20 C 9/2022-106 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán uhradit částku ve výši 53 893,13 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok opírala o tvrzení, že dne [datum] uzavřeli účastníci smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 220 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet svůj dluh v souladu se smluvními podmínkami spolu s úrokem a poplatky. V důsledku prodlení žalovaného žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 22. 7. 2019. Následně žalovaný svůj dluh uznal [datum] a zavázal se jej splácet stanovenými splátkami. Dluh však nesplácel řádně a včas a žalobkyně proto částku zesplatnila. Žalobkyně tak za žalovaným eviduje dluh – jistinu ve výši 53 893,13 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 30. 6. 2020 ve výši 1 598,40 Kč, úrok z prodlení 10 % ročně z částky 53 893,13 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení. Žalobkyně sdělila, že před poskytnutím úvěru posoudila schopnost žalovaného úvěr splatit. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v interních a externích databázích, při výpočtu schopnosti splácet bylo počítáno i s částkou životního minima, normativních nákladů na bydlení. 2. Po podání žaloby žalovaný uhradil dne 26. 8. 2020 na svůj dluh celkem částku 40 000 Kč a dne 12. 10. 2020 celkem 3 000 Kč, částka byla započtena na jistinu v částce 40 349,66 Kč, na kapitalizovaný úrok z prodlení 1 598,40 Kč a zákonný úrok z prodlení 10 % ročně z dlužné částky od 1. 7. 2020 do 12. 10. 2020 ve výši 1 051,94 Kč. Soud proto co do této částky řízení částečně zastavil, a to v souladu s § 96 odst. 1, 2 o.s.ř., a to výrokem II. tohoto rozsudku. Žalobkyně se dále domáhá dosud dlužné jistiny 13 543,47 Kč a zákonného úroku z prodlení 10 % ročně z částky 13 543,47 Kč od 13. 10. 2020 do zaplacení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání. 4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že bydlí ve vlastním domě/bytě, jeho čistý měsíční příjem je 16 041 Kč (potvrzení o výši příjmu), jeho dosavadní externí splátky úvěrů jsou ve výši 492 Kč měsíčně. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet s názvem„ [anonymizováno]“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 220 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úroky 21 % ročně, a to 96 měsíčními splátkami ve výši 4 747,82 Kč a dále platit pojištění 209 Kč měsíčně, když bylo sjednáno pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr. Další práva a povinnosti stran byly stanoveny v [anonymizováno] podmínkách spotřebitelského splátkového úvěru a Všeobecných obchodních podmínkách. Nedílnou součástí smlouvy byl sazebník poplatků. Žalovanému byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru. Následně byla uzavřena dohoda o splátkách a uznání dluhu dne [datum], žalovaný uznal svůj dluh z výše uvedené smlouvy ve výši 57 893 Kč a zavázal se jej splatit 29 měsíčními splátkami po 2 000 Kč. V ustanovení III. bylo ujednáno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou jakýchkoliv tří splátek, se stává zbývající část dluhu splatnou. Z této dlužné částky byl žalovaný povinen uhradit úrok z prodlení. Současně žalovaný obdržel formulář pro informace o spotřebitelském úvěru. 5. Z výpisu z úvěrového a běžného účtu soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut dne [datum] úvěr 220 000 Kč. Z výpisu z běžného a úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaný posléze přestal splácet stanovené splátky řádně a včas. Úvěr byl prohlášen za splatný ke dni 22. 7. 2019 z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek. Následně došlo k uznání dluhu žalovaného ke dni [datum], ten se zavázal uhradit ve stanovených splátkách po 2 000 Kč, tyto splátky taktéž nehradil řádně a včas a dluh byl zesplatněn. Ke dni 29. 5. 2020 tvořila dluh žalovaného jistina 53 893,13 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne 2. 7. 2020, kde byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu s tím, že jinak bude podána žaloba. 6. Žaloba je důvodná. 7. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 13 543,47 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení představující neuhrazený dluh vzniklý ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi účastníky ve smyslu dle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, který stanoví, že„ smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Podle § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, platí, že„ se smlouva o úvěru řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkového vztahu obchodním zákoníkem.“ Smlouva se řídí ustanovením obchodního zákoníku ve smyslu § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), který stanovuje, že„ není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.“ Smlouva byla platně uzavřena, když před jejím sjednáním žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splatit, když příjmy žalovaného byly 16 041 Kč měsíčně, od příjmu byla odečtena částka životního minima jednotlivce ve výši 3 410 Kč dle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, normativních nákladů na bydlení 4 053 Kč dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, splátek externích úvěrů žalovaného 492 Kč a splátky úvěru 4 956,82 Kč. Žalovanému zůstala částka 3 129,18 Kč měsíčně a byl schopen úvěr splatit. Žalovaný svůj dluh z úvěrové smlouvy uznal co do důvodu a výše 57 893 Kč, kdy tak dluh uznal ve smyslu § 2053 o. z., který stanovuje, že„ uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.“ Dle vyvratitelné právní domněnky se má za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Uznáním dluhu tak došlo k přesunu důkazního břemene na žalovaného, který musí v případě sporu prokázat, že dluh, jehož splnění se žalobkyně na něm domáhá, neexistuje. Protože domněnka o existenci dluhu v době uznání v řízení nebyla nikterak vyvrácena (když důkazní břemeno o zániku či neexistenci uznaného dluhu se přesunulo na žalovaného), soud považuje žalobu v rozsahu tohoto uznaného a splatného, avšak dosud neuhrazeného závazku za oprávněnou, a tedy žalobě v rozsahu částky 13 543,47 Kč vyhověl. Soud současně vyhověl i co do požadavku na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, když žalovaný nehradil sjednané splátky dle splátkového kalendáře řádně a včas, a to v souladu s § 1970 o. z., který stanovuje, že„ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Výše úroku se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., soud proto žalobě vyhověl v celém rozsahu. 8. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1, 146 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 17 414,10 Kč. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 156 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobkyně, tj. odměnou advokáta za zastupování účastníka dle ust. § 7 vyhl. č. 177/96 Sb., v platném znění ve výši 11 410 Kč za tři a půl úkonu právní služby po 3 260 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu – žaloba, částečné zpětvzetí žaloby, výzva k plnění - půlúkon) a náhradou hotových výdajů ve výši 1 200 Kč dle § 13 odst. 4 této vyhlášky. Celkem tedy (včetně 21 % DPH z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů) přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 17 414,10 Kč.