6 C 256/2016-443 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobce se svou žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 582 889 Kč s odůvodněním, že žalovaný zastupoval žalobce v řízení u Krajského soudu v Brně, sp. zn. [spisová značka], ve věci směnky vlastní. Krajský soud v Brně vydal dne [datum] směnečný platební rozkaz, ve kterém žalovanému uložil zaplatit směnečný peníz 900 000 Kč s 6 % úrokem ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení a směnečnou odměnu 3 000 Kč. Proti tomuto směnečnému platebního rozkazu podal dne [datum] žalobce prostřednictvím žalovaného jakožto svého tehdejšího právního zástupce námitky. V námitkách žalovaný poukazoval na to, že podpis žalobce na směnce není pravý a navrhoval na podporu tohoto tvrzení jako důkaz znalecký posudek z oboru grafologie/písmoznalectví. Při samotném jednání o směnečných námitkách však žalovaný netrval na provedení tohoto důkazu a od tohoto návrhu ustoupil. K tomuto jednání žalovaný neměl pokyn ani souhlas žalobce a jeho jednání bylo v příkrém rozporu s jeho zájmy. Z tohoto důvodu proto také rozsudkem Krajského soudu v Brně, č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], byl ponechán směnečný platební rozkaz v platnosti a žalobci tak vznikla povinnost zaplatit částky uvedené ve směnečném platebním rozkazu. Žalobce si následně nechal zhotovit odborné vyjádření soudního znalce z oboru písmoznalectví, který potvrdil, že podpisy výstavce“ [celé jméno žalobce]“ na inkriminované směnce s velikou pravděpodobností nejsou pravými podpisy žalobce, a že se jedná zřejmě o padělky. Kdyby tak žalovaný v řízení o směnečných námitkách trval na provedení důkazů znaleckým posudkem, bylo by v řízení prokázáno, že podpisy žalobce na směnce jsou padělky, v důsledku čehož by směnečný platební rozkaz byl v celém rozsahu zrušen a žalobce by nebyl povinen zaplatit výše uvedenou částku. 2. Žalovaný se ve věci vyjádřil, když v prvé řadě uváděl, že nárok žalobce včetně později uplatněného příslušenství (úroku z prodlení) je promlčen. Dále uvedl, že mu žalobce žádný pokyn nedal, žalobce se dostavil se směnečným platebním rozkazem do kanceláře žalovaného se slovy:“ Už jsem zase podepsal směnku.“, což pro žalovaného nebylo překvapující, neboť žalobce v té době neuváženě směnky podepisoval. Proto žalobci s ohledem na omezené možnosti obrany navrhl, že se pokusí namítnout nepravost podpisu, s čímž žalobce souhlasil. Následně při samotném jednání soudu mu však byl soudcem, který věc u Krajského soudu rozhodoval, předložen jako důkaz originál směnky s úředně ověřeným podpisem žalobce. Z tohoto důvodu tedy netrval na vypracování grafologického posudku, neboť takový důkaz považoval za zcela nadbytečný. Dále žalovaný uvedl, že má pochybnosti o závěrech odborného vyjádření znalce z oboru grafologie. Závěrem pak uvedl, že dle jeho názoru není žalobce ve věci aktivně věcně legitimován, neboť je v úpadku, a že náklady insolvenčního řízení nejsou vypočteny pouze vůči oprávněnému [právnická osoba], ale představují veškeré náklady insolvenčního řízení. 3. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla žaloba žalobce, kterou se domáhal zaplacení částky 1 582 889 Kč zamítnuta z důvodu promlčení předmětného nároku. Ohledně podrobnějšího zdůvodnění pak soud odkazuje na samotný rozsudek soudu I. stupně. 4. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc zdejšímu soudu vrácena k dalšímu řízení. V tomto usnesení pak odvolací soud shrnul, že žalobce ke svým skutkovým tvrzením uváděným v žalobě netvrdí, kdy a v jaké výši mu vznikla škoda v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného, který se při výkonu advokacie měl dopustit pochybení, když v rozporu s ustanovením § 16 zákona o advokacii nehájil a neprosazoval řádně práva a oprávněné zájmy žalobce (tedy svého klienta), jestliže ve směnečném řízení vedeném před Krajským soudem v Brně pod sp. zn. [spisová značka] při jednání dne [datum rozhodnutí] netrval na provedení důkazů znaleckým posudkem z oboru grafologie za účelem ověření pravosti podpisu žalobce na směnce. Žalobce v podané žalobě pouze bez dalšího uvedl, že exekučně vymáhaná částka dosáhla ke dni [datum] žalovanou částku 1 582 889 Kč. Ze skutkových tvrzení žalobce ani z obsahu spisu tak není zřejmé, jaká finanční částka byla dle směnečného platebního rozkazu uhrazena žalobcem dobrovolně, jaká částka byla po žalobci vymožena v exekuci, případně v insolvenčním řízení, které bylo proti žalobci zahájeno. Odvolací soud proto považoval závěr soudu I. stupně o promlčení nároku žalobce na náhradu škody způsobené žalovaným při výkonu advokacie za přinejmenším předčasný. Za nesprávný považoval názor soudu I. stupně, od kterého tento odvozoval okamžik, od něhož se odvíjí počátek běhu objektivní a subjektivní promlčení doby. V dalším řízení proto soud I. stupně zavázal, aby žalobce vyzval k řádnému doplnění skutkových tvrzení a upřesnění žaloby ohledně otázky vzniku a výše škody, jejíž náhrady se po žalovaném domáhá, tzn. kdy a jakou finanční částku žalobce dobrovolně či nedobrovolně zaplatil na směnku tak, jak mu bylo uloženo rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Povinností soudu pak bude vyřešit jako předběžnou otázku, zda při řádném postupu žalovaného advokáta v soudním řízení, v němž svého klienta zastupoval, by žalobce ve sporu u soudu uspěl a obdržel by od protistrany plnění, jež na ní požadoval nebo by žaloba, která proti němu směřovala na uložení povinnosti, byla zamítnuta. Soud I. stupně se tedy měl zabývat tím, zda se žalovaný při výkonu advokacie dopustil pochybení, když v rozporu s ustanovením § 16 zákona o advokacii nehájil a neprosazoval řádně práva a oprávněné zájmy žalobce s tím, že u jednání před Krajským soudem v Brně dne [datum] ve směnečném řízení netrval na vypracování znaleckého posudku z oboru grafologie za účelem popření pravosti podpisu žalobce na směnce vlastní na částku 900 000 Kč. Poté soudu I. stupně uložil, aby posoudil a vyhodnotil otázku příčinné souvislosti mezi pochybením žalovaného při výkonu advokacie a tvrzeným vznikem škody na straně žalobce, která je dána tehdy, jestliže nebýt pochybení advokáta, byl by jeho klient - tedy žalobce - v soudním řízení úspěšný. 5. V souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu proto soud I. stupně vyzval žalobce o sdělení, kdy a jakou finanční částku žalobce dobrovolně či nedobrovolně zaplatil na směnku tak, jak mu bylo uloženo rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který dne [datum rozhodnutí] nabyl právní moci. K tomu žalobce soudu sdělil, že na exekuci bylo žalobcem uhrazeno celkem 218 559 Kč, nicméně žalobce navrhl soudu, aby si sám od exekutorského úřadu a insolvenčního správce vyžádal oficiální sdělení ohledně celkové výše úhrad včetně souvisejících nákladů. 6. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo řízení co do částky 1 267 926,87 Kč zastaveno. 7. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla připuštěna změna žaloby navržená žalobcem v podání ze dne [datum], kterou se domáhal zaplacení částky 314 962,13 Kč s příslušenstvím – úrokem z prodlení v zákonné výši - požadovaným z jednotlivých částek zaplacených soudnímu exekutorovi. 8. Na základě provedeného dokazování ve věci soud zjistil následující skutkový stav: Dne 30.7.2009 žalobce podepsal žalovanému plnou moc, kterou zmocnil žalovaného jako advokáta, aby jej obhajoval, resp. ve všech právních věcech zastupoval. Tato plná moc je založena ve spisu Krajského soudu v Brně, sp. zn. [spisová značka] na č.l. 21. Dne [datum] žalovaný jako právní zástupce žalobce sepsal námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu vydanému Krajským soudem v Brně č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí]. V těchto námitkách pak žalobce uvádí, že směnka není platná, neboť není úplná, na směnce chybí údaj o splatnosti a místo placení. Jedná se tedy o směnku neúplnou. Dále zde namítá, že z takto vyhotovené směnky není patrno, kdo je výstavcem a kdo by měl být směnečný rukojmí, neboť oba subjekty uvedené na směnce jsou uvedeny bez jakéhokoli vzájemného rozlišení. Dále pak žalovaný v námitkách uváděl, že podpis na směnce není vlastnoručním podpisem žalobce. Z tohoto důvodu proto navrhoval provést důkaz znaleckým posudkem z oboru grafologie. Při jednání Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] se prováděl jako důkaz originál směnky vlastní ze dne [datum] znějící na částku 900 000 Kč s tím, že žalovaný jakožto právní zástupce žalobce soudu sdělil, že netrvá na provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, a to ve věci dříve namítané nepravosti podpisu žalobce na směnce. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], v právní moci [datum], byl směnečný platební rozkaz vydaný Krajským soudem v Brně pod č.j. [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] vůči ž