13 C 73/2021-28 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení celkové částky 3 999,98 Kč s tím, že se jedná o součet podmíněných slev, které právní předchůdce žalobkyně společnost [anonymizováno] [právnická osoba] poskytl žalovanému na nákup celkem dvou koncových zařízení zakoupených při uzavření účastnických smluv, jejichž předmětem bylo poskytování služeb elektronických komunikací žalovanému. Tyto slevy je žalovaný povinen vrátit z důvodu nedodržení sjednané doby trvání účastnických smluv. S ohledem na prodlení žalovaného požadovala žalobkyně též zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po splatnosti vyúčtování. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 1. Oběma účastníkům byla zaslána výzva, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se k výzvě nevyjádřili, a soud proto v souladu s § 115a o. s. ř. ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 1. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že žalovaný byl z titulu účastnických smluv uzavřených mezi ním a právním předchůdcem žalobkyně společností [anonymizováno] [právnická osoba] dne [datum] účastníkem mobilních telefonních stanic [číslo] přičemž právní předchůdce žalobkyně žalovanému na základě předmětných smluv poskytoval základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby. V rámci výše uvedených smluv právní předchůdce žalobkyně a žalovaný dále uzavřeli kupní smlouvy, kdy předmětem první z nich bylo zařízení Samsung Galaxy J3 (2017) J330FN – Modrý a předmětem druhé z nich bylo zařízení Samsung Galaxy J3 (2017) J330FN – Zlatý, obě v ceně 4 001 Kč. Na nákup obou zařízení přitom byla žalovanému poskytnuta podmíněná sleva ve výši 2 000 Kč, přičemž bylo ujednáno, že pokud nebude dodržena sjednaná doba trvání účastnických smluv v délce 24 měsíců z důvodu jejich předčasného ukončení ze strany právního předchůdce žalobkyně či ze strany žalovaného nebo bude ve vztahu k žalovanému zahájeno insolvenční řízení, je žalovaný povinen poskytnuté slevy vrátit. Dle článku 2.6.1. Všeobecných podmínek byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn účastnickou smlouvu vypovědět mimo jiné v případě, že žalovaný nezaplatí tři po sobě jdoucí vyúčtování nebo se ocitne v prodlení s úhradou jakéhokoli dluhu vůči právnímu předchůdci žalobkyně po dobu delší než 90 dnů. Dopisem ze dne 18. 6. 2018 byl žalovaný upozorněn na skutečnost, že dlouhodobě neplní své závazky z účastnických smluv a má vůči právnímu předchůdci žalobkyně neuhrazené závazky po splatnosti. Zároveň byl žalovaný upozorněn, že pokud tyto závazky ve stanovené lhůtě neuhradí, dojde k ukončení účastnických smluv po uplynutí 30 denní výpovědní doby ode dne doručení výpovědi. Fakturami [číslo] [číslo] ze dne 4. 9. 2018 splatnými k 18. 9. 2018 vyúčtoval právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytnuté podmíněné slevy na obě výše uvedená zařízení ve výši 2 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka představující doúčtované slevy na nákup zařízení postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 30. 7. 2020. K úhradě dlužné částky byl žalovaný dále vyzván předžalobní upomínkou ze dne 25. 11. 2020. 1. Na základě shora uvedených listinných důkazů má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly platně uzavřeny smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, a zároveň byly mezi nimi uzavřeny také kupní smlouvy tak, jak je upravuje § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu“. Předmětem těchto smluv byla výše označená koncová zařízení. Ze strany právního předchůdce žalobkyně pak došlo k ukončení smluv o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací tak, jak to umožňuje § 1998 občanského zákoníku:„ Závazek lze vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon.“ Oprávnění právního předchůdce žalobkyně smlouvy vypovědět v případě řádného nehrazení poskytnutých služeb ze strany žalovaného přitom plyne z výše citovaných ujednání Všeobecných podmínek. V důsledku ukončení těchto smluv právnímu předchůdce žalobkyně vůči žalovanému vzniklo právo na vrácení podmíněné slevy na každé zařízení ve výši 2 000 Kč (žalobkyně přitom požadovala pouze zaplacení částky 1 999,99 Kč). V této souvislosti ještě nutno doplnit, že předmětné ujednání o poskytnutí koncového zařízení za zvýhodněnou cenu je třeba posoudit jako mající charakter podmínky, na jejíž splnění je vázán vznik, změna nebo zánik práva tak, jak to umožňuje § 548 občanského zákoníku. 1. Pohledávka za žalovaným byla následně v souladu s ustanovením § 1 879 občanského zákoníku, který stanoví, že„ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)“, postoupena na žalobkyni a ta je tak aktivně legitimována k jejímu vymáhání. 1. S ohledem na prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo požadovat z přiznaného nároku úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení je byl žalobkyní požadován od prvního dne prodlení v zákonné výši. 1. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. 1. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla ve věci plně úspěšná, právo na jejich náhradu. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále za ně právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b téže advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.