4 C 130/2022-71 — Okresní soud v Hodoníně

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu náhrady za škodu způsobenou žalovaným na vozidle žalobce [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka] dne 6. 5. 2019. Žalovaný měl toto vozidlo dle dohody účastníků převzít na odpočívadle v rakouském [anonymizováno] a dopravit ho do [obec], [ulice a číslo] poté, co z ČR převezl nákladní vozidlo žalobce do Rakouska. Žalovaný však vozidlo do místa určení nedopravil, protože s vozem havaroval a poškodil ho. Žalovaný nepřivolal PČR, pouze událost nahlásil na pojišťovnu žalobce a přivolal odtahovou službu. Poškozené vozidlo nechal žalobce následně opravit a za opravu vynaložil částku 134 745 Kč dle faktury ze dne 7. 3. 2020 [číslo] ze dne 27. 4. 2020 [číslo]. Žalovaný ani k výzvě žalobce škodu neuhradil, přestože za škodu odpovídá. Do prodlení se dostal dne 29. 7. 2020. 2. Žalovaný nárok žalobce neuznal s tím, že za nehodu nemohl, vyhýbal se zvěři, a proto skončil v poli. Žalobce ho požádal, aby volal pojišťovnu a zařídil odtah do [obec], což učinil a s řidičem odtahové služby se musel vyrovnat bokem, protože odtahová služba vše fakturovala pojišťovně. Pro žalobce občas převážel kamiony, protože on nemohl mít tolik hodin naježděno. Původní hodnota opravy měla činit 40 000 Kč, byla zespod utržená náprava a plasty. 3. Soud vzal za svá skutková zjištění shodné tvrzení účastníků o tom, že žalovaný měl pro žalobce ve dnech 5. 5. až 6. 5. 2019 dopravit nákladní vozidlo do Rakouska na smluvené parkoviště a tam měl převzít žalobcovo osobní auto a převést ho do [obec]. Žalovaný od žalobce převzal osobní auto v Rakousku a po cestě do [obec], kam ho měl dle dohody dopravit, se mu stala nehoda. Policie ČR k dopravní nehodě volána nebyla. Žalovaný obdržel předžalobní výzvu k zaplacení částky. 4. Soud z provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění. Žalobce vlastní [značka automobilu], [registrační značka] (osvědčení o registraci vozidla – malý technický průkaz), které žalovaný řídil dne 6. 5. 2019 z Rakouska do ČR a v průběhu cesty se mu stala dopravní nehoda u [územní celek] v ČR (shodné tvrzení). Žalovaný zajistil odtah předmětného vozidla do [územní celek] poskytovatelem služby [právnická osoba] s tím, že z důvodu špatné lokace vozidla bylo najeto více km a placeno mýto (zakázkový list ze dne 6. 5. 2019, faktura [číslo] ze dne 9. 5. 2019, žádost ze dne 22. 7. 2019, faktura ze dne 11. 7. 2019) a poté zajistil odtah vozidla poskytovatelem služby [právnická osoba] do [obec] (2 x zakázkový list ze dne 6. 5. 2019, faktura ze dne 25. 6.2019). Vozidlo v důsledku havárie bylo poškozeno a bylo nepojízdné (fotografie poškození vozidla zaslané [právnická osoba] a fotografie dodané žalobcem). Žalobce nechal předmětné vozidlo opravit u firmy [anonymizována dvě slova], oprava motorových vozidel [jméno] [příjmení], za což uhradil dne 7. 3. 2020 částku 50 900 Kč (faktura č. faktura za hotové [číslo] výdajový pokladní doklad ze dne 7. 3. 2020) a u firmy [příjmení] [jméno] [příjmení], za což uhradil dne 27. 4. 2020 částku 83 845 Kč (faktura za hotové [číslo] výdajový pokladní doklad ze dne 27. 4. 2020). Žalobce žalovaného vyzval k úhradě částky 134 745 Kč do 14 dnů od doručení výzvy ze dne 18. 6. 2020, odesláno dne 29. 6. 2020, 16. 7. 2020 zásilka vrácena zpět pro nevyzvednutí, žalovaný však potvrdil, že výzvu obdržel (výzva k úhradě ze dne 18. 6. 2020 s dodejkou, shodné tvrzení). 5. Důkazy týkající se přepravy kamionu žalovaným do Rakouska, tj. fakturu [číslo] mezinárodní nákladní list, dodací list, osvědčení o registraci vozidla, komunikace účastníků formou SMS, soud nehodnotil, neboť v důsledku shodného tvrzení účastníků o přepravě vozidla [anonymizováno] toto nebylo pro právní posouzení věci podstatným. 6. Žalovaný zpochybnil výši způsobené škody. Ke svému tvrzení ohledně nižší výše škody a dohody o částce 40 000 Kč však ani po poučení soudu nenavrhl žádné důkazy, proto jeho tvrzení o tom, že škoda byla nižší než částka prokázaná fakturami žalobce a výdajovými pokladními doklady či že se měl s žalobcem dohodnout pouze na částce 40 000 Kč soud nemá za prokázáno a v tomto směru žalovaný neunesl důkazní břemeno. 7. Na základě shora uvedených zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalovaný pro žalobce dle dohody měl dne 6. 5. 2019 přepravit žalobcovo osobní vozidlo [anonymizováno] z Rakouska do ČR, při cestě však havaroval, kdy vozidlo vyjelo mimo silnici. Policie k dopravní nehodě nebyla volána. Žalovaný zajistil odtah vozidla do [obec], kde ho žalobce následně nechal opravit za celkovou částku 134 745 Kč. Tuto částku poté žalobce požadoval po žalovaném, který ji dosud nezaplatil. Jiná výše škody prokázána nebyla, stejně tak nebyla prokázána dohoda, že by měl žalovaný platit pouze 40 000 Kč. 8. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.). Podle § 2430 Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Podle § 2432 odst. 1 Příkazník plní příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností; použije přitom každého prostředku, kterého vyžaduje povaha obstarávané záležitosti, jakož i takového, který se shoduje s vůlí příkazce. Od příkazcových pokynů se příkazník může odchýlit, pokud to je nezbytné v zájmu příkazce a pokud nemůže včas obdržet jeho souhlas. Podle § 2944 Každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku, nahradí její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak. Podle § 2969 Při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Podle § 1970 o. z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Účastníci se mezi sebou dohodli, že žalovaný pro žalobce převeze žalobcův automobil z Rakouska do [obec], tedy žalovaný se zavázal pro žalobce obstarat specifikovanou záležitost dle § 2430 o. z. Za tím účelem žalovaný od žalobce převzal [značka automobilu] dle § 2944 o. z. a je proto povinen nahradit poškození tohoto vozidla, které způsobil tím, že s vozidlem havaroval. Výše škody činí dle § 2969 o. z. částku, kterou musel žalobce k obnovení vynaložit, tj. žalovanou částku, jejíž vynaložení žalobce prokázal, a naopak žalovaný neprokázal, že by nebyla účelná či měla být v jiné výši. Žalovaný ani netvrdil, že by ke škodě došlo i jinak, čímž by se mohl z povinnosti hradit škodu vyvinit dle § 2944 o. z. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Tím, že žalovaný neuhradil částku, k jejímuž zaplacení byl žalobcem vyzván, řádně a včas, vznikl žalobci i nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. k 30. 7. 2020 ve výši 8,25 % ročně. Okamžik prodlení se odvíjí od výzvy k zaplacení. 10. I pokud by se ve věci nejednalo o příkazní smlouvu, odpovídal by žalovaný za způsobenou škodu dle § 2910 o. z., dle kterého škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Je zřejmé, že jednání žalovaného zasáhlo do absolutního práva žalobce – do jeho vlastnického práva, že žalovaný porušil svoji povinnost stanovenou v zákoně o provozu na pozemních komunikacích – pravidla silničního provozu, když se plně nevěnoval řízení vozidla a způsobil tak vyjetí ze silnice a že jeho jednání je v příčinné souvislosti se způsobenou škodou. 11. K námitkám žalovaného, že vzhledem k tomu, že převoz vozidla byl bez dokladů a písemností, a tedy žalobce musel počítat s rizikem, kdyby se něco stalo, soud uvádí, že povinnost k náhradě škody vznikla v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného, který havaroval s vozidlem a způsobil tak škodu. Důvod, pro který by nemusel škodu hradit, tj. pokud by škoda vznikla i jinak, netvrdil. Mezi skutečnosti, že by škoda na vozidle vznikla i jinak, nepatří tvrzení žalovaného, že se při řízení vo