4 C 56/2019-253 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhal zaplacení částky 463 299 Kč s odůvodněním, že na základě usnesení o příklepu ze dne 21. 9. 2017 se stal vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku p. [číslo] vše v k. ú. [obec]; žalovaná, která do té doby předmětné nemovitosti užívala, je nevyklidila a nadále je užívala. Tím vzniklo žalované bezdůvodné obohacení za období od 22. 9. 2017 do 19. 3. 2019, a to ve výši obvyklého nájemného stanoveného znaleckým posudkem v žalované výši, které je povinna vydat žalobci. 2. Žalovaná nárok žalobce neuznala s tím, že výše je nepřiměřená a dále, že v rámci probíhající exekuce zaplatila částku 200 000 Kč, kterou žalobce obdržel od soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] při rozdělování výtěžku z uskutečněné dražby věcí nemovitých, které patřily žalované. V tomto rozsahu považuje nárok žalobce za rozporný s dobrými mravy. Ostatní tvrzené skutečnosti učinila nespornými, včetně doby, za kterou žalobce svůj nárok požaduje. 3. Mezi účastníky řízení nebylo sporné tvrzení, že žalobce se stal vlastníkem předmětných nemovitých věcí, a to pozemku p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku p. [číslo] vše v k. ú. [obec], na základě usnesení o příklepu ze dne 21. 9. 2017, neboť na majetek žalované byla vedena exekuce a v rámci této exekuce byly předmětné nemovitosti vydraženy. Žalovaná však nemovitosti i poté užívala, a to až do vyklizení nemovitostí dne 19. 3. 2019 prostřednictvím exekuce. Za dobu od 22. 9. 2017 do 19. 3. 2019 tak žalované vzniklo bezdůvodné obohacení. 4. Soud ve věci provedl dokazování, z něhož učinil následující skutková zjištění. Z usnesení soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 21. 9. 2017, č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 31. 7. 2018, č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalobce se stal vydražitelem předmětných nemovitostí na základě uděleného příklepu, a to v exekuci vedené proti povinné – žalované (usnesení, výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví], sdělení soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 31. 12. 2020). Předmětné nemovitosti žalovaná užívala až do vyklizení soudní exekutorkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 19. 3. 2019 (návrh na potrestání ze dne 9. 4. 2019 [anonymizováno] [číslo], trestní příkaz ze dne 16. 4. 2019 č. j. [číslo jednací]). 5. Znaleckým posudkem [číslo] byla určena výše obvyklého nájemného v částce 26 000 Kč za měsíc. Ze sdělení znalce však vyplynulo, že posudek byl vypracován od stolu bez fyzické prohlídky nemovitosti a že hlavní parametr, který určuje obvyklou cenu, nemá znalec nijak věrohodně doložen. Proto soud nechal vyhotovit nový znalecký posudek [číslo] znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], z něhož bylo zjištěno, že obvyklá výše nájemného za předmětné nemovitosti v období od 22. 9. 2017 do 19. 3. 2019 činila částku 237 541,24 Kč. Proti závěru znaleckého posudku žádný z účastníků nevznesl námitky. Žalovaná byla vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení předžalobní výzvou ze dne 26. 3. 2019, doručenou jí dne 1. 4. 2019 (předžalobní výzva ze dne 26. 3. 2019 a dodejka). 6. Z usnesení soudního exekutora ze dne 2. 11. 2018 č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že rozdělovaná podstata ve výši 1 950 000 Kč byla rozvržena, tak že z ní byla uspokojena pohledávka soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] na úhradu nákladů exekuce spojených s dražbou nemovitostí povinné ve výši 185 347,80 Kč, pohledávka oprávněného ve výši 1 052 033,89 Kč a zbytek výtěžku ve výši 712 618,31 Kč měl být vyplacen povinné. V rámci předmětného exekučního řízení vedeného vůči žalované jako povinné, byl žalobce účastníkem pouze při prodeji nemovitostí povinné, kdy se stal vydražitelem a exekutor mu v rámci této exekuce nevyplácel žádné peněžité plnění. Vznikl však přeplatek, který byl postižen exekučními příkazy vydanými soudní exekutorkou JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] a z přeplatku tak byly vyplaceny částky 16 919 Kč, 52 820 Kč, 26 520 Kč, 97 240 Kč a 8 840 Kč, které byly zaslány na účet exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení]. Tato exekutorka vedla exekuci na návrh oprávněného - žalobce proti povinné – žalované pro částku 52 820 Kč (přípis soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 15. 11. 2020, přípis exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 27. 11. 2020, exekuční příkaz). Částku 103 745,60 Kč exekutorka JUDr. [jméno] [příjmení] složila do soudní úschovy pro příjemkyni – žalovanou, která se jí vyzvedla; soudní poplatek činil částku 1 048 Kč Náklady oprávněného pak představovaly náklady spojené s vyklizením nemovité věci a náklady spojené s uskladněním vyklizených movitých věcí, neboť žalovaná se bránila jejich prodeji, ale zároveň odmítala movité věci převzít a činily částku 122 654,40 Kč; náklady exekutora činily částku 16 940 Kč (usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 5. 12. 2019 č. j. [číslo jednací], přípis soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 16. 12. 2020, finanční přehled ze dne 16. 12. 2020). 7. Další důkazy soud neprováděl s ohledem na jejich nadbytečnost, a to zejména fotografie předmětných nemovitostí, když částka určená nově vyhotoveným znaleckým posudkem se stala mezi stranami nespornou, a výslech žalované, když skutečnosti ohledně tvrzeného vyplacení částky 200 000 Kč byly zjištěny z listinných důkazů. 8. Na základě shora učiněných zjištění po zhodnocení důkazů podle § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žalovaná bez právního důvodu užívala nemovitosti ve vlastnictví žalobce v období od 22. 9. 2017 do 19. 3. 2019, a tak jí vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 237 541,24 Kč. Protože se žalovaná odmítla z předmětných nemovitostí vystěhovat, musel se žalobce domáhat vyklizení exekucí, a tak vznikly náklady spojené s vyklizením nemovitých věcí a náklady spojené s uskladněním vyklizených movitých věcí, neboť žalovaná se také bránila jejich prodeji, ale zároveň odmítala movité věci převzít. Tyto náklady byly zaplaceny z výtěžku z dražby nemovitostí. [příjmení], která tak byla zaplacena soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení] na účet soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení] ve výši 202 339 Kč, představovala spolu s další vymoženou částkou ze mzdy jednak částku vymoženou pro oprávněného z titulu jeho nákladů na vyklizení nemovitostí, na uskladnění movitých věcí a jednak nákladů exekuce. 9. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb. nového občanského zákoníku. Podle § 2991 o. z.: kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2999 odst. 1 o. z. Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Podle § 1982 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. Podle § 2 odstavce 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. 10. V případě nemovitosti vychází soudní praxe z toho, že majetkovým vyjádřením protiprávně získaného prospěchu uživatele je částka odpovídající nájemnému obvyklému v daném místě a čase za užívání obdobné nemovitosti, které by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit (např. NS 28 Cdo 4543/2016, 28 Cdo 2562/2010, 28 Cdo 3767/2007 aj.). 11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: žalovaná se užíváním nemovitostí ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu v období od 22. 9. 2017 do 19. 3. 2019 bezdůvodně obohatila dle § 2991 o. z. a je tak povinna dle § 2999 o. z. zaplatit žalobci částku 237 541,24 Kč představující obvyklé nájemné v daném místě a čase za užívání obdobné nemovitosti. V této části soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok II.). 12. Pokud žalovaná namítala k započtení částku 200 000 Kč, kterou měla v rámci exekuce