6 C 214/2021-44 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 36 045,63 Kč s příslušenstvím. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru čerpaném prostřednictvím kreditní karty [číslo] do výše úvěrového limitu 35 000 Kč. Jelikož žalovaná poskytnutou půjčku řádně nesplácela, přistoupil právní předchůdce žalobkyně v souladu s produktovými podmínkami k zesplatnění úvěru. Dlužná částka se skládá z poplatků 1 245 Kč a jistiny 34 800,63 Kč. Žalobkyně dále požadovala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 922,61 Kč, úroku ve výši 23,99 % ročně z částky 34 800,63 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 34 800,63 Kč od [datum] do zaplacení. K tomu, jakým způsobem byla před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumána úvěruschopnost žalované, žalobkyně uvedla, že nikdy nebyla účastníkem této smlouvy, tudíž nezná konkrétní okolnosti předcházející jejímu uzavření. Její právní předchůdce nicméně dle svého prohlášení přiměřeně ověřil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud se nejprve zabýval svou příslušností s ohledem na mezinárodní prvek ve věci – státní příslušnost žalované. Příslušnost soudu k projednání předmětné věci je dána dle článku 7 odst. 1 písmena b) Nařízení EP a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech jako místo, kde byla služba poskytnuta. Okresní soud v Hodoníně je tak příslušný k projednání žaloby, neboť jde o soud místa, kde byla charakteristická služba poskytnuta. Žalovaná se dále podle vyjádření Policie ČR již pět let zdržuje v České republice na adrese [obec a číslo] a má v úmyslu se zde zdržovat i nadále. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou byla za pomocí prostředků komunikace na dálku dne [datum] uzavřena smlouva o vydání kreditní karty Easy [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní karty až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit minimálními splátkami ve výši 3,2% z celkové dlužné částky, minimálně však ve výši 200 Kč, inkasem z běžného účtu žalované č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí této smlouvy byly také Všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně, Obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet a Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby. Pro případ prodlení držitele karty s úhradou povinné minimální splátky bylo sjednáno právo právní předchůdkyně žalobkyně ukončit splátkový program a dle čl. XVI.2 Obchodních podmínek pro vydávání a používání kreditních karet prohlásit veškeré pohledávky za držitelem karty za okamžitě splatné. 5. Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne [datum] soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva o zřízení a vedení běžného účtu č. [bankovní účet]. 6. Ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěr v době od [datum] do [datum] celkem ve výši 34 800,63 Kč. Žalovaná celkově uhradila na poskytnutý úvěr částku 2 000 Kč. 7. Z oznámení o okamžité splatnosti kreditní karty ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila ke dni [datum] všechny závazky ze smlouvy o vydání kreditní karty z důvodu prodlení žalované za splatné a zároveň byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. 8. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly pohledávky za žalovanou vzniklé z titulu shora uvedené smlouvy postoupeny na [právnická osoba] [právnická osoba] a poté na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. O postoupení pohledávek byla žalovaná vyrozuměna dopisy ze dne [datum] a [datum], k čemuž žalobkyně doložila podací archy a seznam odeslaných oznámení. 9. K úhradě dlužných závazků vzniklých z titulu shora uvedených smluv byla žalovaná vyzvána předžalobními upomínkami ze dne [datum], k nimž žalobkyně doložila seznam odeslaných předžalobních výzev z téhož dne. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Na základě shora provedených důkazů má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zřízení a vedení běžného účtu, na základě níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal vést pro žalovanou běžný účet [číslo] poskytovat jí s tím související služby. Soud má dále po provedeném dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru čerpaném prostřednictvím kreditní karty ze dne [datum] finanční prostředky v celkové výši 34 800,63 Kč, které měla žalovaná v souladu se smlouvou splatit společně se sjednaným úrokem inkasem z běžného účtu žalované. Pohledávka za žalovanou vzniklá z tohoto titulu byla následně postoupena na žalobkyni a ta je aktivně legitimována k jejímu vymáhání. 18. Vzhledem k citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru se soud musel dále zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně dostála své povinnosti posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované, přičemž dospěl k závěru, že nikoli. Nutno říci, že sama žalobkyně nebyla schopna soudu sdělit jakékoli informace o tom, jakým způsobem měla být úvěruschopnost žalované prověřována, a uvedla, že banka dle svého prohlášení přiměřeně prověřoval schopnost klienta splácet úvěr. Žalobkyně tak neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalované řádně zkoumána, když dle závěru Nejvyššího správního soudu České republiky uvedené v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp.zn. 1 As 30/2015, je věřitel povinen náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení. 19. Dle shora citovaného § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele neplatnost uzavřené smlouvy, která je konstruována jako neplatnost relativní a je možno ji tak zkoumat pouze k námitce spotřebitele, jež musí být navíc spo