6 C 43/2021-38 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně [anonymizováno] žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 348,93 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě níž žalovanému poskytla v den uzavření smlouvy v hotovosti finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal k řádnému splácení a to i s úrokem a poplatky ve výši 8 917 Kč. Tuto svoji povinnost si však neplnil a ocitl se v prodlení. Žalovaný zůstal žalobkyni dlužen na jistině částku 8 500 Kč a na poplatcích 6 848,93 Kč. Žalobkyně dále požadovala po žalovaném zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, který za období od [datum] do [datum] kapitalizovala částkou 642,43 Kč a úrok ve výši 29 % ročně z částky 8 500 Kč od [datum] do zaplacení, který za období od [datum] do [datum] kapitalizovala částkou 479,31 Kč. Žalovaný na pohledávku uhradil k datu podání návrhu na zahájení řízení 1 800 Kč. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb, občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. Soud z předložených listin zjistil následující skutkový stav. 4. Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], podepsala s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal takto poskytnuté prostředky splácet v 60-ti pravidelných týdenních splátkách ve výši 316 Kč (poslední splátka měla být ve výši 273 Kč) v hotovosti společně s úrokem sjednaným ve výši 1 789 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 720 Kč a inkasním poplatkem ve výši 4 408 Kč. Celková dlužná částka tak činila 18 917 Kč a celkové náklady úvěru 8 917 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž Smluvní podmínky, v nichž bylo sjednáno, že úroková sazba činí 29 % p. a., přičemž je stanovena jako pevná, po celou sjednanou dobu trvání smlouvy a v případě, že dojde k prodloužení účinnosti smlouvy v důsledku prodlení žalovaného se splácením půjčky, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. V čl. 10 podmínek bylo sjednáno, že v případě, kdy zákazník včas nesplní svou povinnost uhradit příslušnou splátku, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části půjčky. 5. Žalovaný na půjčku dle tabulky umoření uhradil částku 1 800 Kč. Uhrazené částky byly započteny na dlužnou jistinu, ta tak činila ke dni zesplatnění 8 500 Kč, a na poplatky včetně úroku, které ke dni zesplatnění činily 6 848,93 Kč. 6. Dle zákaznické karty byl žalovaný zaměstnaný s příjmem 10 631 Kč, dalšími příjmy 3 000 Kč a dalšími čistými příjmy domácnosti 13 500 Kč a odhadované výdaje žalovaného činily 7 500 Kč, přičemž v ověřených dokumentech byl uveden výpis z bankovního účtu [číslo], potvrzení o příjmu a výplatní páska 11/ 2016. Žalovaný dále uvedl, že je ženatý s počtem 4 vyživovaných osob. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což mu bylo oznámeno dopisem z téhož dne obsahujícím zároveň výzvu k úhradě, který byl odeslán dle podacího lístku [datum]. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce, aby uhradil dlužnou částku pod hrozbou podání žaloby. Dopis byl dle podacího lístku odeslán následujícího dne. 8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 14. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, které měl žalovaný v souladu se smlouvou splatit společně se sjednaným úrokem, poplatkem a poplatkem za hotovostní inkaso splátek v pravidelných měsíčních splátkách. Tuto svou povinnost si však neplnil, když neuhradil ničeho. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z.. 17. Vzhledem k citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru, se však soud musel dále zabývat tím, zda žalobkyně řádně dostála své povinnosti posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného. Problematikou posuzování úvěruschopnosti spotřebitele se zabýval Nejvyšší správní soud České republiky v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, kde mimo jiné konstatoval, že věřitel je povinen náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení. Co se týče příjmové stránky žalovaného, tak dle údajů uvedených v zákaznické kartě měla být informace o příjmu žalovaného ověřena prostřednictvím výplatních pásek a pracovní smlouvy. Žalobkyně však nedoložila žádné dokumenty týkající se jak příjmové tak výdajové stránky žalovaného, tudíž není možno učinit závěr o tom, že žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného, a to s ohledem na shora citované ustanovení § 78 zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého je poskytovatel úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Kvůli této skutečnosti tedy soud musel dospět k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného. 18. Dle shora citovaného § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele neplatnost uzavřené smlouvy, která je konstruována jako neplatnost relativní a je možno ji tak zkoumat pouze k námitce spotřebitele, jež musí být navíc spotřebitelem uplatněna v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Tato zákonná úprava má představovat transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 200