16 C 57/2019-139 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobce se domáhal určení, že je vlastníkem, příp. spoluvlastníkem nemovitých věcí vymezených ve výroku I. tohoto rozsudku. Svou žalobu odůvodnil tím, že dne 21. 7. 2017 daroval žalovanému, svému vnukovi, uvedené nemovitosti. Přestože jeho záměrem bylo darovat pouze polnosti, žalovaný, který darovací smlouvu připravoval, zahrnul do smlouvy i rodinný dům, ve kterém vedle žalobce, jeho manželky, žalovaného a matky žalovaného bydlí od narození i jeho druhá dcera [jméno] [příjmení]. Ta v domě užívala jednu místnost, do roku 2015 zde trávila celé léto a další části roku, zbytek doby žila v Itálii. Od uvedené doby však pobývala v České republice celou dobu, neboť zde podstupuje léčbu rakoviny. Žalobce smlouvu podepisoval v časové tísni. O tom, že byl převeden celý jeho majetek a že byl tudíž uveden v omyl, se dozvěděl až měsíc po podpisu smlouvy. Žalovaný následně zrušil své tetě trvalý pobyt v domě, aniž by ji nebo žalobce o tom informoval. Do návrhu přitom úmyslně nepravdivě uvedl, že jeho teta v domě dlouhodobě nežije. [příjmení] [jméno] se o této skutečnosti dozvěděla náhodou asi po 3 měsících, přestože byla s žalovaným v každodenním kontaktu. Žalovaný pak svou tetu nejprve vyzval k vyklizení nemovitosti a během jejího pobytu v nemocnici jí i fakticky vystěhoval, čemuž však žalobce zabránil. Rovněž jí zadržuje poštu, nechal jí odpojit anténu, slovně ji vykazuje z kuchyně i zahrady. V důsledku uvedeného se zhoršily vztahy v rodině. Jednání žalovaného je dle žalobce v hrubém rozporu s dobrými mravy, zvláště s ohledem na zdravotní stav [jméno] [příjmení] a nevděčné vůči jeho osobě. Ve věci jsou proto dány zákonné důvody pro odstoupení od darovací smlouvy. 2. Žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznal. K uzavření darovací smlouvy došlo z podnětu žalobce, který věděl, které nemovitosti jsou převáděny. Žalobce začal argumentovat neplatností smlouvy až poté, co se o ní dozvěděla [jméno] [příjmení], která situaci v rodině vyhrocuje a žalobce ovlivňuje. Zrušení pobytu nemůže být kvalifikováno jako hrubé porušení dobrých mravů, neboť jeho teta dlouhodobě žije v Itálii a do [obec] zpravidla jezdila o Velikonocích, v létě a o Vánocích. Hospitalizována byla pouze v roce 2015. Žalovaný nevystěhoval svou tetu na ulici, naopak jí nadále umožňuje bydlet v domě. Jmenovaná se nepodílí na péči o dům a ani se nestará o žalobce. Žalovaný následně doplnil, že co se týče jeho chování k tetě [obec], to bylo vždy důsledkem jejího předchozího chování a bylo jí prakticky vyprovokováno, což vylučuje, aby na jeho jednání bylo nahlíželo jako na zjevné porušení dobrých mravů. 3. Okresní soud rozsudkem ze dne 3. 3. 2020, č. j. [číslo jednací], určil, že žalobce je vlastníkem, příp. spoluvlastníkem předmětných nemovitostí. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 20. 5. 2021, č. j. [číslo jednací], rozsudek okresního soudu k odvolání žalovaného zrušil a věc mu vrátil s tím, že je třeba provést výslech manželky a druhé dcery žalobce a dále proto, že žalobce ve svém vyjádření k odvolání uvedl další, nikoliv nevýznamné, skutečnosti, které nastaly po rozhodnutí soudu prvního stupně. 4. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy, svědeckými a účastnickými výpověďmi, z nichž zjistil následující skutkový stav. 5. Žalobce coby darující uzavřel s žalovaným coby obdarovaným dne 21. 7. 2017 darovací smlouvu, kterou žalobce bezplatně převedl na žalovaného vlastnického právo k pozemkům zapsaným na [list vlastnictví], vlastnický podíl o velikosti id. 2/3 k pozemkům zapsaným na [list vlastnictví] a vlastnický podíl o velikosti id. ½ k pozemkům zapsaným na [list vlastnictví], vše v k. ú. a obci [obec]. Na pozemku [parcelní číslo] se nachází stavba domu [adresa]. 6. Z lékařské zprávy [ulice] onkologického ústavu plyne, že se [jméno] [příjmení] léčí s diagnózou hyperplazie endometria, polyp těla děložního. Dne 18. 11. 2015 u ní došlo k exstirpaci (vynětí) tumoru. Ošetřující lékař dle zprávy z 18. 4. 2019 trval na hysterectomii, kterou však uvedená zatím nezvažuje. 7. Dne 8. 6.2018 rozhodl [stát. instituce] pod č. j. [spisová značka] [číslo] o zrušení trvalého pobytu [jméno] [příjmení] na ulici [ulice a číslo] ve [obec]. Stalo se tak z podnětu žalovaného s tím, že [jméno] [příjmení] se v r. 1989 odstěhovala do Itálie, na uvedené adrese se dlouhodobě nezdržuje a adresa jejího současného pobytu je žalovanému neznámá. Oznámení o konání správního řízení se jí nepodařilo na adresu trvalého pobytu doručit. [příjmení] svědkyně v dané věci vypovídala matka žalovaného, jež uvedla, že její sestra dojíždí pouze dvakrát ročně na návštěvu, jinak žije v cizině. Druhý svědek, [jméno] [příjmení], uvedl, že žalovaného navštěvuje, avšak [jméno] [příjmení] u něj nikdy nepotkal. 8. Předžalobní upomínkou ze dne 20. 11. 2018 vyzval žalovaný [jméno] [příjmení] k opuštění domu [adresa] a dále pozemků p. [číslo] (zahrada). Uvedl, že teta má právo se stýkat s prarodiči, nicméně toto právo nemůže zneužívat, nehledě na to, že nehradí služby spojené s užíváním domu. Předžalobní upomínkou ze dne 16. 4. 2019 žalovaný vyzval svou tetu k okamžitému vyklizení nemovitosti. 9. Žalobce dopisem ze dne 3. 12. 2018 odstoupil od darovací smlouvy a odvolal dar pro hrubé a nepoctivé jednání a nevděk žalovaného vůči jeho tetě [příjmení] [příjmení]. V tomto dopise uvedl, že nevěděl, že součástí darování je i rodinný dům. Žalovanému vytkl, že [příjmení] [příjmení], která má rakovinu, zrušil bez jejího vědomí trvalý pobyt, přestože tam bydlí od narození a tuto skutečnost jí ani neoznámil, ačkoliv s ní byl v každodenním kontaktu. 10. Žalovaný výzvu k vrácení nemovitostí neakceptoval. V podáních ze dne 11. 12. 2018 a 23. 10. 2018 poukázal, že žalobce začal platnost smlouvy zpochybňovat až poté, co se o ní dozvěděla [jméno] [příjmení]. Žalovaný nesouhlasí s dlouhodobými pobyty své tety, která se nepodílí na údržbě nemovitosti. Je to přitom teta, kdo se vůči ostatním chová vulgárně. Žalovaný žalobci navrhl zřízení bezúplatného a doživotního práva užívání všech nemovitostí. 11. Z účastnického výslechu žalobce vyplynulo, že jeho záměrem bylo darovat žalovanému pouze polnosti. O tom, že byl darován i dům a že došlo ke zrušení trvalého pobytu dcery [jméno], se dozvěděl až později. Netušil, že jeho druhá dcera a žalovaný měli v úmyslu dostat dceru [jméno] z domu. [jméno] má v domě vyhrazený jeden pokoj, který využívá, když přijede z Itálie a využívá ho rovněž v současnosti, kdy podstupuje v [obec] léčbu rakoviny. Žalovaný svou tetu [jméno] z domu opakovaně vyhazuje, jednou jí vyházel věci z jejího pokoje. Ta však v České republice nemá kde bydlet. Žalobce celou situaci snáší velmi špatně. Došlo ke zhoršení vztahů s vnukem. 12. Žalovaný ve svém účastnickém výslechu uvedl, že žalobce měl smlouvu k dispozici den či dva před jejím podpisem a věděl, co je jejím obsahem. Ke zhoršení vztahů došlo asi rok poté, kdy se o darování dozvěděla teta [jméno]. Není pravdou, že by tetě vyhazoval věci. O zrušení trvalého pobytu jí řekl asi po dvou nebo třech měsících, dříve to neudělal, protože tetě nechtěl kazit narozeniny. O zrušení trvalého pobytu ani o výzvě k vyklizení domu žalobce neinformoval. Ačkoliv mu vadí tetino chování, akceptoval by její návštěvy žalobce. To, že teta podstupuje lékařské zákroky, nepovažuje za důvod, aby v domě pobývala přes měsíc. Dům vracet nechce, protože má obavy, že by jej z něj teta vyhodila. 13. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že ačkoliv převážně žije v Itálii, do [obec] jezdí pravidelně o svátcích a přes léto. Nyní v České republice podstupuje onkologickou léčbu. O přepsání domu na synovce se dozvěděla náhodou v březnu 2018, když se dívala do katastru nemovitostí. Následně v říjnu 2018 zjistila, že jí synovec zrušil trvalý pobyt, ačkoliv byla ve [obec] již v srpnu. Po těchto událostech se vztahy se všemi rodinnými příslušníky, vyjma otce, zhoršily. Sama si na dům nikdy nedělala nároky, pouze bylo dříve domluveno, že dostane zadní část zahrady. 14. Svědkyně [jméno] [příjmení], manželka žalobce, vypověděla, že v rámci prováděné digitalizace bylo dohodnuto, že polnosti budou přepsány na vnuka. Následně se rozhodlo i o přepisu domu. Když se o tom dozvěděla dcera [jméno], začala svědkyni a druhé dceři nadávat, že není zaopatřena a že žalobce okradly. Bez dceřina vědomí někdo vystěhoval skříň s věcmi jejího přítele na dvůr, které byly plné molů. Z jejího pokoje nic neodstraňovali. [jméno] má stále klíče od domu. Žalovaný [příjmení] říkal, že může za dědečkem docházet. Žalovaný v současné době přejíždí mezi [anonymizována dvě slova], kdy bydlí a [anonymizováno]. Žalobci nikdo nebrání v přijímání návštěv ani v užívání dílny, pouze v době Covidu nikoho v domě nechtěli. Vztahy v rodině se po převodu majetku změnily, [jméno] svědkyni nezdraví, má za to, že ji okradla. S manželem se sice baví, ten ji ale osočuje, že [jméno] okradla. Žalobce se s dcerou [jméno] nebaví, vyčítá jí, že to ona zosnovala převod majetku. Svědkyně neví, že by [jméno] byla nemocná. 15. Svědkyně [jméno] [příjmení], dcera žalobce a matka žalovaného,