22 C 124/2021-145 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení 2 772,42 Kč s tím, že tato částka představuje nepovolený debetní zůstatek, který vznikl na účtu žalovaného vedeném u právního předchůdce žalobkyně - společnosti [právnická osoba] na základě uzavřené smlouvy o účtu a který žalovaný ani přes upomínání nevyrovnal. Tento nepovolený debetní zůstatek byl pak kromě odchozích plateb z účtu tvořen rovněž poplatky účtovanými žalovanému v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami právního předchůdce žalobkyně a aktuálními ceníky. Konkrétně byl žalovanému účtován 5 x poplatek za vedení osobního účtu v částce 75 Kč, 3 x poplatek za dotaz na zůstatek v bankomatu cizí banky v částce 20 Kč, 2 x poplatek za kartové operace v částce 125 Kč, 1 x poplatek za papírový výpis v částce 30 Kč a 2 x„ poplatek dle ceníku“ v částce 900 Kč. Předmětná smlouva o účtu byla pak uzavřena na pobočce právního předchůdce žalobkyně ve [obec], přičemž totožnost žalovaného byla ověřena dle občanského průkazu. Pohledávka za žalovaným představovaná nepovoleným debetním zůstatkem byla následně postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně dále po žalovaném požaduje vedle dlužné jistiny s ohledem na prodlení žalovaného také zaplacení úroku z prodlení za období od 2. 2. 2018, tj. ode dne následujícího po dni převedení pohledávky z osobního účtu na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, do zaplacení (za období od 2. 2. 2018 do 1. 3. 2019 žalobkyně úrok z prodlení kapitalizovala částkou 256,18 Kč). 2. Zdejší soud se primárně musel zabývat otázkou, zda je pro rozhodnutí ve věci založena mezinárodní příslušnost soudů České republiky a v závislosti na tom pak jeho místní příslušnost. Při posouzení otázky mezinárodní příslušnosti je třeba aplikovat Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. V doložené smlouvě o účtu žalovaný uvedl své bydliště na území [země]. Dle článku 7 Nařízení může být osoba, která má bydliště v některém členském státě, v jiném členském státě žalovaná, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn, přičemž v případě poskytování služeb je místem plnění závazků místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty. V daném případě je třeba za místo, kde služby byly dle smlouvy poskytovány, považovat pobočku banky, v níž byla smlouva uzavřena, tj. pobočku ve [obec] nacházející se v obvodu zdejšího soudu. Jak mezinárodní příslušnost českých soudů, tak i místní příslušnost zdejšího soudu v této věci je tak založena. Pro úplnost třeba dodat, že na předmětný smluvní vztah nelze aplikovat § 17 Nařízení týkající se spotřebitelských smluv, neboť se o spotřebitelskou smlouvu, tak jak ji chápe Nařízení, nejedná. Nešlo totiž ze strany žalovaného o smlouvu uzavřenou s osobou, která by provozovala profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, kde měl žalovaný bydliště, tj. v [země], nebo by se na tento stát zaměřovala. Žalovaný zde vystupoval jako„ aktivní spotřebitel“, který přicestoval na území České republiky, kde předmětnou smlouvu následně uzavřel, ustanovení Nařízení týkající se spotřebitelských smluv se však vztahují pouze na tzv.„ pasivní spotřebitele“. 3. Jelikož se soudu nepodařilo zjistit místo aktuálního pobytu žalovaného, byla mu usnesením ze dne 18. 8. 2021, č. j. 22 C 124/2021-35, ustanovena z důvodu neznámého pobytu opatrovnice, a to advokátka [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Opatrovnice žalovaného vyjádřila pochybnost, zda smlouvu o vedení účtu uzavřel skutečně žalovaný, a to s ohledem na skutečnost, že se jedná o cizince, u něhož není jisté, jestli se v danou dobu skutečně zdržoval na území České republiky. Dle jejího mínění mohly být žalovanému ukradeny doklady totožnosti a tyto doklady mohly být použity třetí osobou k získání prospěchu prostřednictvím uzavření předmětné smlouvy. Dále namítala, že žalovaný není v současné době na území České republiky evidován k pobytu a pravděpodobně se na jejím území již nezdržuje, tudíž nemohl reagovat na dopisy žalobkyně k úhradě dlužné částky a hájit tak svá práva. Konečně zdůraznila, že smlouva byla vypovězena teprve dne 1. 2. 2018, ačkoli poslední pohyb na účtu v důsledku jednání žalovaného proběhl v září roku 2017 a následně nabíhaly pouze náklady na vedení účtu a další náklady spojené s prodlením. Navýšení představované těmito náklady bylo dle názoru opatrovnice nepřiměřené k původní pohledávce a rozporné s dobrými mravy. Opatrovnice žalovaného proto navrhla, aby v případě, že nebude žaloba zamítnuta v plném rozsahu, byla zamítnuta minimálně co do požadovaných nákladů spojených s prodlením ve výši 2 x 900 Kč. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena rámcová smlouva o finančních službách, v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal vést žalovanému účet číslo [bankovní účet] a účtovat mu za vedení tohoto účtu a další služby poplatky dle ceníku s tím, že podmínky v této smlouvě výslovně neupravené se budou řídit Všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba] Předmětný„ Ceník [anonymizována tři slova]“ svého právního předchůdce pak žalobkyně také doložila. Na základě tohoto ceníku byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn žalovanému mimo jiné účtovat poplatek za vedení účtu ve výši 75 Kč měsíčně, poplatek za doručení výpisu z účtu v papírové podobě na území České republiky ve výši 30 Kč, poplatek za výběr hotovosti v zahraničí ve výši 125 Kč, poplatek za dotaz na zůstatek na účtu u jiné banky ve výši 20 Kč a náklady spojené s prodlením, které budou účtovány vždy k 10., 40. a 70. dni prodlení ve výši 300, 900 a 900 Kč. Dle přílohy k této smlouvě byla žalovanému k jeho účtu vydána debetní karta s limitem pro výběr hotovosti ve výši 20 000 Kč za den, limitem pro platby u obchodníků ve výši 50 000 Kč za den a limitem pro platby na internetu ve výši 5 000 Kč za den. Ve smlouvě bylo uvedeno číslo občanského průkazu žalovaného, tj. [číslo], adresa trvalého pobytu, tj. [anonymizována dvě slova], [číslo] [anonymizováno], [země], a korespondenční adresa, tj. [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Ze sdělení Policie České republiky ze dne 27. 6. 2021 bylo přitom zjištěno, že se žalovaný zdržoval na území České republiky na ubytovně ve [obec], kde svůj pobyt ukončil ke dni 8. 2. 2020 a ze sdělení České správy sociálního zabezpečení ze dne 25. 5. 2021 plyne, že byl žalovaný evidován jako zaměstnanec ve společnostech [právnická osoba] v období od [datum] do [datum] a [právnická osoba] od [datum] do [datum]. Na doložených výpisech z účtu jsou pak viditelné příchozí finanční prostředky od druhé shora uvedené společnosti označené jako mzda či záloha. Dle názoru soudu tak nevyvstávají jakékoli pochybnosti o tom, že se žalovaný na území České republiky v minulosti zdržoval, pracoval zde a rovněž zde uzavřel předmětnou smlouvu o finančních službách. Nic naopak nenasvědčuje tomu, že by mělo dojít ke zneužití dokladů žalovaného a k uzavření smlouvy jeho jménem jinou osobou. 5. V souladu s článkem 9.3 Všeobecných obchodních podmínek byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn bez souhlasu žalovaného čerpat peníze z jeho účtu mimo jiné při započtení nebo zúčtování svých splatných pohledávek za žalovaným. V článku 9.4 pak bylo deklarováno, že pokud žalovaný vybere ze svého účtu peníze nebo zaplatí kartou nebo pokud právní předchůdce žalobkyně odečte jím naúčtovanou cenu z účtu žalovaného, na němž nebude dostatek finančních prostředků, vznikne na tomto účtu nepovolený záporný zůstatek, přičemž se takto vzniklý dluh úročí příslušnou úrokovou sazbou. Vedle tohoto úroku byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn účtovat žalovanému také další platby související s prodlením dle ceníku. 6. Z doloženého výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 bylo dále zjištěno, že na konci měsíce června 2017 činil zůstatek na tomto účtu - 73,03 Kč, z doloženého výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 7. 2017 do 31. 7. 2017 bylo zjištěno, že na konci měsíce července 2017 činil zůstatek na tomto účtu 9,90 Kč, z doloženého výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 8. 2017 do 31. 8. 2017 bylo zjištěno, že na konci měsíce srpna 2017 činil zůstatek na tomto účtu - 26,21 Kč, z doloženého výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 9. 2017 do 30. 9. 2017 bylo zjištěno, že ke konci měsíce září 2017 činil zůstatek na tomto účtu – 642,42 Kč (vedle dalších provedených transakcí byly ze strany právního předchůdce žalobkyně z účtu odečteny poplatky za dotazy na zůstatek v automatu cizí banky v celkové výši 60 Kč, poplatek za vedení účtu ve výši 75 Kč a poplatky za výběr z bankomatu jiné banky v zahraničí v celkové výši 250 Kč), z doloženého výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 10. 2017 do 31. 10. 2017 bylo zjištěno, že ke konci měsíce října 2017 činil zůstate