ Dále byla identita žalované prověřena kopií občanského průkazu, který dle výpisu ze stránek Ministerstva vnitra České republiky nebyl evidován mezi neplatnými doklady a kopií řidičského průkazu. Žalované bylo pak zasláno potvrzení o vyplacení úvěru a také jí bylo oznámeno přijetí požadavku k založení inkasa. 1. Součástí smluvní dokumentace je„ Dotazník k posouzení bonity spotřebitele“, kam žalovaná uvedla, že je zaměstnána na dobu neurčitou v [nemocnice] a její příjem ze zaměstnání činí 27 205 Kč měsíčně (podle předloženého výplatního lístku činila čistá mzda žalované za měsíc září 2019 25 591 Kč a podle výpisu z účtu za měsíc září 2019 jí byla na účet připsána od jejího zaměstnavatele v tomto měsíci částka 27 205 Kč, kdy lze předpokládat, že šlo mzdu za předcházející měsíc srpen 2019). Žalovaná vlastnila nemovitost, což dosvědčuje výpis z katastru nemovitostí, z něhož je zřejmé, že se jednalo o pozemek, jehož součástí byla stavba – rodinný dům. Žalobkyně rovněž doložila fotografii této nemovitosti. Předmětná nemovitost byla zatížena zástavním právem k zajištění jistiny úvěru poskytnutého dle úvěrové smlouvy ze dne [datum] a budoucích pohledávek vzniklých z této smlouvy až do výše 1 300 000 Kč. Jako své výdaje žalovaná uvedla náklady na bydlení ve výši 3 943 Kč měsíčně, náklady na svou osobu ve výši 6 800 Kč měsíčně (konkrétně mělo jít o veškeré pravidelné výdaje žalované vyj