6 C 202/2020-28 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 2 850 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] uzavřené dne 15. 9. 2017 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 1 900 Kč. Žalovaný však finanční prostředky nevrátil a ocitl se v prodlení. Žalobkyně proto požadovala po žalovaném úhradu úroku z prodlení ve výši 235,92 Kč, smluvní pokuty ve výši 950 Kč, úrok ve výši 3 361,57 Kč a dále úroku z prodlení z částky 1 900 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně. Žalobkyně následně vzala svou žalobu zpět co do částky 950 Kč a úroku ve výši 3 361,57 Kč a požadovala již jen částku 1 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 235,92 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Na účet č. [bankovní účet], který byl ve smlouvě o úvěru č. [anonymizováno] označen pro zaslání finančních prostředků pro žalovaného, byla dne 18. 9. 2017 zaslána částka 1 900 Kč. Dopisem ze dne 26. 7 2019 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky. Dle podacího archu bylo žalovanému oznámení odesláno dne 29. 7. 2019. Výzvou ze dne 10. 3. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. 5. Dle ustanovení § 2991 zák. č. 89/2012, občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Dle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. S ohledem na výše uvedené, soud věc posoudil věc po právní stránce takto: Žalobkyně poskytla žalovanému plnění v podobě finančních prostředků ve výši 1 900 Kč, aniž by tu byl platný závazek, a proto je žalovaný v souladu s § 2 993 občanského zákoníku povinen vydat to, co mu bylo plněno a oč se obohatil. Jelikož žalovaný svůj dluh řádně a včas neuhradil, vznikl žalobkyni rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z., který žalobkyně požadovala ve výši dle nařízení Vlády ČR č. 351/2013 Sb. Soud proto vyhověl žalobkyni i co do požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení, avšak až od [datum] do zaplacení z částky 1 900 Kč (soud vzal za prokázané, že oznámení o postoupení pohledávky spojené s výzvou k úhradě dluhu bylo žalovanému doručeno třetí den ode dne podání zásilky k přepravě a následující den se žalovaný ocitl v prodlení). 9. Jelikož žalobkyně vzala žalobu ohledně smluvní pokuty ve výši 950 Kč a úroku ve výši 3 361,57 Kč zpět, soud ohledně této částky řízení zastavil v souladu s § 96 odst. 1 o.s.ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení. Jelikož žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do částky 4 311,57 Kč a zavinila tak, že řízení ohledně této částky bylo zastaveno, měla úspěch jen částečný a převážný úspěch ve věci měl naopak žalovaný. Ze spisu se však nepodává, že by žalovanému nějaké náklady řízení vznikly.