4 C 242/2022-33 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobou se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 40 250 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dluží žalobci na základě smlouvy o nájmu podnikatelských prostor v budově [adresa], [číslo] v [obec], uzavřené dne 19. 8. 2019, neuhrazené nájemné za měsíce květen až říjen roku 2020 ve výši 29 040 Kč a náklady spojené s užíváním nebytového prostoru ve výši 11 210 Kč. Dne 30. 9. 2020 žalovaný smlouvu o nájmu vypověděl a následně strany uzavřely dohodu o ukončení nájmu ke dni 31. 10. 2020. 2. Následně žalobce opravil požadavek na úrok z prodlení z částky 119 Kč, v tomto rozsahu je nutno považovat úkon za částečné zpětvzetí, a proto bylo řízení výrokem II. v této části dle § 96 o. s.ř. zastaveno. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal nečinný. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 19. 8. 2019 soud zjistil, že žalobce byl k tomuto datu spoluvlastníkem budovy [adresa], [číslo], umístěné na pozemku parcela číslo st. [číslo] na adrese Národní třída [adresa] v [obec], vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], vedeném [stát. instituce], [územní celek]. 6. Smlouvou o nájmu nebytových prostor ze dne 19. 8. 2019 má soud za zjištěné, že součástí shora uvedené budovy je nebytový prostor o celkové výměře 6,4 m2, kdy jde o prostory stánku před hlavním vchodem objektu prodejny a sklady (dále jen„ nebytový prostor“). Nájemní smlouvu uzavřel žalobce jako pronajímatel s žalovaným jako nájemcem, přičemž touto smlouvu se žalobce zavázal přenechat žalovanému jako nájemci k dočasnému užívání nebytový prostor a žalovaný jako nájemce se zavázal platit za to žalobci jako pronajímateli nájemné. Tato smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, a to od 19. 8. 2019, s možností výpovědi smlouvy smluvními stranami s výpovědní lhůtou 3 měsíce, která běží od měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi. Smluvní strany se dále dohodly na úhradě měsíčního nájemného formou pravidelných měsíčních plateb ve výši 4 000 bez DPH vždy k 15 dni příslušného měsíce na základě faktury vystavené pronajímatelem a skutečné výše nákladů spojených s užíváním nebytového prostoru dle stavu měřidel spotřeby elektrické energie a vody. 7. Fakturou [číslo] splatnou dne 20. 6. 2020, vyúčtoval žalobce žalovanému vodné za dobu od 4. 2. 2020 do 4. 5. 2020 ve výši 249 Kč. Fakturou [číslo] splatnou dne 11. 9. 2020, vyúčtoval žalobce žalovanému vodné za dobu od 5. 5. 2020 do 3. 8. 2020 ve výši 272 Kč. Fakturou [číslo] splatnou dne 11. 12. 2020, vyúčtoval žalobce žalovanému vodné za dobu od 4. 8. 2020 do 31. 10. 2020 ve výši 119 Kč. 8. Fakturou [číslo] splatnou dne 12. 12. 2020, vyúčtoval žalobce žalovanému spotřebu elektrické energie za dobu od 1. 1. 2020 do 31. 10. 2020 ve výši 6 981 Kč. Fakturou [číslo] splatnou dne 31. 1. 2020, vyúčtoval žalobce žalovanému spotřebu elektrické energie za dobu od 19. 8. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 3 589 Kč. 9. Fakturou [číslo] splatnou dne 19. 5. 2020, vyúčtoval žalobce žalovanému nájemné za měsíc květen 2020 ve výši 4 840 Kč. Fakturou [číslo] splatnou dne 16. 6. 2020, vyúčtoval žalobce žalovanému nájemné za měsíc červen 2020 ve výši 4 840 Kč. Fakturou [číslo] splatnou dne 15. 7. 2020, vyúčtoval žalobce žalovanému nájemné za měsíc červenec 2020 ve výši 4 840 Kč. Fakturou [číslo] splatnou dne 17. 8. 2020, vyúčtoval žalobce žalovanému nájemné za měsíc srpen 2020 ve výši 4 840 Kč. Fakturou [číslo] splatnou dne 15. 9. 2020, vyúčtoval žalobce žalovanému nájemné za měsíc září 2020 ve výši 4 840 Kč. Fakturou [číslo] splatnou dne 15. 10. 2020, vyúčtoval žalobce žalovanému nájemné za měsíc říjen 2020 ve výši 4 840 Kč. 10. Podáním ze dne 30. 9. 2020 podal žalovaný výpověď z nájemní smlouvy na nebytový prostor. 11. Předžalobní výzvou ze dne 2. 5. 2022 má soud za zjištěné, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 40 250 Kč nejpozději do 10. 5. 2022 (výzva, dodejka). 12. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle smlouvy je nájemné splatné vždy k poslednímu dni následujícího měsíce. 13. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 14. Podle § 2302 o. z. ustanovení pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu 15. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle aktuálně platného znění § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. Z výše uvedených předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobce a žalovaný dne 19. 8. 2019 uzavřeli nájemní smlouvu na dobu neurčitou v souladu s ustanoveními § 2201 o. z. a § 2302 o. z. a násl. Nájemní smlouva byla ukončena dohodou stran ke dni 31. 10. 2020. Předmětem nájemní smlouvy byl nájem nebytového prostoru sloužícího k podnikání ve vlastnictví žalobce. Na základě nájemní smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému nebytový prostor k dočasnému užívání a žalovaný se zavázal platit za to žalobci měsíční nájemné včetně úhrady služeb spojených s užíváním nebytového prostoru. Žalovaný však od května 2020 do října 2020 nájemné řádně a včas nehradil a z toho důvodu žalovanému vznikl dluh vůči žalobci na nájemném ve výši 29 040 Kč a dále ve výši 11 210 Kč na nákladech spojených s užíváním nebytového prostoru. S ohledem na prodlení žalovaného má žalobce nárok rovněž na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný (jeho neúspěch je zcela nepatrný), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 645,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 610 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 250 Kč sestávající z částky 2 740 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 120 Kč ve výši 1 915,20 Kč.