20 C 40/2020-191 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobou ze dne 29. 5. 2020 ve smyslu změny žaloby ze dne 16. 9. 2021 se žalobci domáhali určení, že jsou vlastníky, ve smyslu společného jmění manželů, nemovité věci, a to pozemku p. [číslo] – ostatní plocha, o celkové výměře [anonymizováno], v obci [obec], [katastrální uzemí], vymezeného Geometrickým plánem [číslo] [rok], vyhotoveným společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], ověřeným Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], pod [číslo jednací] (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Uvedli, že od nabytí nemovitých věcí prostřednictvím kupní smlouvy z roku [rok] užívají předmětné nemovitosti v dobré víře, že jsou jejich vlastníky. Na základě žádostí manželů [příjmení] z ledna roku 2020 o prodej části pozemků p. [číslo] učiněnou v souvislosti s výstavbou jejich garáže, kterou si [příjmení] zčásti postavili na pozemku žalobců, zjistili žalobci, že užívají část pozemku (předmětné nemovitosti) žalovaných. V rámci kupní smlouvy, kterou žalobci uzavřeli s bratry [anonymizováno] (předchůdci žalobců), žalobci nabyli 3 nemovitosti v rozsahu [anonymizováno] m² a shodný rozsah žalobci i užívají. Žalobci však nevěděli a ani nemohli vědět, že jsou pozemky posunuté, že část svých pozemků neužívají, ale že užívají část pozemku ve vlastnictví žalovaných a jejich předchůdců. Předmětné pozemky jsou ohraničeny plotem, který byl na stejném místě i v době koupě pozemků, a tvoří s domem žalobců jeden celek. Dále uvedli, že žalobci jsou oprávněnými držiteli předmětných pozemků po více než 10 let, kdy z jedné strany je jejich pozemek ohraničen původním oplocením (tvořeným souvislým betonovým základem, do něhož jsou instalovány kovové sloupky, mezi které bylo a je nataženo pletivo) a z druhé strany garáží [anonymizováno] Dobrá víra v oprávněnou držbu předmětných pozemků nebyla nikdy zpochybňována až do doby, kdy je oslovili [příjmení] s tím, že polohově jsou všechny pozemky posunuté. Od [datum], kdy byla uzavřena kupní smlouva, oplocení na pozemku bylo, žalobci nebyli nikdy informováni, že předmětné pozemky jim nepatří, a že by měli být ve vlastnictví žalovaných. Na základě těchto informací, požadují, aby soud určil, že předmětné pozemky jsou ve vlastnictví žalobců, neboť došlo k řádnému vydržení. 2. Žalovaní navrhli žalobu v celém rozsahu zamítnout. Uvedli, že předmětný pozemek je v jejich vlastnictví. Žalobci sice předmětný pozemek užívají, avšak nesvědčí jim dobrá víra, že by jsou oprávněnými vlastníky. Žalobci nedoložili žádnou listinu, která by mohla být považována za titul k nabytí předmětných nemovitostí, tedy neprokázali existenci písemného projevu vůle, o kterou by mohli opírat dobrou víru ani samotné vydržení vlastnictví. Co se týká plotu a připlocení předmětného pozemku k nemovitosti žalobců, pak k tomu došlo z praktických důvodů, aby se právním předchůdcům žalobců nezabíhal [anonymizováno] na další pozemek. Stalo se tak při vědomí, že předchůdci mají obligační titul k osobnímu užívání pozemku bez věcně právního titulu. Je potřeba také zdůraznit, že vlastnické právo žalovaných je řádně zapsáno v katastru nemovitostí včetně grafického znázornění v katastrální mapě, nejedná se zde tedy o sporné hranice pozemků ani rozpor se stavem evidovaným v katastru nemovitostí. Při běžném samotném porovnání výměru a tvaru sousedních pozemků a nahlédnutí do katastrálních map, by muselo být samotných žalobcům zřejmé, že předmětné pozemky v jejich vlastnictví nejsou. Dále žalovaní uvedli, že pozemek žalobců má z uliční čáry cca 3,5 m a oplocení je aktuálně 7 m, tedy i tato skutečnost svědčí o tom, že žalobci nepostupovali s obvyklou mírou opatrnosti. Zcela proti dobrým mravům je pak celková představa, že právní předchůdci žalovaných z dobré víry dovolili předchůdcům žalobců užívat jejich pozemek a nyní se právní nástupci namísto vděčnosti domáhají určení vlastnictví k předmětné nemovitosti. Na jednání dále žalovaný sdělil, že pozemek za oplocením neužívali úmyslně, neboť doposud je nemovitost pronajata a pozemek chtěli užívat až následně, až se do domu přestěhují a budou zde vychovávat děti. 3. Soud nařídil jednání, v rámci kterého byly provedeny listinné důkazy a výslechy svědků, když současně došlo k místnímu šetření a ze všech těchto důkazů soud zjistil následující skutečnosti. 4. Žalobci a žalovaní jsou sousedé, kdy mezi nimi vznikl spor o vlastnictví pozemku v důsledku dlouhodobého užívání pozemku ze strany žalobců, který dle zákresu v pozemkových mapách, evidovaných v katastru nemovitostí, patří do vlastnictví žalovaných. V řízení bylo zjištěno, že žalovaní dům s okolními pozemku zakoupili od paní [příjmení], dcery paní [příjmení], a to Kupní smlouvou ze dne [datum]. Ve smlouvě jsou označena řádně čísla pozemku a celková výměra [anonymizováno] m² (viz Kupní smlouva ze dne [datum]). Žalobci svůj dům včetně pozemku zakoupili od [jméno] a [jméno] [příjmení] kupní smlouvou ze dne [datum] (viz Notářský zápis NZ [anonymizováno] [rok], [spisová značka]), ve které byly pozemky rovněž řádně označeny, avšak výměra zde není uvedena. [jméno] a [obec] [anonymizováno] se stali vlastníky předmětných nemovitostí na základě dědických rozhodnutí po svých rodičích (viz rozhodnutí Okresního soudu v Hodoníně D 2132/92, Nd253/93 ze dne 27. 7. 1994 a usnesení Okresního soudu v Hodoníně D 438/2001-24 ze dne 26. 6. 2001). Vlastnictví žalobců i žalovaných je řádně zapsáno v katastru nemovitostí, když zápis pozemků odpovídá kupním smlouvám ze dne [datum] a ze dne [datum] (viz výpis z Katastru nemovitostí LV [rok], [katastrální uzemí] ze dne 2. 4. 2020 a výpis z Katastru nemovitostí [list vlastnictví], [katastrální uzemí] ze dne 29. 4. 2020). Žalobci vyzvali žalované výzvou ze dne 2. 4. 2020, aby s žalobci uzavřeli souhlasné prohlášení o vzniku vlastnického práva vydržením, a to k nově vytvořenému pozemku [číslo] o výměře [anonymizováno] m², vzniklého vyčleněním z pozemku [číslo], který je zakreslen na geometrickém plánu [číslo] [rok], který ověřil [anonymizováno] [příjmení] [jméno], když tento geometrický plán byl součástí výzvy (viz souhlasné prohlášení, geometrický plán, výzva ze dne 2. 4. 2020). Dále soud zjistil, že číslování v tomto geometrickém plánu bylo následně potvrzeno katastrálním úřadem pod číslem [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] dne 28. 4. 2020. Ve výzvě byli žalovaní informováni, že na základě žádosti manželů [příjmení] o prodej části pozemku p. [číslo] na které je zčásti postavená jejich garáž, zjistili, že užívají v dobré víře část pozemku žalovaných, a to p. [číslo] která je ohraničena oplocením, kdy toto oplocení bylo pravděpodobně vybudováno právním předchůdcem žalovaných. Výzva byla žalovaným doručena 7. 4. 2020 (viz podací stvrzenka ze dne 3. 4. 2020 a informace o zásilce RR240884631CZ a RR240884631CZ). Na to reagovali žalovaní podáním prostřednictvím jejich právního zástupce ze dne 15. 4. 2020, ve kterém uvedli, že zásadně s návrhem nesouhlasí, neboť se s žalobci pokoušeli v lednu dohodnout na výměně pozemků, avšak jejich návrh nebyl ze strany žalobců akceptován, a proto žádají o vyklizení pozemku [číslo] do 30. 4. 2020. Dále byl právním zástupcem žalovaných zaslán dopis právní zástupkyni žalobců ze dne 17. 4. 2020, ve kterém ji sdělil, že držba ze strany žalobců není oprávněná, neboť je v rozporu se zápisem v katastru nemovitostí. Znovu bylo zopakováno, že se pokoušeli dohodnout, když pro žalované je jediným řešením výměna pozemku, avšak na to žalobci nepřistoupili, a proto mají předmětný pozemek vyklidit. Žalobci prostřednictví právní zástupkyně zaslali žalovaným výzvu ze dne 19. 5. 2020, ve které vyzývají žalované k uzavření dohody. 5. Z geometrického plánu [číslo] [rok], s jehož očíslováním parcel dal katastrální úřad souhlas ([anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], dne 1. 9. 2021) soud zjistil, že tímto geometrickým plánem byl vyčleněn z pozemku [číslo] pozemek [číslo] o výměře [anonymizováno] m², tedy se jedná o zakreslení parcely, která je předmětem tohoto sporu ke dni vyhlášení rozsudku. Parcela oproti původní (původně uplatněné v žalobě – pozn. soudu) je zkrácena o cca 1,5 m, tedy nezahrnuje travnatý pás před bránou směrem k silnici a začíná až od plotu. 6. Podáním ze dne 5. 5. 2020 adresovaným zdejšímu soudu manželé [příjmení] navrhli zahájení smírčího řízení dle § 67 o.s.ř., jehož předmětem mělo být uzavření smíru mezi manželi [příjmení] a žalobci, dle kterého by se manželé [příjmení] stali vlastníky pozemku parc. [číslo] o výměře [anonymizováno] m² a parc. č. st. [číslo] o výměře [anonymizováno] m², které vznikly oddělením z pozemku parc. [číslo] [list vlastnictví], na základě geometrického plánu vyhotoveného [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], pod [číslo] ze dne 9. 1. 2020. 7. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] a její matky [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]), když čestná prohlášení nebyla datována, soud zjistil, že obě shodně uvedly, že předmětný pozemek, který si nárokují žalobci, byl v roce [rok] bezplatně poskytnut do užívání sousedům [příjmení]. [příjmení] [příjmení] uvedla, že se tak stalo