6 C 291/2021-37 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 19 200 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě této smlouvy poskytla žalovanému částku ve výši 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě současně zavázal kromě jistiny zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatky včetně úroku ve výši 9 600 Kč. K prověřování schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně uvedla, že žalovaný byl před uzavřením smlouvy dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům předloženými žalovaným. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“, přičemž za účelem ověření těchto údajů si právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala výplatní pásky žalovaného a doklad o výši nájmu. Žalovaný však poskytnutou zápůjčku řádně nesplácel, uhradil dosud pouze 2 400 Kč a zůstal tak dlužen 12 000 Kč na jistině a 7 200 Kč na úroku a poplatcích. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Dále žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení úroku ve výši 18,87 % ročně z částky 12 000 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení, který za dobu od 18. 7. 2020 do 15. 1. 2021 kapitalizovala částkou 1 144,78 Kč a s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou požadovala rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky 12 000 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení, který za dobu od 18. 7. 2020 do 15. 1. 2021 kapitalizovala částkou 500,50 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 24. 5. 2019 podepsána smlouva o zápůjčce, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému částku 12 000 Kč, která mu byla předána v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal tuto částku společně s úrokem ve výši 2400 Kč, poplatkem ve výši 2 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč (celkem 9 600 Kč) žalobkyni vrátit v 60 týdenních splátkách po 360 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Dle smlouvy byla úroková sazba sjednána ve výši 32,15 % p. a. Dle čl. 5, pokud zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. 4. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně doklady k prověření jeho úvěruschopnosti, a to výplatní pásky a příjmové pokladní doklady. Žalovaný zde dále uvedl, že je rozvedený, nemá nezaopatřené děti, bydlí v nájmu a proti jeho osobě jsou vedeny dvě exekuce. Je zaměstnán na základě pracovní smlouvy, přičemž čistá mzda představuje částku 33 900 Kč měsíčně. Měsíční výdaje žalovaného pak představují výdaje na bydlení ve výši 3 500 Kč, osobní výdaje ve výši 4 000 Kč a další výdaje ve výši 2 000 Kč. Z výplatních pásek žalovaného soud zjistil, že čistá mzda žalovaného představovala v únoru 2019 částku 33 888 Kč, v březnu 2019 částku 33 821 Kč a dubnu 2019 částku 33 996 Kč. Z příjmových pokladních dokladů soud zjistil, že žalovaný uhradil za ubytování za duben částku 3 500 Kč a ubytování za květen částku 3 500 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021). V oznámení o postoupení pohledávek byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě deseti dnů (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021, podací lístek ze dne 22. 2. 2021). Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána (předžalobní výzva, podací lístek). 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 12. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce finanční prostředky celkem ve výši 12 000 Kč, které měl žalovaný v souladu se smlouvou splatit společně se sjednaným úrokem, poplatkem a poplatkem za hotovostní inkaso splátek v pravidelných měsíčních splátkách. Tuto svou povinnost si však neplnil, když uhradil celkem pouze částku 2 400 Kč. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 občanského zákoníku. 15. Vzhledem k citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru, se však soud musel dále zabývat tím, zda žalobkyně řádně dostála své povinnosti posoudit před uzavřením smluv úvěruschopnost žalovaného. Problematikou posuzování úvěruschopnosti spotřebitele se zabýval Nejvyšší správní soud České republiky v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, kde mimo jiné konstatoval, že věřitel je povinen náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení. Co se týče příjmové stránky žalovaného, tak dle údajů uvedených v zákaznické kartě měla být informace o příjmu žalovaného ověřena prostřednictvím výplatních pásek, které žalobkyně doložila. Žalobkyně rovněž doložila dokumenty týkající se ověření výdajové stránky žalovaného na bydlení. Žalovaný v zákaznické kartě dále uvedl, že jsou vůči jeho osobě vedeny dvě exekuce, tuto informaci však právní předchůdkyně žalobkyně dále neověřovala a tudíž není možno učinit závěr o tom, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného, a to s ohledem na shora citované ustanovení § 78 zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého je poskytovatel úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobkyně