6 C 354/2021-32 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč. Svoji žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 6. 6. 2017 smlouvu o hotovostním bezúčelovém spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč. Celkovou dlužnou částku včetně poplatku se žalovaná zavázala splatit do 6. 7. 2018. K prověření schopnosti žalované splácet úvěr žalobkyně uvedla, že před poskytnutím úvěru bylo od dlužníka požadováno uvedení příjmů a výdajů. Dále byla s negativním výsledkem provedena lustrace v insolvenčním rejstříku. Žalovaná však uhradila na pohledávku žalobkyně pouze částku 5 900 Kč. Následně došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Dlužná částka činí na jistině částku 20 000 Kč a poplatku 7 900 Kč. Žalobkyně dále po žalované požadovala zaplacení kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 324,93 Kč za období od 7. 7. 2018 do 30. 11. 2020, zákonných úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 20 000 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 512 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z částky 20 000 Kč za dobu od 7. 7. 2018 do 19. 11. 2019 ve výši 10 000 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] byla dne 6. 6. 2017 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit jistinu a dále úrok ve výši 5 600 Kč, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 800 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 4 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 800 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit 13 měsíčními splátkami po 2 600 Kč do 6. 7. 2018 (smlouva o úvěru [číslo] ze dne 6. 6. 2017, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, předpis splátek). Žalovaná nehradila splátky řádně a včas a dostala se do prodlení s plněním svého závazku. Z žádosti o úvěr ze dne 6. 6. 2017, pracovní smlouvy a mzdového výměru soud zjistil, že žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně doklady k prověření její úvěruschopnosti, a to pracovní smlouvu, platový výměr a smlouvy k výdajům žalované. Žalovaná zde uvedla, že je vdaná, žije v nájmu ve společné domácnosti s dítětem ve věku do 6 let. Příjem žalované z hlavního pracovního poměru představoval průměrně částku 12 079 Kč měsíčně a příjem z brigády měsíčně částku 3 000 Kč. Běžné průměrně měsíční výdaje žalované pak představovaly výdaje na bydlení a energie ve výši 7 800 Kč a stravování a výživné ve výši 1 500 Kč. Z nájemní smlouvy ze dne 1. 5. 2016 a smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny sodu zjistil, že měsíční výše nákladů žalované na základě nájemní smlouvy představovala částku 6 300 Kč a zálohy na dodávku el. energie částku 1 500 Kč. 4. Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, v oddílu C a vložce [číslo], zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů, převedena na společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, v oddílu B a vložce [číslo] (notářský zápis ze dne [datum], sepsaný notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo]). 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek, přehled postoupených pohledávek). V oznámení o postoupení pohledávky byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 1. 2021). Předžalobní upomínka s výzvou k úhradě pohledávky do 10. 6. 2021 byla žalované zaslána (předžalobní upomínka ze dne 2. 6. 2021, podací lístek ze dne 4. 6. 2021). 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 12. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o zápůjčce finanční prostředky celkem ve výši 20 000 Kč, které měla žalovaná v souladu se smlouvou splatit společně se sjednaným úrokem, poplatkem a poplatkem za hotovostní inkaso splátek v pravidelných měsíčních splátkách. Tuto svou povinnost si však neplnila, když uhradil celkem částku 5 900 Kč. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 občanského zákoníku. 15. Vzhledem k citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru, se však soud musel dále zabývat tím, zda žalobkyně řádně dostála své povinnosti posoudit před uzavřením smluv úvěruschopnost žalované a dospěl k závěru, že nikoliv. Problematikou posuzování úvěruschopnosti spotřebitele se zabýval Nejvyšší správní soud České republiky v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, kde mimo jiné konstatoval, že věřitel je povinen náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení. Co se týče příjmové stránky žalované, tak dle údajů uvedených v zákaznické kartě, pracovní smlouvě a mzdovém výměru byla informace o příjmu žalované ze závislé činnosti ve výši 12 079 Kč ověřena, informace o příjmu žalované z brigády ve výši 3 000 Kč však nebyly ověřeny. Žalobkyně dále doložila dokumenty týkající se ověření výdajové stránky žalované na bydlení, konkrétně výši pravidelného měsíčního nájmu 6 300 Kč a výši nákladů na úhradu dodávky energií spojených s nájmem bytu 1 500 Kč. Z dokladů vyplývá, že disponibilní zůstatek měs