23 C 5/2022-120 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaná zavázána uhradit částku ve výši 143 618,96 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok opírala o tvrzení, že dne 16. 6. 2016 uzavřeli účastníci smlouvu o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo] na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši úvěrového limitu 150 000 Kč a žalovaná se zavázala splácet svůj dluh v souladu se smluvními podmínkami spolu s úrokem 12,4 % ročně a poplatky. V důsledku prodlení žalované žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 24. 2. 2020. Žalobkyně tak za žalovanou eviduje dluh – jistinu ve výši 141 754,96 Kč, neuhrazené poplatky 964 Kč za pojištění, poplatky za upomínání 900 Kč, nezaplacené úroky 6 612,54 Kč kapitalizované do dne 24. 2. 2020, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 28. 7. 2020 ve výši 4 113,37 Kč, úrok z prodlení 10 % ročně z částky 148 367,50 Kč od 29. 7. 2020 do zaplacení. Žalobkyně sdělila, že před poskytnutím úvěru posoudila schopnost žalované úvěr splatit, žalobkyně provedla lustraci žalované v interních a externích databázích (BRKI, NRKI, insolvenční rejstřík, databáze MVČR) s negativním výsledkem. Žalovaná uvedla, že výše jejího měsíčního příjmu je 17 181 Kč, celkový měsíční čistý příjem její domácnosti činil 35 000 Kč. Byla vzata v úvahu částka životního minima žalované, normativní náklady na bydlení, dosavadní splátky úvěrů. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z předložených důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná podala žalobkyni žádost o úvěr s názvem„ Expres Plus“ dne 16. 6. 2016. V žádosti žalovaná uvedla, že její průměrný čistý měsíční příjem je 17 181 Kč, z příjmu jsou prováděny srážky ze mzdy 2 500 Kč měsíčně, což bylo zjištěno i z potvrzení o výši příjmu, celkový čistý měsíční příjem domácnosti uvedla žalovaná ve výši 35 000 Kč. Žalovaná uvedla, že bydlí ve vlastním domě/bytě, vyživuje jedno dítě, je vdaná. Podíl platby žalované za náklady na bydlení je 41,95 %. Dosavadní výše externích splátek úvěrů žalované byla 505 Kč měsíčně (vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti). 4. Ze smlouvy o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet s názvem„ Expres Plus“ ze dne 16. 6. 2016 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 150 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s úroky 12,4 % ročně, a to měsíčními splátkami ve výši 2 700 Kč a dále platit pojištění 241 Kč měsíčně, když bylo sjednáno pojištění schopnosti žalované splácet úvěr (prohlášení o sjednaném pojištění). Dále se žalovaná zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru 1 295 Kč a hradit poplatky za doplňkové služby dle sazebníku. Další práva a povinnosti stran byly stanoveny v Základních produktových podmínkách spotřebitelského splátkového úvěru a Všeobecných produktových podmínkách. Dle článku 13, 14 ZPP, v případě prodlení s plněním jakékoliv pohledávky banky, byla banka oprávněna prohlásit svým rozhodnutím závazky žalované za ihned splatné. Dle bodu 43 VPP, nezaplacené úroky měla banka právo připisovat k dříve splatným částkám a dále úročit úrokem z prodlení. Ze sazebníku poplatků, debetní karty – změny sazebníku soud zjistil, jaké poplatky si žalobkyně účtovala za poskytované související služby (600 Kč poplatek za upomínku, 300 Kč za prohlášení úvěru za splatný atd.). 5. Z výpisu z běžného účtu soud zjistil, že žalované byl poskytnut revolvingový úvěr. Z výpisu z běžného a úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaná posléze přestala splácet stanovené splátky řádně a včas. Upomínkou ze dne 20. 1. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Úvěr byl prohlášen za splatný ke dni 24. 2. 2020 z důvodu prodlení žalované s úhradou splátek. Ke dni 15. 7. 2020 tvořila dluh žalované jistina 141 754,96 Kč, nesplacený úrok 6 612,54 Kč, poplatky 1 864 Kč (za upomínání, pojištění). Žalované byla zaslána předžalobní výzva ze dne 29. 7. 2020, kterou byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu s tím, že jinak bude podána žaloba. 6. Soud věc právně hodnotil následovně. Na věc byla použita ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen„ o. z.“). Soud vzal za prokázané, že žalobkyně před sjednáním smlouvy posoudila schopnost žalované úvěr splatit, když byl zkoumán příjem žalované 14 681 Kč měsíčně a jako její výdaje pak bylo vzato životní minimum (první dospělá osoba 3 140 Kč a dítě 2 140 Kč) a normativní náklady na bydlení (9 316 Kč měsíčně pro tři osoby, z čehož žalovaná hradila 41,95 %, tj. 3 908 Kč), když žalovaná uvedla, že bydlí u ve vlastním bytě/domě spolu s manželem a dítětem. Současně byla žalovaná lustrována v registrech dlužníků a byly zjišťovány její další závazky, které byly na splátkách úvěrů 505 Kč měsíčně. Žalovaná byla dle názoru soudu po zohlednění příjmu a výdajů schopna úvěr splatit. Soud má z žalobkyní předložené úvěrové smlouvy za prokázané, že [právnická osoba] uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z., který stanoví, že„ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Na základě úvěrové smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši úvěrového rámce 150 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami, a to i s úrokem z úvěru. Žalovaná se zavázala uhradit i další sjednané poplatky za dodatečné služby žalobkyně (za zaslanou upomínku, zaslání oznámení o zesplatnění atd.). Současně bylo smlouvou sjednáno pojištění schopnosti žalované úvěr splácet ve smyslu § 2758 odst. 1 o. z., který stanovuje, že„ pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné za pojištění.“ Žalovaná se zavázala za pojištění hradit pojistné. Žalovaná však v rozporu se smluvním ujednáním úvěr nesplácela řádně a včas, žalobkyně v důsledku prodlení žalované pohledávku zesplatnila v souladu se smluvními podmínkami ve smyslu § 1931 o. z., který stanovuje, že„ bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky, čímž se stal zůstatek úvěru spolu s poplatky a s úrokem splatným.“ Žalobkyni vznikl nárok na vrácení jistiny, úroku a poplatků za upomínání a pojistné, a to i včetně úroku z prodlení. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z., který stanovuje, že„ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Žalobkyně měla nárok v souladu se smluvními ujednáními i na úroky z prodlení z úroků, a to v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, kdy žalobkyně svá tvrzení řádně doložila důkazy a žalovaná skutečnosti tvrzené žalobkyní nijak nevyvrátila, soud žalobkyni přiznal jí požadovaný nárok a žalobě vyhověl. 7. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 27 585,50 Kč. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 745 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobkyně, tj. odměnou advokáta za zastupování účastníka dle ust. § 7 vyhl. č. 177/96 Sb., v platném znění ve výši 17 150 Kč za dva a půl úkonu právní služby po 6 860 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu – žaloba, výzva k plnění - půlúkon) a náhradou hotových výdajů ve výši 900 Kč dle § 13 odst. 4 této vyhlášky. Celkem tedy (včetně 21 % DPH z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů) přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 27 585,50 Kč. Soud nepřiznal odměnu za doplnění žaloby, neboť toto podání mělo být již součástí žaloby a je tudíž neúčelné.