13 C 222/2021-59 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení 3 770 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému částku ve výši 3 000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal kromě jistiny ve výši 3 000 Kč zaplatit žalobkyni rovněž poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 665 Kč. Uvedená smlouva pak byla uzavřena elektronicky za pomocí prostředků komunikace na dálku. Žalovaný se nejdříve zaregistroval na webových stránkách žalobkyně, kam zadal požadované údaje o své osobě včetně e-mailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu. Za účelem ověření své totožnosti přitom žalovaný žalobkyni elektronickou cestou předložil kopii dokladu totožnosti a výpis ze svého bankovního účtu. Po úspěšně provedené registraci byla žalovanému v informačním systému žalobkyně založena klientská sekce a sděleny přístupové údaje do systému. Prostřednictvím této klientské sekce žalovaný posléze požádal o poskytnutí úvěru a následně odsouhlasil znění smlouvy. K tomu, jakým způsobem byla před uzavřením smlouvy posuzována úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že vycházela z výpisů z účtu žalovaného za období od května 2020 do července 2020, na nichž byl viditelný kreditní obrat ve výši několika desítek tisíc Kč, přičemž výše příjmů žalovaného se jevila pro splacení úvěru ve výši 3 000 Kč jako dostatečná. Dále si žalobkyně opatřila výpisy z databází EUCB a CRIF, z nichž bylo zjištěno, že žalovaný neměl v době poskytnutí úvěru žádné další úvěry po splatnosti. Žalobkyně podotkla, že zákon o spotřebitelském úvěru neupravuje přesná kritéria pro posuzování úvěruschopnosti a používá neurčité pojmy, jako je nezbytnost, dostatečnost a přiměřenost informací. Vyjádřila přesvědčení, že rozsah posouzení je rozdílný u úvěru v částce 3 000 Kč splatného za 14 dní a u úvěrů v částce několika desítek či set tisíc splácených v období několika let. Konečně zdůraznila, že absolutní neplatnost právního jednání může soud dovodit pouze ze skutečností předestřených stranami a není pak možné, aby soud právně významné skutečnosti, které nebyly účastníkem, jehož ve vztahu k nim tíží povinnost tvrzení, uplatněny, sám vyhledal, a to ani tehdy, jestliže by jejich zjištění mohlo vést k závěru o neplatnosti hodnoceného jednání. V této souvislosti odkázala na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni č. j. 64 Co 7/2021-72. Žalovaný svému závazku řádně nedostál a žalobkyni poskytnutý úvěr nesplatil. Žalobkyně proto požadovala po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 3 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 665 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 3 000 Kč od 22. 9. 2020 do 26. 10. 2020, tj. ve výši 105 Kč a s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou rovněž zaplacení úroku z prodlení z dlužné jistiny, a to od 22. 9. 2020, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru, do zaplacení (za období od 22. 9. 2020 do 26. 10. 2020 žalobkyně úrok z prodlení kapitalizovala, a to částkou 23,67 Kč). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 3 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 665 Kč, a to do 14 dnů. Tato smlouva pak byla uzavřena shora popsaným způsobem uvedeným v článku V. smlouvy, kdy žalovaný v průběhu procesu registrace a uzavírání smlouvy obdržel SMS zprávu obsahující PIN kód, jenž následně zadal do k tomu určeného políčka na webových stránkách žalobkyně, což bylo podmínkou pro vygenerování údajů pro přihlášení do klientské sekce, a poté vyjádřil souhlas se zněním smlouvy kliknutím na políčko„ Odeslat návrh na uzavření smlouvy“. Ověření totožnosti žalovaného ze strany žalobkyně před uzavřením smlouvy dosvědčuje doložená kopie občanského průkazu žalovaného a jeho fotografie odpovídající fotografii na občanském průkazu. Dle doloženého potvrzení o provedené odchozí platbě žalobkyně dne 4. 8. 2020 vyplatila částku 3 000 Kč na bankovní účet, jehož majitelem byl dle doložených výpisů z tohoto účtu právě žalovaný. 4. Z doložených výpisů z účtu žalovaného lze dále vyčíst, že žalovanému byla na tento účet v měsíci květnu 2020 připsána částka 8 659 Kč odeslaná z účtu společnosti [právnická osoba], v měsíci červnu 2020 byla na účet žalovaného připsána částka 22 101 Kč opět odeslaná z účtu shora jmenované společnosti a konečně v měsíci červenci 2020 byla na účet žalovaného připsána částka 19 436 Kč rovněž z účtu shora jmenované společnosti. Dále jsou na těchto výpisech zřetelné drobnější částky zasílané na účet žalovaného různými osobami. V měsíci květnu 2020 přitom na účet žalovaného přišly finanční prostředky v celkové výši 15 582,98 Kč, odešly z něj finanční prostředky ve výši 16 780,10 Kč a konečný zůstatek na účtu žalovaného činil 0,13 Kč, v měsíci červnu 2020 přišly na účet žalovaného finanční prostředky v celkové výši 39 031 Kč, odešly z něj finanční prostředky ve výši 39 071,13 Kč a konečný zůstatek na účtu žalovaného činil – 40 Kč, v měsíci červenci 2020 přišly na účet žalovaného finanční prostředky v celkové výši 76 856 Kč, odešly z něj finanční prostředky ve výši 70 033,50 Kč a konečný zůstatek na účtu žalovaného činil 6 782,50 Kč. Ke konci tohoto měsíce byla na účet žalovaného připsána částka 6 900 Kč od společnosti [právnická osoba] specifikovaná jako zápůjčka. Část odchozích finančních prostředků byla pak v měsíci červnu zjevně zaslána na účet [právnická osoba] [anonymizováno]. a v měsíci červenci na účet [právnická osoba], [anonymizována tři slova]. V měsíci červenci 2020 lze vedle dalšího identifikovat odchozí platbu z účtu žalovaného popsanou jako„ nájem“. Z doloženého výpisu z registru EUCB je patrné, že u zde registrovaných poskytovatelů úvěrů bylo žalovanému zamítnuto celkem sedm žádostí o úvěr, přičemž poslední z nich byla zamítnuta dne 3. 8. 2020 a že žalovaný měl ke dni 3. 8. 2020 jeden závazek ze smlouvy o úvěru ve výši 9 739,26 Kč (zjevně šlo o výše uvedené finanční prostředky zaslané na účet žalovaného na konci měsíce července 2020), který měl splatit do 29. 8. 2020, což dále potvrzuje také výpis z registru platebních informací. 5. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 14. 10. 2020, v níž mu byla poskytnuta lhůta k úhradě v délce sedmi dnů od doručení této výzvy, a to prostřednictvím e-mailové zprávy na e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvě. 6. Je zjevné, že mezi žalobkyní a žalovaným mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru, tak jak ji upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ 7. Předmětná smlouva o úvěru měla být mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena za pomocí prostředků komunikace na dálku v souladu s § 561 odst. 1 občanského zákoníku:„ (1) K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat“. A dále v souladu s § 562 odst. 1 občanského zákoníku:„ (1) Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.“ 8. Shora uvedeným jiným právním předpisem je myšlen zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, dle jehož ustanovení § 7 (ve znění účinném do 23. 7. 2021)„ K podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.“ 9. Soud dospěl v tomto případě k závěru, že ze strany žalovaného došlo ke kontraktaci smlouvy způsobem, který lze považovat za jiný typ elektronického podpisu tvořený kliknutím na příslušné pole v chráněném webovém rozhraní žalobkyně, kam měl po provedené registraci podmíněné doložením kopie dokladu totožnosti a zadáním PIN kódu zaslaného na uvedené telefonní číslo na základě přiděleného uživatelského jména a hesla přístup pouze žalovaný. Dle závěrů soudobé judikatury je pro uzavření spotřebitelské smlouvy jiný typ elektronického podpisu (dříve prostý elektronický podpis) postačující a nevyžaduje se kvalifikovaný elektronický podpis (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 37 ICm 4495/2014 nebo rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2017, sp. zn. 33 Icm 547/2016). Ačkoli se tato judikat