14 C 13/2022-38 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 353 208,60 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne 26. 2. 2020 úvěrovou smlouvu [číslo] na základě níž žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 357 777 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal a zavázal se k jeho řádnému splácení. Tuto svoji povinnost si však neplnil a právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], proto úvěr zesplatnila. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena až na žalobkyni. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 350 708,60 Kč a poplatků ve výši 2 500 Kč. Žalobkyně dále požaduje rovněž zaplacení smluvního úroku ve výši 27 232,17 Kč, úroku z prodlení ve výši 2 075,37 Kč a úroku ve výši 13,99 % p. a. z jistiny od 15. 4. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši z jistiny od 15. 4. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal nečinný. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud z předložených listin zjistil následující skutkový stav. 5. Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], podepsala se žalovaným dne 24. 2. 2020 návrh smlouvy o úvěru Konsolidace a refinancování [číslo] který byl dopisem ze dne 26. 2. 2020 akceptován. Na základě smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 357 777 Kč a žalovaný se zavázal splácet takto čerpaný úvěr 120 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 953 Kč, a to ke každému 20. dni měsíce. Sazba smluvního úroku byla sjednána ve smlouvě, a to ve výši 13,99 % p. a. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž produktové podmínky pro osobní úvěry [právnická osoba] V čl. XI ve spojení s čl. XII odst. 1 písm. a bylo stanoveno, že v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení s jakoukoliv svou platební povinností, má banka právo prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný se dále zavázal hradit sjednané poplatky. 6. Dle dat z CBL žalovaný neměl záznam v registru SOLUS, BRKI ani v insolvenčním rejstříku. Jeho jednotlivé příjmy a výdaje jsou pak zřejmé z výpisu z účtu [číslo]. Právní předchůdkyně při posouzení úvěruschopnosti dále vycházela ze sdělených příjmů 22 500 Kč, výdaje dále odhadovala dle dat z ČSÚ a dle informací měl žalovaný ještě další závazky. 7. Z výpisu z účtu vyplývá, že žalovaný čerpal úvěr dne 28. 2. 2020 v celkové výši 357 777 Kč. Dle výpisu účtu se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru v srpnu 2020. Dlužná částka se skládala z jistiny ve výši 350 708,60 Kč, úroku ve výši 27 232,17 Kč, úroku z prodlení ve výši 2 075,37 Kč a poplatků ve výši 2 500 Kč. 8. Dopisem ze dne 29. 3. 2021 byl úvěr zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky. 9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 4. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena na [právnická osoba], [anonymizováno], což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 12. 5. 2021 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 5. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 26. 5. 2021. 10. Předžalobní upomínkou ze dne 29. 6. 2021 byl žalovaný vyzván opětovně k úhradě dlužné částky. 11. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Dle ustanovení § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 13. Dle ustanovení § 2002 odst. 1 o. z., poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. 14. Dle ustanovení § 1970 o. z., může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Soud má z předložené úvěrové smlouvy za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 357 777 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal a zavázal se jej splácet pravidelnými měsíčními splátkami, a to i s úrokem z úvěru a s poplatky. Žalovaný však v rozporu se smluvním ujednáním úvěr nesplácel. Žalobkyně tedy od uzavřené smlouvy odstoupila v souladu s ustanovením § 2002 odst. 1 o. z., čímž se stal zůstatek úvěru splatný. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena až na žalobkyni v souladu s § 1879 o.z.. Jelikož žalovaný svůj dluh řádně a včas neuhradil, žalobkyni vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení, který požadovala ve výši, která je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. 17. Soud dále podotýká, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když provedla lustrace v dostupných registrech, vycházela ze statistických dat i s údajů sdělených žalovaným a především měla podrobnou znalost o příjmech a výdajích žalovaného z běžného účtu. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 44 681,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 14 129 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 353 208,60 Kč sestávající z částky 9 740 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 870 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 9 740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 250 Kč ve výši 5 302,50 Kč.