20 C 99/2021-165 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 450 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o kontokorentním úvěru [číslo] ze dne [datum], na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr do výše úvěrového limitu 15 000 Kč. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela z příjmů (15 000 Kč) a výdajů (9 817 Kč) žalovaného, z jeho úvěrového historie, z interních hodnotících systémů žalobkyně a z externích informačních databází. K určení výdajů žalovaného byly využity i hodnoty životního minima a nákladů na bydlení dle MPSV. Ve smlouvě byl sjednán smluvní úrok 17,9 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v souladu se smlouvou a smluvními podmínkami, následně se však dostal opakovaně do prodlení, a žalobkyně proto dne 8. 12. 2019 úvěr zesplatnila. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení vyčerpané jistiny 13 000 Kč, poplatků 2 450 Kč, úroku kapitalizovaného ke dni 21. 10. 2020 ve výši 3 477,47 Kč, úroku z prodlení ke dni 21. 10. 2020 ve výši 1 246,08 Kč, úroku ve výši 17,9 % ročně z částky 15 450 Kč od 22. 10. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 450 Kč od 22. 10. 2020 do zaplacení. 2. Po podání žaloby (viz přehled plateb od žalovaného) žalovaný částečně hradil, a to dne 1. 5. 2021 částku 1 500 Kč, dne 1. 6. 2021 částku 1 500 Kč, dne 1. 7. 2021 částku 1 500 Kč, proto žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Částka byla započtena na poplatky 2 450 Kč a na obchodní úrok 2 050 Kč. Soud proto řízení v této části zastavil výrokem I., a to v souladu s § 96 odst. 1,2 o.s.ř. Žalobkyně se dále domáhala částky uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání. 4. Soud na základě provedených listinných důkazů zjistil následující skutkový stav. Na základě žádosti ze dne [datum] byl žalovanému žalobkyní založen osobní účet, ten byl na základě žádosti ze dne [datum] převeden na [anonymizováno] účet. Dne [datum] žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru. Ke své úvěruschopnosti uvedl, že je svobodný, bydlí na [anonymizováno], jeho měsíční splátky dosavadních úvěrů jsou 1 750 Kč, dále platí pojistné 300 Kč měsíčně. Jeho čistý měsíční příjem je 15 000 Kč. Z informací z Credit Bureau (CBCB informace) soud zjistil, že žalovaný měl splátkový kontrakt, kde hradil 928 Kč měsíčně. Do platební kapacity žalovaného dle předloženého výpisu z účtu vstupovaly výdaje 9 817 Kč měsíčně. Celková platební kapacita žalovaného byla 5 183 Kč. 5. Žalobkyně a žalovaný dne [datum] sjednali smlouvu o kontokorentním úvěru [číslo], na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky formou úvěru, který mohl žalovaný čerpat od téhož dne, a to až do výše sjednaného úvěrového limitu 5 000 Kč. Bylo ujednáno, že může dojít k navýšení úvěrového limitu. Výše úrokové sazby byla sjednána na 17,9 % ročně (oznámení [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] o stanovených úrokových podmínkách vkladů a úvěrů), úrok byl splatný vždy ke konci kalendářního měsíce. Žalovaný se zavázal hradit poplatky dle sazebníku. Dle článku II. bodu 8 bylo ujednáno, že v případě prodlení s placením úvěru, byla žalobkyně oprávněna dluh zesplatnit. Dle článku II. bodu 10,11 byl žalovaný povinen úvěr splatit alespoň jednou za 6 měsíců a současně byl povinen zajistit na účtu měsíční kreditní obrat alespoň 50 % úvěrového limitu. Žalovanému byly poskytnuty i předsmluvní informace ke kontokorentu, vysvětlení předsmluvních informací. Nedílnou součástí smlouvy byly podmínky pro kontokorent, všeobecné obchodní podmínky [anonymizováno] a sazebník poplatků. Ze sazebníku poplatků [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, jaké platby byly hrazeny za doplňkové služby žalobkyně. Dne [datum] byl na základě žádosti žalovaného uzavřen dodatek ke smlouvě o kontokorentu a úvěrový limit byl navýšen na 10 000 Kč, dne [datum] byl uzavřen dodatek, kterým byl limit navýšen na 13 000 Kč. 6. Výpisem z účtu, historií účtu a přehledem dlužné částky bylo zjištěno, že žalovanému byl poskytnut kontokorent, který byl následně navýšen na 13 000 Kč, který posléze žalovaný přestal splácet řádně a včas a dostal se do prodlení, dluh žalovaného ke dni 21. 9. 2020 byl 13 000 Kč, dlužné poplatky 2 450 Kč a příslušenství. Výzvou ze dne 8. 7. 2019 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, když na účtu nebylo dostatek peněz k úhradě splátek úroků. Přípisem ze dne 8. 8. 2019 a dne 12. 9. 2019 bylo žalovanému sděleno, že nedodržuje podmínky kontokorentu. Na základě přípisu ze dne 7. 11. 2019 byl úvěr prohlášen za splatný ke dni 29. 11. 2019, neboť žalovaný nedodržel minimální měsíční kreditní obrat alespoň 50 % úvěrového limitu a dostal se do prodlení s úhradou splátek úroků. Výzvou ze dne 8. 12. 2019 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, která činila 17 030,95 Kč včetně úroků a poplatků. Předžalobní výzvou ze dne 29. 9. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky s tím, že jinak bude podána žaloba. 7. Soud má z žalobkyní předložených listinných důkazů za prokázané, že účastníci dne 2. 8. 2017 platně uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), který stanoví, že„ úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Před uzavřením smlouvy žalobkyně dostatečně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr, když měla k dispozici kromě výpisů z registrů dlužníků i účet žalovaného s přehledem pohybů peněžních prostředků. Na základě úvěrové smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši limitu 5 000 Kč, jehož výše byla následně dohodami účastníků zvýšena na 13 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet způsobem uvedeným ve smlouvě a smluvních podmínkách, a to i s úrokem z úvěru sjednaným v přiměřené výši 17,9 % ročně. Žalovaný úvěr čerpal, avšak posléze se dostal do prodlení s úhradou úroků, které byly splatné ke konci každého měsíce. Žalobkyně proto v souladu se smluvním i zákonným ustanovením § 1931 o. z., které stanoví, že„ bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky“, zesplatnila celý zůstatek úvěru a vznikl jí tím nárok na dlužnou částku jistiny 13 000 Kč, úroku v kapitalizované výši 4 064,73 Kč od 7. 8. 2017 do 2. 12. 2021 a úroku ve výši 17,9 % ročně z částky 13 000 Kč od 3. 12. 2021 do zaplacení. V důsledku prodlení žalovaného má žalobkyně nárok i na úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. Soud tak přiznal žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši 10 % ročně (dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), jednak za dobu do 2. 12. 2021 v kapitalizované výši 2 543,55 Kč a jednak ve výši 10 % ročně z částky 13 000 Kč od 3. 12. 2021 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, kdy žalobkyně svá tvrzení řádně doložila důkazy, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. 8. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř., když žalovaný částečně hradil až po podání žaloby a z jeho viny bylo řízení částečně zastaveno. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení – odměnou advokáta za 3 úkony právní služby dle ustanovení § 14b) odst. 1 písm. c) odst. 2 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé, výzva k plnění). Sazba odměny za jeden úkon právní služby činí dle ustanovení § 14b) odst. 1 písm. c) odst. 2 advokátního tarifu 300 Kč (při určování výše odměny soud vycházel z tarifní hodnoty sporu ve výši 15 450 Kč). Dále jsou náklady řízení tvořeny náhradou hotových výdajů dle ust. § 14b) odst. 5 písm. a) advokátního tarifu ve výši 100 Kč za každý provedený úkon právní služby. Zástupce žalobkyně dále učinil ve věci dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (účast u jednání dne 6. 12. 2021, účast na jednání 9. 2. 2020), za které mu náleží odměna v plné výši a úkon dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (částečné zpětvzetí ze dne 3. 12. 2021 včetně vyjádření ze dne 10. 1. 2022, za které úkon nenáleží, když toto mělo být součástí zpětvzetí žaloby), za který mu náleží odměna v poloviční sazbě. Sazba mimosmluvní odměny za tyto úkony učiněné po podání žaloby činí dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu 1 740 Kč a dále jí za ně podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč, opět za každý z těchto tří úkonů. Soud nepřiznal odměnu za vyjádření k výzvě soudu ze dne 29. 9. 2021 a ze dne 14. 12. 2021, neboť tato podání měla být již součástí žaloby a jsou tudíž neúčelná. Dále má žalobkyně právo na 21 % DPH z 6