6 C 318/2021-36 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 19 869,72 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní [právnická osoba] dne [datum] rámcovou smlouvu [číslo]. Na základě této smlouvy byl žalované zřízen a veden běžný účet a současně byl na základě dodatku [číslo] ze dne [datum] žalované poskytnut kontokorentní úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná nesplácela sjednané splátky úvěru řádně a včas a dne [datum] došlo k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění činil dluh 19 762,72 Kč a neuhrazený kapitalizovaný úrok 942,68 Kč (od [datum] do [datum]). Dále se žalobkyně domáhala úroku 18,9 % ročně z částky 19 762,72 Kč od [datum] do [datum], úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 19 762,72 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 762,72 Kč od [datum] do zaplacení a nedoplatku na běžném účtu žalované ve výši 107 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. Z předložených důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z rámcové smlouvy [číslo] ze dne [datum], dodatku [číslo] ze dne [datum] a obchodních podmínek vyplývá, že žalobkyně uzavřela s žalovanou rámcovou smlouvu, na základě které se zavázala žalované zřídit a vést běžný účet č. [bankovní účet] a poskytnout kontokorentní úvěr ve výši limitu kontokorentu 20 000 Kč. Žalovaný obdržel formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 18,90 % s tím, že výše úrokové sazby se mohla měnit v závislosti na míře inflace zveřejněné Českým statistickým úřadem. Termín splatnosti byl stanoven na dobu jednoho roku od prvního čerpání kontokorentu. Žalovaná se zavázala zajistit na účtu dostatek finančních prostředků tak, aby nejpozději ke dni splatnosti příslušné pohledávky, mohlo dojít ke splacení pohledávky. Žalobkyně byla oprávněna vypovědět smlouvu v případě, že dojde k závažnému porušení výše uvedených smluvních podmínek. Žalovaná svoji povinnost udržovat kreditní obrat nesplnila, když neudržovala na účtu dostatečný kreditní obrat. Z přehledu splácení a čerpání kontokorentu vyplynulo, že žalovaná čerpala kontokorent průběžně a trvale do prodlení se žalovaná dostala v únoru 2021. Dle výpisu z běžného účtu žalované činil ke dni [datum] konečný záporný zůstatek na účtu 107 Kč. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Ke dni zesplatnění činil dluh na jistině 19 762,72 Kč a úrok 942,68 Kč. Předžalobní výzva byla žalované zaslána. 4. Dle přehledu žádostí o úvěr neměla žalovaná u žalobkyně žádný úvěr, měla měsíční příjem 19 000 Kč a žalobkyně měla přehled o platební bilanci a výdajích žalované z výpisu z běžného účtu žalované (zůstatek ke dni 22. 12. 2021 ve výši 21 177,19 Kč). 5. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1931 o. z., bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. 7. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud se předně z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně při uzavírání smlouvy posoudila schopnost žalované splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud má za to, že žalobkyně splnila svou povinnost ověřit úvěruschopnost žalované, když měla podrobné znalosti o příjmech a výdajích na běžném účtu žalované a výpisy z běžného účtu doložila. 12. Soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o běžném účtu a smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Žalobkyně si své povinnosti splnila, neboť žalované umožnila čerpat kontokorent až do dané výše. Žalovaná se zavázala splácet úvěr, a to i s úroky sjednanými v souladu s ustanovením § 2395 odst. 1 o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaná si své povinnosti ze smlouvy neplnila, žalobkyně úvěr zesplatnila v souladu se smlouvou a § 1931 o z. Žalobkyně tak má nárok na zaplacení nesplacené části dlužné jistiny a záporného zůstatku na běžném účtu celkem ve výši 19 869,72 Kč, smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 19 762,72 Kč od [datum] do [datum], smluvní úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 19 762,72 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 762,72 Kč od [datum] do zaplacení v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., za splnění podmínek § 142a o. s. ř., když žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě dluhu. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 800 Kč, představující zaplacený soudní poplatek.