16 C 14/2021-26 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 6 800 Kč příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] [rok] ze dne [datum], kterou žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] Před poskytnutím úvěru byla posouzena úvěruschopnost žalovaného, a to předložením jeho příjmů a výdajů. Na základě této smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 8 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 2 240 Kč (28 % z jistiny), poplatkem za správu úvěru ve výši 1 760 Kč, a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 1 520 Kč, a to v celkem 13 měsíčních splátkách po 1 040 Kč. Žalovaný úvěr nehradil řádně a včas. Ke splatnosti dluhu došlo dnem splatnosti poslední splátky 13. 4. 2018. Následně došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný žalobkyni nadále dluží 6 800 Kč. Dále se žalobkyně domáhala úroku z prodlení 8,5 % ročně z částky 6 800 Kč od 14. 4. 2018 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek stanovených v § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z předložených důkazů soud zjistil, že žalovaný požádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru dne [datum]. Z žádosti, čestného prohlášení ze dne [datum], listiny finanční analýzy ze dne [datum], credit scoringu ze dne [datum], soud zjistil, že čistý příjem žalovaného ze závislé činnosti činil 12 000 Kč měsíčně, za bydlení utratil 3 000 Kč měsíčně, za stravování a výživné 2 000 Kč měsíčně, za splátky úvěru 1 950 Kč měsíčně. Z pracovní smlouvy ze dne [datum], čestného prohlášení ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaný pracoval jako [anonymizováno]. Z výplatních lístků bylo zjištěno, že na účet mu přišla v únoru 2017 čistá mzda 13 811 Kč. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] dne [datum] uzavřel smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému při podpisu smlouvy poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru zaplatit celkové náklady úvěru ve výši 5 840 Kč, které sestávaly z úroku ve výši 2 240 Kč (tedy 28 % z poskytnuté jistiny za celé období, na které byl úvěr poskytnut, tj. asi 25,85 % ročně), poplatku za uzavření smlouvy ve výši 320 Kč, který byl splatný při uzavření smlouvy, dále poplatku za správu úvěru ve výši 1 760 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 1 520 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit 13 měsíčními splátkami ve výši 1 040 Kč. Dále bylo mezi účastníky v čl. III smlouvy sjednáno, jakým způsobem budou částky hrazeny splátkami, když nejprve byly splátkami hrazeny úroky. Žalovanému byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru a předpis splátek. Ze smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum] bylo zjištěno, že část závodu společnosti [právnická osoba] byla převedena na společnost [právnická osoba] Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena ze společnosti [právnická osoba] na společnost [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Předžalobní upomínkou ze dne 26. 2. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, a to ihned, současně mu bylo oznámeno postoupení pohledávky (podací lístek). 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Dle § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Dle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Dle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Předložené důkazy hodnotil soud podle § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z., když předchůdkyně před uzavřením posoudila úvěruschopnost žalovaného. Na základě této smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 040 Kč, které vedle jistiny v sobě zahrnovaly úrok ve výši 2 240 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 1 760 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 520 Kč Vedle toho žalovaný při podpisu smlouvy uhradil žalobkyni poplatek za uzavření smlouvy ve výši 320 Kč. Předchůdkyně žalobkyně si své povinnosti ze smlouvy splnila, neboť žalovanému úvěr v dohodnuté výši poskytla. Žalovaný však svým povinnostem nedostál, jelikož sjednané splátky úvěru nehradil řádně a včas. Soud proto přiznal žalobkyni, na kterou byla pohledávka posléze postoupena, právo na zaplacení dosud neuhrazené jistiny, žalobkyně měla nárok na úrok i poplatek za správu úvěru za administrativní činnost. 10. Soud naopak nepřiznal žalobkyni právo na zaplacení poplatku za hotovostní inkaso splátek. Soud ujednání o tomto poplatku posoudil jako neplatné, neboť je v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z. Takové sjednání poplatku je v rozporu s § 115 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., který zakazuje vázat uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru na poskytnutí doplňkové služby. Možnost poskytnutí úvěru byla bez jakéhokoliv opodstatnění automaticky spojena s povinností zákazníka hradit úvěr hotovostním inkasem. Soudu přitom není zřejmé, proč by poskytnutý úvěr nemohl být splácen bezhotovostně, tedy bez dalšího navyšování nákladů dlužníka. Zákazníkovi bylo v dané věci v podstatě dáno na výběr poskytnutí peněz v hotovosti ihned při sjednávání smlouvy, avšak při strpění platby za hotovostní inkaso anebo neposkytnutí úvěru vůbec. Ačkoliv měl dlužník dle bodu III.6 smlouvy možnost hradit splátky i bezhotovostně, nárok úvěrujícího na úhradu poplatku tímto nebyl jakkoliv dotčen a žalovaný by tak byl povinen k jeho úhradě, i když by předchůdkyni žalobkyně nevznikly žádné náklady s výběrem splátek v hotovosti. Jak známo podobné typy smluv o úvěru spotřebitelé zpravidla uzavírají v situaci, kdy nutně potřebují získat ihned určitou finanční částku, proto pochopitelně zvolí okamžité poskytnutí peněžních prostředků i za situace, kdy jsou s tímto spojeny další náklady. Je zřejmé, že se jedná spíše o další poplatek, kterým se předchůdkyně žalobkyně snaží navýšit svůj zisk. K tomuto je možno dále poukázat, že uvedený názor pak zastávají rovněž jednotlivé krajské soudy (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 42 ICm 4014/2015-23 ze dne 3. 12. 2015, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. KSPA 60 INS 5615/2015 ze dne 11. 12. 2015 nebo rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 10 ICm 4880/2015 ze dne 20. 9. 2016). 11. Žalobkyně tak nemá nárok na úhradu poplatku za hotovostní výběr splátek v celkové výši 1 520 Kč, v této části soud žalobu zamítl. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky 5 280 Kč je v souladu s § 1970 o. z. opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to z částky 5 280 Kč, který požadovala od 14. 4. 2018 do zaplacení. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Jelikož žalobkyně měla v řízení pouze částečný úspěch, soud náhradu nákladů poměrně rozdělil. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 6 800 Kč, přičemž jí bylo soudem přiznáno 5 280 Kč. Žalobkyně tak byla ve věci úspěšná ze 78 % a z 22 % neúspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení – odměnou advokáta za tři úkony právní služby dle ustanovení § 14b) písm. c) odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé, jednoduchá výzva k plnění). Sazba odměny za jeden úkon právní služby činí dle ustanovení § 14b) odst. 1 písm. c) odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 200 Kč (při určování výše odměny soud vycházel z tarifní hodnoty sporu ve výši 6 800 Kč). Dále jsou náklady řízení tvořeny náhradou hotových výdajů dle ust. § 14b) odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši 100 Kč za každý provedený úkon právní služby a 21 % DPH z odměny. Celkem tak veškeré náklady řízení činí 1 489 Kč. Žalobkyně má právo na rozdíl mezi 78 % a 22 %, tj. 56 % nákladů, tedy 834 Kč.