5 C 82/2021-61 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 444,86 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] vedeném na úvěrovém účtu žalovaného. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě jím doložených příjmů a po interním skóringu klienta. Vyšla přitom z uváděných příjmů žalovaného ve výši 27 928 Kč a výdajů ve výši 7 176 Kč. [příjmení] dotazem do CCB a interních systémů zjistila, že žalovaný žalobkyni splácel úvěr ve výši 8 865 Kč, hypoteční úvěr ve výši 775 Kč, úvěr se splátkou 3 627 Kč a kontokorentní úvěr se splátkou zhruba 1 500 Kč měsíčně, pročež nové splátkové zatížení činilo 15 817 Kč. Příjem klienta shledala žalobkyně dostatečným k pokrytí splátek i životních výdajů. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr až do výše 21 000 Kč. První čerpání bylo uskutečněno dne [datum] ve výši 21 000 Kč a poslední dne [datum] ve výši 751 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % ze sjednaného úvěrového limitu, a to ze svého inkasního účtu, na kterém se zavázal udržovat dostatečný disponibilní zůstatek. Dále se žalovaný zavázal splatit žalobkyni úvěr s úrokem ve výši 16,9 % ročně a sjednanými poplatky za využití a vedení účtu. Žalovaný nehradil ani přes opakované výzvy sjednané splátky řádně a včas, a žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni 25. 3. 2020. Požadovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 19 171,9 Kč, smluvního úroku ve výši 1 352,50 Kč z dlužné jistiny za dobu od 30. 11. 2019 do 25. 3. 2020, zákonného úroku z prodlení ve výši 38,46 Kč za dobu od 31. 12. 2019 do 25. 3. 2020 a poplatků v celkové výši 2 882 Kč (sestávající z pojistného ve výši 209 Kč a 3 x 191 Kč a dále z nákladů spojených s prodlením ve výši 2 x 900 Kč a 300 Kč). Žalobkyně se konečně domáhala uhrazení smluvních úroků a úroků z prodlení z dlužné jistiny 19 171,9 Kč, a to vždy za dobu od 26. 3. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud z žalobkyní předložených listin zjistil následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru„ [anonymizována tři slova]“, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do celkové výše úvěrového limitu 21 000 Kč, s možností opakovaného čerpání splacené částky. Žalovaný se zavázal tuto částku splácet ze splátkového účtu č. [bankovní účet] společně s úrokem ve výši 16,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z výše úvěrového limitu, tj. 1 050 Kč měsíčně. Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že na splátkovém účtu bude udržovat dostatečný disponibilní zůstatek. Mezi účastníky bylo dohodnuto, že pokud se dlužník ocitne v prodlení s úhradou splátky po dobu delší než 3 měsíce nebo 2 splátek, může žalobkyně prohlásit úvěr za celý splatný. Žalovaný se ve smlouvě zavázal současně hradit pojistné ve výši určené ceníkem žalobkyně za sjednané pojištění proti neschopnosti splácet úvěr pro případ smrti, invalidity 3. stupně a pracovní neschopnosti a ztráty zaměstnání nebo hospitalizace v důsledku nemoci nebo úrazu. Součástí smlouvy byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky a Ceník žalobkyně. Žalovanému byly rovněž poskytnuty Předsmluvní informace. 4. Žalobkyně evidovala u žalovaného ke dni 25. 12. 2019 částku po splatnosti ve výši 1 050 Kč a ke dni 22. 2. 2020 dluh ve výši 4 366 Kč. Žalobkyně rozhodla o okamžité splatnosti celkového dluhu ke dni 25. 3. 2020, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne, v němž byl vyzván k úhradě dluhu ve výši 23 445 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění rovněž předžalobní výzvou ze dne 23. 11. 2020, která byla žalovanému doručena dne 30. 11. 2020. 5. Dle„ [příjmení] [anonymizována tři slova]“, přehledu čerpání a přehledu poplatků – pokut, soud zjistil, že žalovaný postupně čerpal z titulu uvedené smlouvy v období od [datum] do [datum] celkem 61 421,70 Kč a na svůj dluh uhradil 67 048,89 Kč, pročež mu ke dni 25. 3. 2020 vznikl dluh na jistině 19 171,90 Kč, na smluvním úroku 1 352,50 Kč a úroku z prodlení ve výši 38,46 Kč. Na pojistném mu vznikl dluh ve výši 209 Kč za prosinec 2019 a za leden až březen 2020 pak dluh vždy v částce 191 Kč. Žalobkyně dále evidovala u žalovaného dluh na nákladech spojených s prodlením ve výši 2 x 900 Kč a 300 Kč. Žalovaný naposledy na svůj dluh hradil v prosinci 2019 a následně se ocitl v prodlení. 6. Co se týče posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně předložila vyhodnocení žádosti o úvěrový produkt a žádost o úvěr, v níž žalovaný uvedl, že je svobodný, je zaměstnán s příjmem 27 928 Kč, bydlí ve vlastním bytě/domě se zástavou a nesplácí žádné splátky. Žalobkyně předložila výsledná data z CCB a z bankovního účtu žalovaného za duben 2016 až duben 2017, zaznamenávající jeho příjmy a výdaje v uvedeném období. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1931 o. z., bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. 9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Soud má na základě žalobkyní předložených listin za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu 21 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené částky. Žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila schopnost žalovaného úvěr splatit v intencích § 86 odst. 1 a 2 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 500 Kč, zahrnujících úrok ve výši 16,9 % ročně a vedle toho také hradit pojistné pro případ ztráty schopnosti splácet úvěr. Žalobkyně si své povinnosti ze smlouvy splnila, neboť žalovanému umožnila čerpat finanční prostředky v dohodnuté výši, pročež žalovaný vyčerpal celkem 61 421,70 Kč. Žalovaný si však své povinnosti nesplnil, když neuhradil pohledávky na jeho úvěrovém účtu, a proto žalobkyně v souladu se smluvními podmínkami ke dni 25. 3. 2020 úvěr zesplatnila. Jelikož žalovaný svůj dluh ani poté neuhradil, soud žalobě vyhověl co do požadavku žalobkyně na zaplacení zesplatněné jistiny ve výši 19 171,90 Kč, úroku ve výši 1 352,50 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do 25. 3. 2020, jehož výši 16,9 % ročně soud shledal jako přiměřenou a sjednanou v souladu s dobrými mravy a dále zákonných úroků z prodlení v kapitalizované výši 38,46 Kč za dobu od 31. 12. 2019 do 25. 3. 2020. Soud shledal oprávněným rovněž požadavek žalobkyně na úhradu sjednaného nesplaceného pojistného v celkové výši 782 Kč (3 x 191 Kč, 209 Kč) a dále na úhradu nákladů spojených s prodlením žalovaného vyměřených ve výši 2 100 Kč (300 Kč, 2 x 900 Kč). Oprávněným je konečně požadavek žalobkyně na zaplacení smluvního úroku ve výši 16,9 % ročně a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně, a to vždy z dlužné jistiny 19 171,90 Kč za dobu od 26. 3. 2020 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, kdy žalobkyně svá tvrzení řádně doložila důkazy a žalovaný skutečnosti tvrzené žalobou nijak nevyvrátil, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 1 138 Kč, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 938 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb., dle které žalobkyni náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (sepis žaloby a předžalobní výzvy). Toto ustanovení bylo použito s ohledem na skutečnost, že v projednávané věci bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (např. řízení vedená pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]), v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.