20 C 109/2022-30 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 8 701 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], kterou se žalovanou uzavřela předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] Na základě této smlouvy žalovaná obdržela částku 8 000 Kč Částku 8 000 Kč se žalovaná zavázala vrátit nejpozději do 5. 6. 2019, což však neučinila. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni na základě smlouvy ze dne [datum]. Žalobkyně se domáhala jistiny 8 000 Kč, smluvní pokuty 384 Kč (0,1 % denně z jistiny za dobu od 6. 6. 2019 do 24. 7. 2019), nákladů upomínání 100 Kč a nákladů mimosoudního vymáhání 217 Kč za návštěvu terénního pracovníka u žalované. Dále se žalobkyně domáhala úroku z prodlení z jistiny kapitalizovaného za dobu od 6. 6. 2019 do 1. 6. 2021 částkou 1 551,45 Kč v sazbě 9,75 % ročně a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení. 2. Žalobkyně následně vzala žalobu částečně zpět, a to co do zaplacení částky pokuty 384 Kč, nákladů upomínání 100 Kč. Soud proto v souladu s § 96 odst. 1,2 o.s.ř. řízení částečně co do této částky zastavil, a to výrokem II. tohoto rozsudku. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v ust. § 115a o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že společnost [právnická osoba] žalované na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] [číslo] poskytla v hotovosti částku 8 000 Kč. Žalovaná se ji zavázala vrátit do 30 dnů. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Žalované byl poskytnut i formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na základě dohody o postoupení pohledávek„ Agreement on assignment of receivables“ ze dne [datum] na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisy ze dne 25. 6. 2021 a ze dne 7. 7. 2021. Současně byla žalovaná přípisy vyzvána k zaplacení dlužné částky. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky i předžalobní výzvou ze dne 9. 3. 2021. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky bylo zjištěno, že dne 27. 7. 2021 byla provedena cesta pověřeného terénního pracovníka na adresu žalované za účelem vymožení dluhu. 5. Soud vzal z předložených důkazních prostředků za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na základě kterého„ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky“. Žalovaná na základě smlouvy obdržela částku ve výši 8 000 Kč, tuto se zavázala uhradit do 30 dnů. Předchůdkyně žalobkyně nebyla povinna hodnotit úvěruschopnost žalované (která jednala jako spotřebitel) splatit úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když úvěr byl ve smyslu § 5 odst. 3 téhož zákona poskytnut bez úroku a jakékoliv úplaty jiné než úhrady účelně vynaložených nákladů přímo spojených se zajištěním spotřebitelského úvěru. Žalovaná neuhradila dlužnou částku řádně a včas do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, když v souladu s § 1879 o. z.,„ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“ Žalobkyni tak vzniklo právo na úhradu nedoplatku jistiny 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., který stanoví, že„ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Žalobkyně má právo na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to z částky 8 000 Kč za dobu od 6. 6. 2019 do zaplacení. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a přiznal žalobkyni částečně požadovaný nárok. Soud žalobkyni nepřiznal náklady mimosoudního vymáhání 217 Kč, když s jejich výší nebyla žalovaná předem seznámena, nadto soud považuje návštěvu terénního pracovníka za nadbytečnou, když již předtím byla žalovaná písemně opakovaně vyzvána k úhradě částky, takový náklad je neúčelný a pouze navyšuje náklady žalobkyně, proto žalobkyni na něj právo nevzniklo a soud v této části žalobu zamítl. 6. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř., když z viny žalobkyně byla žaloba částečně vzata zpět, žalobkyně měla ve věci neúspěch pouze nepatrný co do částky 701 Kč a náleží jí tedy právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobkyně - odměnou advokáta za 3 úkony právní služby dle ustanovení § 14b) odst. 1 písm. c) odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé, výzva k plnění). Sazba odměny za jeden úkon právní služby činí dle ustanovení § 14b) odst. 1 písm. c) odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 200 Kč (při určování výše odměny soud vycházel z tarifní hodnoty sporu ve výši 8 484 Kč). Dále jsou náklady řízení tvořeny náhradou hotových výdajů dle ust. § 14b) odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši 100 Kč za každý provedený úkon právní služby. Žalobkyni soud nepřiznal odměnu za částečné zpětvzetí žaloby a doplnění žaloby, neboť toto podání bylo neúčelné, když řízení bylo částečně zastaveno z viny žalobkyně a doplnění žaloby mělo být již součástí žaloby. Soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., když má za to, že ve věci se jedná o formulářovou žalobu v intencích nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, tj. o návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob a účastníků předmětu řízení dostatečně individualizován, kdy základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření bude totožný či jen s drobnými odchylkami, z rozhodovací praxe soudu je známo, že obdobné návrhy žalobkyně podala mnohokrát. Žalobkyni vzniklo právo i na DPH, neboť právní zástupce žalobkyně je jeho plátcem. Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč.