10 C 62/2019-41 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 6 441,50 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne 7. 9. 2016. Na základě této smlouvy žalovaný obdržel částku 4 955 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 486,50 Kč nejpozději do 7. 10. 2016, což však neučinil. Žalobkyně se proto domáhá jistiny 6 441,5 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z 6 441,5 Kč od 8. 10. 2016 do zaplacení. 2. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek žalovaného a bylo mu povoleno oddlužení, čímž došlo podle § 140a odst. 1 insolvenčního zákona k přerušení řízení. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], bylo schválené oddlužení zrušeno a insolvenční řízení zastaveno. Tím bez dalšího odpadla překážka bránící pokračování v řízení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně (původně [anonymizováno] [země]) žalovanému na základě rámcové a jednotlivé smlouvy o úvěru ze dne 7. 9. 2016 poskytla převodem na účet částku 4 955 Kč (potvrzení o provedené platbě ze dne 7. 9. 2016). Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 486,50 Kč (zahrnující úrok v částce 1 Kč) do 30 dnů. Smluvní podmínky byly blíže upraveny v rámcové úvěrové smlouvě ze dne 7. 9. 2016, kde byl popsán i způsob uzavření smlouvy. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na kterou se žalovaný zaregistroval, vytvořil si uživatelský účet a heslo, v prostředí chráněného účtu uzavřel uvedenou smlouvu. Žalovanému byly poskytnuty standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 22. 8. 2018, odeslanou téhož dne. 5. Soud vzal z předložených důkazních prostředků za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na základě kterého„ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky“. Soud poukazuje, že v daném případě nebylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť s ohledem na § 2 tohoto zákona byly z jeho působnosti vyňaty spotřebitelské úvěry poskytnuté do částky nižší nežli 5 000 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku v souladu s § 562 odst. 1 o. z., který stanovuje, že„ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.“ Ze strany žalovaného došlo ke kontraktaci smlouvy způsobem, který lze považovat za prostý elektronický podpis tvořený zadáním jedinečného kódu v rámci uživatelského účtu ve webovém rozhraní právní předchůdkyně žalobkyně, a který je pro uzavření spotřebitelské smlouvy postačující. Žalovaný na základě smlouvy obdržel částku ve výši 4 955 Kč, kterou se zavázal uhradit společně s platně sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru 1 486,50 Kč (zahrnujícím úrok 1 Kč) do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Výše poplatku za poskytnutí úvěru, který svou podstatou představuje úrok za poskytnutí peněz, vzhledem k výši poskytnuté jistiny a dobu splatnosti nevybočuje z požadavků přiměřenosti a souladu s dobrými mravy. Žalovaný neuhradil dlužnou částku řádně, žalobkyni proto vzniklo právo na úhradu dlužné částky 6 441,50 Kč spolu s úrokem z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., který stanoví, že„ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Žalobkyně má právo na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky poskytnuté jistiny 4 955 Kč za dobu od 8. 10. 2016 do zaplacení. 6. Soud naopak nepřiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení z poplatku 1 441,50 Kč, neboť, jak již bylo uvedeno, svou povahou se jedná o smluvní úrok, přičemž v rámcové ani jednotlivé smlouvě nebyla sjednána možnost žalobkyně požadovat úroky z prodlení z úroku. S ohledem na § 1806 o. z. lze požadovat úrok z prodlení ze smluvního úroku, jen pokud to bylo stranami ve smlouvě výslovně sjednáno. Tak se tomu ale v posuzované věci nestalo. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně měla neúspěch pouze v poměrně nepatrné části, vztahující se k jejímu požadavku na přiznání úroků z prodlení i ze smluvního úroku (při kapitalizaci smluvních úroků ke dni vyhlášení tohoto rozsudku). Soud jí proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů právního zastoupení, tj. odměny za zastupování účastníka advokátem ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva k plnění). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, tj. celkem částka 300 Kč. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21% DPH z odměny a náhrad advokáta) náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Soud dále konstatuje, že návrh žalobkyně na vydání elektronického platebního rozkazu naplňuje kritéria tzv. formulářové žaloby vymezené nálezem Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/11 a tedy rovněž kritéria stanovená v § 14b odst. 1 písm. a) dané vyhlášky, neboť tento návrh je využitelný pro uplatnění nároků žalobkyně v typově obdobných případech. Opakovanost používaného vzoru a četnost podávání takovéhoto typového návrhu u zdejšího soudu je soudu známa z jeho úřední činnosti (např. věci vedené pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]).