22 C 256/2020-21 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení 5 533 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována tři slova] se žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě této smlouvy poskytl žalovanému částku ve výši 4 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě současně zavázal kromě jistiny ve výši 4 000 Kč zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za poskytnutí půjčky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně v celkové výši 364 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč a poplatek za pojištění ve výši 129 Kč, přičemž celkovou částku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobkyně splatit v 43 týdenních splátkách po 151 Kč. Právní předchůdce žalobkyně pak před uzavřením smlouvy posoudil úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný však sjednané splátky řádně neuhradil, když uhradil pouze celkovou částku ve výši 960 Kč. Tato částka byla co do výše 364 Kč započtena na úrok, co do výše 379,63 Kč byla započtena na poplatek za administrativní činnost, co do výše 195,37 Kč byla započtena na poplatek za hotovostní inkaso splátek a co do výše 21 Kč byla započtena na poplatek za životní pojištění. Žalovaný tak zůstal právnímu předchůdci žalobkyně dlužen 4 000 Kč na jistině, 420,37 Kč na poplatku za administrativní činnost, 1 004,63 Kč na poplatku za hotovostní inkaso splátek a 108 Kč na poplatku za životní pojištění. Následně byla pohledávka za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, kdy tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 6. 12. 2019. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení za dobu od 3. 6. 2017, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky, do zaplacení (za období od 3. 6. 2017 do 6. 12. 2019 žalobkyně úrok z prodlení kapitalizovala, a to částkou 820,21 Kč) a dle smluvních podmínek rovněž úrok ve výši 20,98 % ročně za dobu od 27. 5. 2017, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do zaplacení (za období od 27. 5. 2017 do 6. 12. 2019 žalobkyně úrok kapitalizovala, a to částkou 2 153,95 Kč). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována tři slova] byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě níž právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 4 000 Kč, která mu byla předána v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal tuto částku společně s úrokem ve výši 364 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 800 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 129 Kč (celkem 6 493 Kč) právnímu předchůdci žalobkyně vrátit v 43 týdenních splátkách po 151 Kč. Podle článku 9.7 Smluvních podmínek, bude-li zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Podle článku 1.2 Smluvních podmínek, v případě, že dojde ve smyslu článku 9.7 věty druhé těchto Smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. 4. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným z titulu předmětné smlouvy postoupena na žalobkyni, kdy žalovanému byla tato skutečnost oznámena dopisem z téhož dne. Tímto dopisem byl žalovaný zároveň vyzván k úhradě dlužné částky do deseti dnů od obdržení tohoto dopisu. Odeslání tohoto dopisu žalobkyně prokázala doloženým podacím lístkem ze dne 7. 1. 2020. Dále byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 7. 5. 2020, jejíž odeslání žalobkyně rovněž prokázala podacím lístkem ze dne 10. 5. 2020. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 7. Podle § 2 písm. e) zákona 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, se tento zákon nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu s celkovou výší nižší než 5000 Kč. 8. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Na základě předložených listinných důkazů má soud dále za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 4 000 Kč, která mu byla předána v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal tuto částku společně s úrokem ve výši 364 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 800 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 129 Kč (celkem 6 493 Kč) právnímu předchůdci žalobkyně vrátit v 43 týdenních splátkách po 151 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni a ta je tak aktivně legitimována k jejímu vymáhání. 11. V tomto případě nebylo povinností právního předchůdce žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť dle shora citovaného § 2 písm. e) zákona o spotřebitelském úvěru se tento zákon nevztahoval na úvěry s celkovou výší nižší než 5 000 Kč. Soud proto neučinil žádná skutková zjištění podstatná pro rozhodnutí ve věci z doložené Karty zákazníka obsahující rovněž údaje o příjmových a výdajových poměrech žalovaného. 12. Soud pak žalobu posoudil jako důvodnou co do požadované jistiny ve výši 4 000 Kč, co do zbývající části poplatku za administrativní činnost ve výši 420,37 Kč, co do zbývající části poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 004,63 Kč a co zbývající části poplatku za pojištění ve výši 108 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou je opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, který požadovala od prvního dne prodlení v zákonné výši. 13. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku ve výši 20,98 % ročně ze zbývající části jistiny za dobu od 27. 5. 2017 do zaplacení, soud musel žalobu zamítnout, neboť není vůbec zřejmé, na základě čeho by mělo žalobkyni vzniknout právo na tento úrok, když v článku 1.2 Smluvních podmínek je výslovně uvedeno, že v případě, že dojde ve smyslu článku 9.7 věty druhé těchto Smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Je samozřejmě obvyklé, že úrok za poskytnutí zápůjčky bývá sjednán až do úplného zaplacení, avšak v daném případě byl sjednán pevnou částkou s vyloučením dalšího úročení. 14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Jelikož měla žalobkyně v řízení pouze částečný úspěch, soud náhradu nákladů poměrně rozdělil. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení celkové částky 9 770,76 Kč, přičemž jí bylo soudem přiznáno 6 703,66 Kč (úroky i úroky z prodlení soud kapitalizoval ke dni sepsání rozsudku, tj. ke dni 19. 1. 2021). Žalobkyně tak byla ve věci úspěšná z 69 % a z 31 % neúspěšná (z 31 % byl úspěšný žalovaný). Žalobkyně tak má vůči žalovanému právo na zaplacení 38 % náhrady nákladů řízení. 15. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba, jednoduchá výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí podle § 14b advokátního tarifu 200 Kč a dále za ně právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně D