13 C 171/2022-56 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 81 953,22 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi účastníky byla dne 21. 9. 2020 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 100 000 Kč. Poskytnuté finanční prostředky se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem ve výši 54,17 % ročně žalobkyni v 36 měsíčních splátkách po 5 671 Kč splatných vždy k 19. dni kalendářního měsíce. Předmětná smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím e-mailové komunikace. Pokud jde o posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že vycházela z dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a také z jiných zdrojů, kdy se jednalo zejména o doklady o příjmech, prohlášení žalované apod. Dále si ověřila úvěrovou historii žalované v registrech SOLUS a NRKI a prověřila si, že žalovaná nebyla v době žádosti o úvěr evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobkyně předchozí dluh ve stádiu žalobního vymáhání a ani její zaměstnavatel nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Za pomoci zjištěných údajů byl poté proveden tzv. scoring klienta, na základě něhož bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí úvěru. Žalovaná však poskytnutý úvěr řádně nesplácela, v důsledku čehož došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru ke dni 26. 12. 2021. Do dne zesplatnění žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila částku 68 052 Kč; po zesplatnění úvěru uhradila ještě 29 494 Kč. Žalobkyni tak mělo vzniknout právo na zaplacení jistiny v celkové výši 63 442,82 Kč sestávající jednak ze zbývající dlužné původní jistiny úvěru a dále z úroků přirostlých k jistině ke dni zesplatnění, které se v souladu se smlouvou staly součástí nové jistiny úvěru, právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, s níž se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, přičemž se jednalo o celkem tři splátky (celkově žalobkyně požadovala na těchto smluvních pokutách 1 497 Kč), právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 200 Kč za každou splátku, s níž se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, přičemž se jednalo o celkem šest splátek (celkově žalobkyně požadovala na těchto nákladech 1 200 Kč) a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru, kterou žalobkyně požadovala za období od 28. 12. 2021 do 1. 8. 2022 ve výši 15 814,22 Kč. Dále žalobkyně po žalované požadovala zaplacení úroku ve výši 54,17 % ročně z částky 82 090,76 Kč od 28. 12. 2021 do 17. 1. 2022 ve výši 2 504,04 Kč, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 82 090,76 Kč od 18. 1. 2022 do 21. 2. 2022 ve výši 642,25 Kč, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 80 455,82 Kč od 22. 2. 2022 do 3. 3. 2022 ve výši 179,80 Kč, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 74 784,82 Kč od 4. 3. 2022 do 21. 3. 2022 ve výši 300,96 Kč, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 69 113,82 Kč od 22. 3. 2022 do 19. 4. 2022 ve výši 448,05 Kč, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 63 442,82 Kč od 20. 4. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 28. 12. 2021 dosáhne částky 244 987,00 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo ověřeno, že žalobkyni bylo Českou národní bankou uděleno povolení k poskytování spotřebitelského úvěru. 4. Soud z provedených důkazů zjistil, že účastnice sjednaly dne 21. 9. 2020 návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvu o úvěru [číslo] ve znění dodatku [číslo] z téhož dne, v němž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaná se zavázala jej splatit při sjednaném úroku ve výši 54,16 % ročně (viz část A) smlouvy), v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 5 671Kč O schválení této smlouvy zaslala žalobkyně žalované oznámení ze dne 22. 9. 2020 (dle dodejky bylo zasláno dne 23. 9. 2020). Z odstavce nadepsaného Náklady v případě opožděných plateb v předsmluvním formuláři vyplývá povinnost žalované uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, s níž se ocitne v prodlení delším než 30 dnů, maximálně 2 999 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 200 Kč za každou splátku, se kterou je žalovaná v prodlení delším než 15 dnů. Žalovaná je v případě, že po zesplatnění neuhradí novou jistinu úvěru, povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny až do jejího úplného zaplacení. Z předsmluvního formuláře vyplývá také to, že sjednaný úrok za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny, a to i po zesplatnění úvěru (podle bodu 6.3 smlouvy k zesplatnění postačuje, dostane-li se dlužník do prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části delší než 65 dnů), kdy tento úrok přirůstá pouze k původní nesplacené jistině zahrnuté při zesplatnění do nové jistiny úvěru, a to až do úplné úhrady (dále v případě prodlení delšího 90 dnů vzniká nárok pouze na úrok odpovídající výši repo sazby stanovené českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, zvýšený o 8 procentních bodů, v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky 204 156 Kč). Z předsmluvního formuláře dále soud zjistil, že předpokládaná výše roční procentní sazby nákladů (RPSN) na tento spotřebitelský úvěr představuje 69,85 % a celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, činí 204 156 Kč. Dále žalobkyně předložila dokument nadepsaný slovy„ Podpis na dálku“, v němž byly popsány hlavní kroky při sjednání spotřebitelského úvěru. V prohlášení ze dne 21. 9. 2020 žalovaná mimo jiné potvrdila, že veškeré informace, které žalobkyni v souvislosti s uzavřením smlouvy poskytla, jsou úplné a pravdivé. 5. Dle dokladu o vyplacení úvěru byl úvěr vyplacen dne 21. 9. 2020 na účet uvedený ve smlouvě. 6. Dopisy ze dne 20. 9. 2021, ze dne 19. 11. 2021 a ze dne 20. 12. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužných splátek, a dále žalovanou vyzvala k zaplacení smluvní pokuty a účelně vynaložených nákladů a upozornila ji na možnost zesplatnění celého úvěru. Poté žalobkyně využila možnosti úvěr zesplatnit, a tento krok žalované oznámila v dopise ze dne 26. 12. 2021. 7. Dle karty klienta žalovaná ke dni 1. 8. 2022 na úvěr uhradila celkem částku 97 546 Kč. 8. Předžalobní výzvou ze dne 13. 7. 2022 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dluhu okamžitě, nejpozději do 15 dnů od data odeslání výzvy, a dle poštovního podacího archu byla výzva odeslána téhož dne. 9. Z hodnocení klienta ze dne 21. 9. 2020 plyne, že žalovaná pobírala starobní důchod ve výši 19 391 Kč měsíčně. Příjem žalované byl doložen výpisy z jejího účtu, kdy ve dnech 16. 7. 2020 a 17. 8. 2020 byla na tento účet vždy připsána částka ve výši 19 558 Kč. Výdaje žalované byly v hodnocení klienta uvedeny částkou 3 860 Kč s poznámkou„ životní minimum“ a výdaje na bydlení byly vyčísleny na 3 900 Kč (ve formuláři je zaškrtnut údaj o tom, že žalovaná měla mít vlastní bydlení, ale tento údaj není nijak doložen). Uvedené výdaje nebyly ničím doloženy. Jiné výdaje ve formuláři uvedeny nebyly. 10. Dle výpisu z registru SOLUS neměla žalovaná v registru záznam. Ve výpisu NRKI bylo uvedeno dosažené skóre žalované a příznakem byla hodnocena žalovaná jako klient s nízkým rizikem. 11. Je zjevné, že mezi účastníky mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru tak, jak ji upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ 12. Předmětná smlouva o úvěru měla být mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku v souladu s § 561 odst. 1 občanského zákoníku:„ (1) K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat“. A dále v souladu s § 562 odst. 1 občanského zákoníku:„ (1) Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.“ 13. Shora uvedeným jiným právním předpisem je myšlen zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, dle jehož ustanovení § 7 (ve znění účinném do 23. 7. 2021):„ K podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.“ 14. Soud dospěl v tomto případě k závěru, že ze strany žalované došlo ke kontraktaci smlouvy způsobem, který lze považovat za jiný typ elektronického podpisu tvořený zadáním unikátního SMS kódu do příslušného pole v chráněném webovém rozhraní žalobkyně, kam měla po provedené registraci na