5 C 251/2021-54 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se podanou žalobou ve znění jejího částečného zpětvzetí domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 1 313,25 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 150 000 Kč, který se zavázal zaplatit ve splátkách včetně sjednaného příslušenství. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své povinnosti ze smlouvy, zejména nevrátil poskytnuté finanční prostředky dohodnutým způsobem, žalobkyně od smlouvy odstoupila a úvěr zesplatnila. Žalobkyně podanou žalobou původně požadovala zaplacení částky 86 113,62 Kč s příslušenstvím, v průběhu řízení žalovaný dne 23. 7. 2021 uhradil žalobkyni částku 89 246,43 Kč. Žalobkyně proto již požaduje pouze částku 1 313,25 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 24. 7. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 5,91 % ročně z částky 1 313,25 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nemá problém uhradit částku 1 313,25 Kč, nicméně příslušenství a náklady řízení přiznané elektronickým platebním rozkazem jsou dle jeho názoru vysoké. Vždy si své dluhy platil, proto po zatčení kontaktoval své věřitele ohledně svých dluhů a následně pověřil svého kamaráda, aby jeho pohledávky zaplatil; nicméně předmětnou pohledávku nezaplatil včas. Žalovaný dále uvedl, že je ochoten dlužnou částku do 10 000 Kč zaplatit i jednorázově, případně žádá o možnost hradit ve splátkách, neboť se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody a nemá žádné výdělkové možnosti. 3. Za splnění podmínek uvedených v ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z žalobkyní předložených listin vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě ní se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 150 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet takto čerpaný úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 250 Kč. Sazba smluvního úroku byla sjednána ve smlouvě, a to ve výši 5,91 % ročně. Dle výpisu z účtu činila dlužná částka ke dni 24. 2. 2021 celkem 87 149,12 Kč. Dopisem ze dne 31. 3. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 87 732 Kč. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 28. 5. 2021 odeslaným téhož dne žalovanému na adresu [adresa žalovaného]. Předžalobní upomínkou ze dne 14. 6. 2021 byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dlužné částky a dle poštovního podacího archu byl dopis odeslán žalovanému téhož dne. 6. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Dle ustanovení § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Dle § 2054 o.z., plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. 8. Na základě shora uvedeného tak má soud za to, že žalovaný svou částečnou úhradou a následným vyjádřením ze dne 12. 3. 2022 uznal ve smyslu § 2054 o. z. svůj dluh, který vznikl ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 150 000 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal a zavázal se jej splácet pravidelnými měsíčními splátkami, a to i s úrokem z úvěru. Žalovaný však v rozporu se smluvním ujednáním úvěr nesplácel řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy od uzavřené smlouvy odstoupila. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena v souladu s § 1879 o. z. Jelikož žalovaný svůj dluh řádně a včas neuhradil, žalobkyni vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení, který požadovala ve výši, která je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve spojená s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. V části, ve které bylo řízení zastaveno, podala žalobkyně svou žalobu důvodně a tato byla vzata zpět pro chování žalovaného, který poskytl částečnou úhradu na žalovanou částku až po podání žaloby. Žalovaný je tak podle § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. povinen nahradit žalobkyni její náklady řízení. Pokud jde o zbytek nároku, pak i zde byla žalobkyně úspěšná, když soud její žalobě vyhověl. Proto soud přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, které představují soudní poplatek ve výši 1 400 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna za zastupování účastníka advokátem ve výši 11 450 Kč dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) stanovená z tarifní hodnoty ve výši 86 113,62 Kč sestávající z částky 4 580 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 290 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 4 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále odměna za zastupování účastníka advokátem stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 1 313,25 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 2 866,50 Kč, představující 21 % z částky 13 650 Kč (odměna a náhrada hotových výdajů advokáta). Celkem přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 17 916,50 Kč. 10. K tvrzení žalovaného, že náklady žalobkyně na soudní řízení (žalovaný je označoval za příslušenství pohledávky) jsou nepřiměřeně vysoké, soud poukazuje na skutečnost, že žaloba byla podána původně pro částku 86 113,62 Kč a žalovaný až následně po podání žaloby částečně hradil na svůj dluh, na což žalobkyně reagovala částečným zpětvzetím žaloby. Proto je nyní předmětem řízení pouze částka 1 313,25 Kč s příslušenstvím. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně učinil první tři úkony právní služby ještě před částečným zpětvzetím žaloby, soud při stanovení odměny za tyto tři úkony advokáta vycházel z původně žalobou uplatněné výše peněžitého plnění. 11. S ohledem na výši dlužné částky a nákladů řízení, rozhodl soud o povinnosti žalovaného splnit uvedené povinnosti v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách. Důvodem pro toto rozhodnutí je aktuální finanční situace žalovaného, který se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody vězení, jakož i stanovisko žalobkyně, která navrhla, aby s ohledem na popsanou situaci žalovaného byla dlužná částka uhrazena v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč. Soud vyšel z toho, že pokud žalobkyně projevila se splátkami souhlas, pak úhrada žalované částky, jejího příslušenství včetně nákladů řízení tímto způsobem není nepřiměřeným znevýhodněním žalobkyně a je v souladu s jejími oprávněnými ekonomickými zájmy. Soud takto rozhodl podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a určil dále (podle § 565 o. z.), že nesplní-li žalovaný byť i jedinou splátku řádně a včas, stane se celý dluh splatný ihned.