13 C 154/2021-26 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 3 431 Kč s tím, že se co do výše 1 132 Kč jedná o zbývající část slevy z ceny za„ zřízení datové trasy“, tj. ceny za práce spojené se zprovozněním služby elektronických komunikací poskytovaných žalovanému, kterou je žalovaný povinen zaplatit, neboť řádně nehradil sjednané služby a nedodržel tak sjednané podmínky pro poskytnutí slevy. Ve zbylé částce 2 299 Kč se jedná o cenu za zařízení, které žalobkyně žalovanému propůjčila za účelem umožnit mu využívat služby elektronických komunikací v souladu s uzavřenou smlouvou a které žalovaný následně po ukončení smlouvy nevrátil, ačkoli k tomu byl povinen. S ohledem na prodlení žalovaného požadovala žalobkyně též zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to vždy ode dne následujícího po splatnosti příslušných faktur, jimiž byly žalovanému výše uvedené částky vyúčtovány. 1. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 1. Oběma účastníkům byla zaslána výzva, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se k výzvě nevyjádřili, a soud proto v souladu s § 115a o. s. ř. ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 1. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému specifikované služby, konkrétně internet, a rovněž se zavázala zřídit žalovanému v této souvislosti datovou trasu, přičemž ve smlouvě bylo uvedeno, že na zřízení datové trasy je žalovanému poskytnuta sleva v částce 2 066 Kč. Tato smlouva byla uzavřena na dobu určitou v délce 2 let. Žalovaný vyslovil svůj souhlas s tím, že žalobkyni po ukončení smlouvy vrátí propůjčené zařízení – radiomodem s napájením a anténou, které zůstane ve vlastnictví žalobkyně. Dále byl v textu smlouvy včleněn odkaz na konkrétní ustanovení Všeobecných podmínek, a to mimo jiné na článek 5.4. obsahující ujednání o vzniku nároku na slevu, podmínkách slevy, zálohovém čerpání slevy před vznikem nároku a o povinnosti vrátit čerpané zálohy v případě nedodržení podmínek nároku na slevu a na článek 7.6. obsahující ujednání o sankci za nevrácení pronajatého zařízení. V souladu s článkem 5.4.1 Všeobecných podmínek se účastníci ve smlouvě mohli dohodnout na poskytnutí slevy s tím, že tato sleva mohla být poskytnuta jako sleva z ceny poskytnutých služeb nebo jako sleva z aktivačního poplatku nebo sleva z instalačního poplatku nebo i jiná sleva, kterou si účastníci dohodli ve smlouvě, přičemž konkrétní výše slevy měla být uvedena ve smlouvě. Dle článku 5.4.2 Všeobecných podmínek přitom nárok na slevu vznikl uplynutím doby, na kterou byla smlouva sjednána za předpokladu, že byly dodrženy podmínky slevy uvedené v článku 5.4.3 Všeobecných podmínek, tj. že sleva byla mezi účastníky dohodnuta a že byla ze strany žalovaného dodržena sjednána doba trvání smlouvy, případně, že žalobkyně neodstoupila od smlouvy nebo ji nevypověděla tak, jak jí to v případě porušení smlouvy (k němuž patřilo také neuhrazení vyúčtovaných služeb) umožňovalo ustanovení článku 2.8.2 Všeobecných podmínek. Účastníci se mohli dohodnout, že žalovaný bude čerpat zálohu na slevu ještě před vznikem nároku na slevu již od počátku smluvního vztahu s tím, že pokud žalovaný nesplní podmínky slevy, může po něm žalobkyně požadovat vrácení poskytnuté zálohy na slevu. Dále bylo v článku 7.1 Všeobecných podmínek ujednáno, že žalobkyně žalovanému pronajme, zdarma vypůjčí nebo prodá přijímací zařízení, prostřednictvím něhož bude žalobkyně žalovanému poskytovat příslušné služby elektronických komunikací. V článku 7.4 Všeobecných podmínek byla zakotvena povinnost žalovaného vrátit žalobkyni přijímací zařízení do 14 dnů po ukončení smlouvy. V opačném případě byla žalobkyně oprávněna žalovanému dle článku 7.6 Všeobecných podmínek naúčtovat smluvní pokutu dle ceníku a požadovat náhradu ceny zařízení. Ceník žalobkyně doložila a cena radiového pojítka v něm byla stanovena částkou 2 299 Kč. Protokol o provedené práci stvrzuje, že dne 12. 4. 2018 servisní technik žalobkyně provedl u žalovaného instalaci přípojky a další úkony za účelem zřízení datové trasy. 1. Následně žalobkyně výše uvedenou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací vypověděla, neboť se žalovaný dostal do prodlení s platbami vyúčtovanými fakturou splatnou k 11. 7. 2019, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 11. 2019 s tím, že smluvní vztah skončí uplynutím 30 denní výpovědní doby, která začne běžet prvním dnem následujícího měsíce po tom, co bude žalovanému doručena výpověď smlouvy. Zároveň byl žalovaný dopisem z téhož dne vyzván k navrácení propůjčeného zařízení nejpozději do sedmi kalendářních dnů od ukončení smlouvy. V rámci této výzvy byl žalovaný upozorněn na skutečnost, že pokud propůjčené zařízení nevrátí, bude považováno za zcizené a žalovanému bude naúčtována jeho plná cena včetně dalších případných smluvních sankcí. 1. Z doložené„ výzvy k platbě“ ze dne 14. 11. 2019 je zřejmé, že žalovanému byla ze strany žalobkyně vyúčtována mimo jiné poskytnutá sleva za zřízení datové trasy v celkové výši 2 066 Kč (s ohledem na částečné plnění ze strany žalovaného zbyla k úhradě zažalovaná částka ve výši 1 132 Kč), která byla splatná k 24. 11. 2019 a z doložené„ výzvy k platbě“ ze dne 14. 1. 2020 je zřejmé, že žalovanému byla ze strany žalobkyně vyúčtována cena za nevrácené radiové pojítko ve výši 2 299 Kč splatná k 24. 1. 2020. 1. K úhradě výše uvedených částek byl žalovaný vyzván také předžalobní upomínkou ze dne 24. 8. 2020. 1. Na základě shora uvedených listinných důkazů má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v souvislosti s níž žalobkyně žalovanému umožňovala využívat internetové připojení prostřednictvím koncového zařízení. Zároveň byla mezi účastníky uzavřena též smlouva o výpůjčce ve smyslu § 2193 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který stanoví, že„ smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání“. Předmětem výpůjčky bylo právě ono koncové zařízení. Žalobkyně pro žalovaného dále provedla dohodnuté práce spojené se zprovozněním služby elektronických komunikací ve svém souhrnu označené jako„ zřízení datové trasy“, uzavřenou smlouvu lze tedy v této části považovat též za smlouvu o dílo ve smyslu § 2586 odst. 1 občanského zákoníku:„ Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.“ Ze strany žalobkyně pak došlo k ukončení smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací tak, jak to umožňuje § 1998 občanského zákoníku, který zní:„ Závazek lze vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon.“ Oprávnění žalobkyně smlouvu vypovědět v případě řádného nehrazení poskytnutých služeb ze strany žalovaného přitom plyne z výše citovaných ujednání Všeobecných podmínek. V důsledku ukončení smlouvy žalobkyni vzniklo právo na vrácení podmíněné slevy za zřízení datové trasy ve výši 2 066 Kč, neboť mezi účastníky byla pro poskytnutí této slevy ujednána odkládací podmínka spočívající v dodržení sjednané doby trvání smlouvy. Sjednání podmínky umožňuje § 548 odst. 1 občanského zákoníku:„ Vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky.“ Odkládací podmínka je vymezena v § 548 odst. 2 větě první občanského zákoníku, dle něhož„ podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou.“ Konkrétní podmínky, za nichž bude žalovanému sleva poskytnuta, respektive podmínky, za nichž bude povinen poskytnutou slevu vrátit, sice nebyly uvedeny přímo v textu smlouvy, nicméně smlouva obsahovala výslovný odkaz na příslušná ustanovení všeobecných podmínek žalobkyně s popisem, že obsahem těchto ustanovení jsou mimo jiné rovněž podmínky pro poskytnutí slevy. Jelikož ke splnění předepsané podmínky nedošlo, je požadavek žalobkyně na vrácení poskytnuté slevy opodstatněný. Mezi účastníky byla sjednána také možnost žalobkyně při nevrácení propůjčeného zařízení účtovat za něj cenu dohodnutou v ceníku, tj. částku 2 299 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný svou povinnost vrátit žalobkyni propůjčené zařízení porušil, vzniklo žalobkyni oprávnění požadovat po žalovaném uhrazení stanovené ceny, a soud proto žalovaného k její úhradě zavázal. S ohledem na prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo požadovat z přiznaných nároků úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda n