4 C 57/2022-112 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se svojí žalobu domáhala určení, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální jedné třetiny k bytové jednotce [číslo] vymezené v budově [obec], [adresa] bytový dům, který je součástí pozemku parc. č. st. [číslo], budova a pozemek zapsaný na [list vlastnictví], k bytové jednotce náleží spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech budovy a spoluvlastnický podíl [číslo] na pozemku parc. č. st. [číslo], vše zapsáno pro katastrální území Hodonín, na [list vlastnictví], [územní celek], zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobu odůvodnila tím, že paní [jméno] [příjmení] (dále jen zůstavitelka) byla babičkou žalobkyně a vlastníci předmětné nemovité věci (dále jen bytová jednotka). Zůstavitelka měla zmocnit dne 28. 3. 2019 svého syna [jméno] [příjmení], aby ji v plném rozsahu a bez omezení zastupoval a činil všechny právní úkony v záležitosti prodeje předmětné bytové jednotky. Následně dne 29. 4. 2019 došlo k uzavření kupní smlouvy o převodu vlastnictví k bytové jednotce mezi zůstavitelkou jako prodávající zastoupenou [jméno] [příjmení] a žalovanými jako kupujícími za kupní cenu ve výši 1 590 000 Kč. Po smrti zůstavitelky dne 13. 2. 2021 se dědici stali jednak pozůstalý syn [jméno] [příjmení], žalobkyně a pozůstalý vnuk [jméno] [příjmení]. V dědickém řízení došlo ke schválení dohody o rozdělení pozůstalosti. Poté se žalobkyně dozvěděla o uzavření předmětné kupní smlouvy. Má za to, že zůstavitelka v době zmocnění a následného uzavření kupní smlouvy trpěla duševní poruchou dlouhodobé povahy. Právní jednání spočívající ve zmocnění syna [jméno] [příjmení] je neplatné a neplatná je i kupní smlouva o převodu vlastnictví k bytové jednotce. Neplatnost je absolutní, neboť se právní jednání příčí dobrým mravům. Kupní cena ve výši 1 590 000 Kč neodpovídá tržní realitě. Pro případ, že by se jednalo o neplatnost relativní, uplatnila námitku relativní neplatnosti zmocnění [jméno] [příjmení] a kupní smlouvy o převodu vlastnictví bytové jednotce. Žalobkyně má za to, že dědici jsou po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti oprávněni domáhat se svých nároků samostatnou žalobou, přičemž tato může znít na určení vlastnického/spoluvlastnického práva dědice podle dědických podílů či poměru nabytých hodnot při rozdělení pozůstalosti v dědickém řízení. Vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu k bytové jednotce o velikosti id. 1/3 tak náleží žalobkyni. 2. Žalovaní nárok žalobkyně neuznali. Uvedli, že uzavřeli kupní smlouvou k bytové jednotce, když [jméno] [příjmení] zastupoval dle plné moci [jméno] [příjmení], kupní cena však nebyla nepřiměřená a odpovídala tržní realitě, když byt byl soudním znalcem oceněn na částku 1 177 225 Kč a [právnická osoba] jej pojistila na hodnotu 1 200 000 Kč. Žalovaní řádně zaplatili kupní cenu. Plnou moc pro [jméno] [příjmení] sepsal notář za přítomnosti dvou svědků, je řádná a srozumitelná a vyjadřuje vůli paní [jméno] [příjmení]. Z žalobkyní doložené zdravotní dokumentace [jméno] [příjmení] nevyplývá, že by kupní smlouva byla neplatná. Žalobkyně se o zůstavitelku nezajímala a nestarala se o ni. Námitka relativní neplatnosti ve výzvě před zahájením řízení neobsahuje uplatnění námitky neplatnosti zmocnění pro [jméno] [příjmení]; žalovaní uplatňují námitku promlčení žalobkyní vznesených nároků. Dále uplatnili námitku nedostatku aktivní legitimace žalobkyně a nedostatku pasivní legitimace žalovaných. 3. Soud se nejprve zabýval námitkou nedostatku aktivní a pasivní legitimace a existencí naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva. Zatím účelem provedl dokazování, z nichž učinil následující skutková zjištění. Z listiny označené jako kupní smlouva o převodu vlastnictví k bytové jednotce bylo zjištěno, že mezi paní [jméno] [příjmení] zastoupené [jméno] [příjmení] na základě plné moci ze dne 28. 3. 2019 udělené formou notářského zápisu sepsaného Mgr. [jméno] [příjmení], notářem, [anonymizováno] [číslo], [spisová značka] jako prodávající a žalovanými jako kupujícími byla dne 29. 4. 2019 uzavřena kupní smlouva, na základě které se žalovaní stali vlastníky předmětné bytové jednotky za dohodnutou kupní cenu ve výši 1 590 000 Kč (kupní smlouva ze dne 29. 4. 2019). Usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], [anonymizováno] [číslo] bylo rozhodnuto v řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení] zemřelé 13. 2. 2021 bez zanechání závěti, jehož účastníky byli syn [jméno] [příjmení], vnučka [celé jméno žalobkyně], tj. žalobkyně a vnuk [jméno] [příjmení] tak, že byla určena obvyklá cena pozůstalosti ve výši 44 096 Kč a byla schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti uzavřená mezi dědici a potvrzeno nabytí pozůstalosti pozůstalému synovi [jméno] [příjmení] (usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]). Přípisem ze dne 23. 8. 2021 žalobkyně uplatnila vůči žalovaným námitku neplatnosti kupní smlouvy. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně jako jedna ze tří dědiců se domáhala určení svého spoluvlastnického podílu k předmětné bytové jednotce. Účastníky tohoto řízení nejsou zbylí dědicové, a to [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], ale pouze nabyvatelé vlastnického práva dle kupní smlouvy. V dědickém řízení po zůstavitelce [jméno] [příjmení] nebyl zjištěn sporný majetek, kterým by byla bytová jednotka či finanční hotovost získaná z kupní ceny za prodej bytové jednotky. 5. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb. nového občanského zákoníku (dále jen o. z.) a ze zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). Podle § 91 o.s.ř. (1) Je-li žalobců nebo žalovaných v jedné věci několik, jedná v řízení každý z nich sám za sebe. (2) Jestliže však jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, platí úkony jednoho z nich i pro ostatní. Ke změně návrhu, k jeho vzetí zpět, k uznání nároku a k uzavření smíru je však třeba souhlasu všech účastníků, kteří vystupují na jedné straně. Podle § 1116 o. z., vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba. 6. Pro posouzení, zda se jedná o samostatné nebo nerozlučné společenství, je rozhodná povaha předmětu řízení vyplývající z hmotného práva; tam, kde hmotné právo neumožňuje, aby předmět řízení byl projednán a rozhodnut samostatně vůči každému společníkovi, jde o nerozlučné společenství (§ 91 odst. 2 o. s. ř.). Nerozlučné společenství vzniká zejména tam, kde se řízení účastní dědici (buď tak, že vstoupili do řízení na místo zůstavitele, nebo že předmětem řízení je neplatnost závěti apod.). Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1820/99 ze dne 10. 11. 1999:„ Zanechal-li zůstavitel více dědiců, nebylo-li dědictví mezi nimi vypořádáno ohledně věci, o kterou jde v občanském soudním řízení vedeném s jinou osobou (osobou, která není zůstavitelovým dědicem), a byla-li příčinou tohoto stavu skutečnost, že v dědickém řízení (popřípadě v původním dědickém řízení) nebyl tento majetek znám (řízení o dědictví bylo pro nedostatek majetku zastaveno nebo tento majetek nebyl v řízení o dědictví projednán, protože nebyl zjištěn), jsou až do vypořádání dědictví ohledně této věci všichni dědici považováni za vlastníky této věci; z právních úkonů týkajících se této věci jsou oprávněni a povinni vůči jiným osobám společně a nerozdílně, přičemž jejich dědický podíl vyjadřuje míru, jakou se navzájem podílejí na těchto právech a povinnostech, a v řízení, v němž jde o tuto věc, mají postavení tzv. nerozlučných společníků (§ 91 odst. 2 o.s.ř.)“. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2001 sp. zn. 20 Cdo 192/99:„ Zanechal-li zůstavitel více dědiců, jsou až do vypořádání pravomocným usnesením soudu považováni za vlastníky celého majetku patřícího do dědictví. Z právních úkonů týkajících se věcí nebo majetkových práv patřících do dědictví jsou oprávněni a povinni vůči jiným osobám společně a nerozdílně, přičemž jejich dědický podíl vyjadřuje míru, jakou se na těchto právech a povinnostech navzájem podílejí; v řízení, v němž o tato práva nebo povinnosti jde, mají postavení tzv. nerozlučných společníků (§ 91 odst. 2 o. s. ř.)“. Podle rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 2537/2003 ze 10. 2. 2004„ Zanechal-li zůstavitel více dědiců, projevuje se stav, jaký tu vzniká v době od smrti zůstavitele až do pravomocného rozhodnutí soudu o dědictví, také v jejich vzájemných vztazích k majetku patřícímu do dědictví. Musí být vzato v úvahu, že rozhodnutí soudu o dědictví má sice účinky ke dni smrti zůstavitele, že však do právní moci rozhodnutí o dědictví není jisté, jak budou jejich práva a povinnosti k dědictví upravena. Uvedený "zvláštní" vztah dědiců k zůstavitelově majetku má mimo jiné za následek, že až do právní moci usnesení soudu o dědictví jsou dědici považováni za vlastníky celého majetku patřícího do dědictví (všech věcí a ma