4 C 153/2021-23 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uzavřela se žalovaným prostřednictvím sítě internet na webové stránce [webová adresa] dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal a zavázal se poskytnuté peněžní prostředky splatit pravidelnými splátkami do [datum]. Tuto svoji povinnost si však neplnil. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 5 000 Kč, poplatku ve výši 3 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč. Žalobkyně dále požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru [číslo] v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho účet č. [bankovní účet] úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit pravidelnými splátkami do [datum] spolu s poplatkem za čerpání úvěru ve výši 3 500 Kč. Dle čl. III smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 50 Kč za každý den čerpání úvěru ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Dle čl. VIII smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal uhradit v případě prodlení s úhradou jakékoliv splátky jednorázovou smluvní pokutu ve výši 500 Kč. 4. Dle potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] a vyjádření [právnická osoba] byla částka 5 000 Kč poskytnuta dne [datum] na účet žalovaného. 5. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána (předžalobní výzva ze dne [datum], podací lístek z téhož dne). 6. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z."). Podle ustanovení § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle § 561 odst. 1 o. z., k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 9. Podle § 562 odst. 1 o. z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 10. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 11. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12. Podle ustanovení § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Soud má z předložené úvěrové smlouvy za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o podnikatelském úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku. 14. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal a zavázal se jej splácet pravidelnými splátkami, a to i s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 50 Kč za každý den čerpání úvěru do splacení úvěru, požadovaný žalobkyní celkem ve výši 3 500 Kč Vedle těchto částek se žalovaný zavázal uhradit i jednorázovou smluvní pokutu ve výši 500 Kč pro případ prodlení s úhradou jednotlivé splátky. Funkce smluvní pokuty je trojí, a to preventivní, sankční a uhrazovací. Smluvní pokuta tedy musí být dostatečně vysoká, aby dlužníka odradila od porušování smluvního závazku, případně jej za jeho porušení citelně potrestala a konečně má také sloužit jako paušalizovaná náhrada škody pro věřitele. S ohledem na tyto funkce se jeví soudu sjednaná výše smluvní pokuty jako přiměřená. Jelikož žalovaný v rozporu se smluvním ujednáním poskytnuté peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč ve lhůtě splatnosti nevrátil, vznikl žalobkyni vedle nároku na poplatek ve výši 3 500 Kč rovněž nárok na úrok z prodlení, který požadovala ve výši, která je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud dále konstatuje, že návrh žalobkyně na vydání elektronického platebního rozkazu naplňuje kritéria formulářové žaloby vymezená nálezem Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/11 a tedy rovněž kritéria stanovená v § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, neboť tento návrh je využitelný pro uplatnění nároků žalobkyně v typově obdobných případech, kdy postačuje jen zaměnit v něm uvedené číselné údaje. Opakovanost používaného vzoru a četnost podávání takovéhoto typového návrhu u Okresního soudu v Hodoníně je zd. soudu známa z jeho úřední činnosti (srovnej návrh ve věci vedené pod sp. zn. EPR [číslo] a EPR [číslo]).