14 C 245/2021-42 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 13 441,69 Kč s tím, že se žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované dne [datum] finanční prostředky ve výši 7 000 Kč Tyto finanční prostředky se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem ve výši 0,9 % denně do [datum] a celkově se tak zavázala uhradit částku 9 941,69 Kč. Ke způsobu kontraktace žalobkyně uvedla, že se žalovaná nejdříve zaregistrovala na webovém portálu žalobkyně, kde zadala své osobní údaje, načež jí byl založen účet, k němuž si zvolila heslo. Prostřednictvím svého účtu žalovaná poté požádala o poskytnutí úvěru a následně odsouhlasila text smlouvy kliknutím na příslušné pole. K tomu, zda a jakým způsobem byla před uzavřením smlouvy ověřována úvěruschopnost žalované, žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů uvedených žalovanou v dotazníku a výši jejího příjmu dále ověřovala výplatními páskami. Nadto provedla lustraci žalované v insolvenčním rejstříku a rejstříku SOLUS. Žalovaná však poskytnuté finanční prostředky nesplatila. Vedle dlužné jistiny a úroku požadovala žalobkyně po žalované ještě zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, kterou kapitalizovala za období od [datum] do [datum] částkou 3 500 Kč. S ohledem na prodlení žalované s úhradou požadovala také zaplacení úroku z prodlení, a to za období od 13. 5. 2020, tj. ode dne následujícího po splatnosti úvěru, do zaplacení v zákonné výši. 2. Žalovaná ve svém vyjádření nárok žalobkyně nerozporovala a pouze požádala, aby jí bylo umožněno uhradit dlužnou částku ve splátkách po 1 200 Kč měsíčně. K výzvě soudu žalovaná doložila vyplněné prohlášení o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Dle zde uvedených údajů žalobkyně [anonymizováno 5 slov] [role v řízení], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] ([anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]) [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [obec] [anonymizována tři slova] [obec]. Dále žalobkyně uvedla, že je zaměstnána s průměrným čistým měsíčním příjmem za poslední kalendářní čtvrtletí ve výši [částka] a [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [částka]. Závazky žalované dle uvedených údajů sestávají z dluhu vůči [právnická osoba] v.o.s. ve výši [částka], který splácí splátkami po asi 1 500 Kč měsíčně, z dluhu vůči [právnická osoba] ve výši [částka], který splácí splátkami po 1 200 Kč měsíčně a z dluhu vůči [právnická osoba] investiční fond ve výši [částka], který splácí splátkami ve výši 1 500 Kč měsíčně (z úřední činnosti je pak soudu známo, že na základě jednotlivých rozhodnutí zdejšího soudu byly výše uvedeným subjektům přiznány pohledávky vůči žalované). Žádné další měsíční výdaje žalovaná neuvedla. 3. Žalobkyně vyslovila nesouhlas s tím, aby bylo žalované umožněno uhradit dluh ve splátkách po 1 200 Kč měsíčně, neboť byla ochotna jednat o úhradě dluhu ve splátkách před podáním žaloby a žalovaná tak měla dostatek času svou situaci řešit. Vyjádřila však ochotu přistoupit na plnění dluhu formou tří měsíčních splátek. 4. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky společně s úrokem ve výši 0,9 % denně splatit, a to do 60 dnů ode dne poskytnutí finančních prostředků ve dvou měsíčních splátkách po 4 994,87 Kč a 4 946,82 Kč, jejichž splatnost byla uvedena ve vystavené faktuře. Tato smlouva pak byla uzavřena za pomocí prostředků komunikace na dálku shora popsaným způsobem popsaným v článku 4 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně. K předmětné smlouvě žalobkyně doložila rovněž Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Dle doloženého výpisu transakce z účtu žalobkyně byly finanční prostředky ve výši 7 000 Kč odeslány na účet žalované dne [datum]. 6. Žalobkyně dále doložila dotazník ze svého interního systému vyplněný žalovanou, v němž žalovaná uvedla svůj čistý měsíční příjem ve výší [částka]. Žalovanou tvrzený příjem byl pak ověřen na základě výplatních pásek za měsíce [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok], kdy konkrétně v měsíci [anonymizováno] [rok] činila výše čisté mzdy žalované [částka] a v měsíci [anonymizováno] [rok] činila výše čisté mzdy žalované [částka]. Výši svých celkových měsíčních výdajů žalovaná uvedla v částce 7 500 Kč, aniž by bylo blíže specifikováno, z čeho tyto výdaje sestávají. 7. Předžalobní upomínkou ze dne 6. 10. 2021, jejíž odeslání dne 7. 10. 2021 žalobkyně podložila potvrzením České pošty, s.p., byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do sedmi dnů od odeslání upomínky. 8. Je zjevné, že mezi žalobkyní a žalovanou mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru, tak jak ji upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ 9. Předmětná smlouva o úvěru měla být mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena za pomocí prostředků komunikace na dálku v souladu s § 561 odst. 1 občanského zákoníku:„ (1) K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat“. A dále v souladu s § 562 odst. 1 občanského zákoníku:„ (1) Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.“ 10. Shora uvedeným jiným právním předpisem je myšlen zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, dle jehož ustanovení § 7 (ve znění účinném do 23. 7. 2021):„ K podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.“ 11. Soud dospěl v tomto případě k závěru, že ze strany žalované došlo ke kontraktaci smlouvy způsobem, který lze považovat za jiný typ elektronického podpisu tvořený kliknutím na příslušné pole v chráněném webovém rozhraní žalobkyně, kam měla po provedené registraci na základě přiděleného hesla přístup pouze žalovaná. Dle závěrů soudobé judikatury je pro uzavření spotřebitelské smlouvy jiný typ elektronického podpisu (dříve prostý elektronický podpis) postačující a nevyžaduje se kvalifikovaný elektronický podpis (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 37 ICm 4495/2014 nebo rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2017, sp. zn. 33 Icm 547/2016). Ačkoli se tato judikatura vztahovala k zákonu o elektronickém podpisu, je dle názoru soudu použitelná i za účinnosti nového zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. 12. Na zamýšlený smluvní vztah dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně je podnikatelem a žalovaná vystupovala jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by jí úvěr byl poskytován v souvislosti s (její) podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ostatně ani netvrdila. 13. Pro žalobkyni proto z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývala následující povinnost:„ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“ 14. Způsob, jakým měla žalobkyně tuto povinnost splnit je blíže rozveden v navazujícím odst. 2 téhož ustanovení:„ (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výno