14 C 129/2023-30 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 386 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok opírala o tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], poskytla žalovanému finanční prostředky na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 6. 5. 2022 ve znění dodatku ze dne 12. 5. 2022, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr celkem ve výši 12 000 Kč, který se zavázal splatit ve stanovené lhůtě. Smlouva o úvěru byla uzavřena na dálku prostřednictvím internetového rozhraní [webová adresa], součástí dokončení žádosti o úvěr bylo též zadání verifikační platby žalovaným, aby tak bylo možné ověřit totožnost jeho osoby. Žalovaný se smluvně zavázal vrátit jistinu s příslušenstvím do 5. 6. 2022. Žalovaný zaplatil na svůj dluh dne 18. 7. 2022 částku 3 000 Kč. Žalovaný tedy neuhradil dohodnutou částku řádně a včas, pročež mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a současně též povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 postoupena na žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalobkyně se tedy žalobou domáhala zaplacení dlužné jistiny ve výši 9 000 Kč, smluvní pokuty v částce 1 386 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 579 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 446,18 Kč (úrok z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částky 9 000 Kč od 7. 6. 2022 Kč do 8. 11. 2022), zákonného úroku z prodlení z částky 9 000 Kč ve výši 11,75 % od 10. 11. 2022 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru prověřila právní předchůdkyně žalobkyně z důvodu posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr bankovní a nebankovní registr klientských informací a insolvenční rejstřík. Žalobkyně uvedla, že důkazy k prokázání ověření úvěruschopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr nedisponuje. 2. Podáním ze dne 28. 7. 2023 vzala žalobkyně bez udání důvodu svůj návrh částečně zpět, a to ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 2 579 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 386 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 4. Po částečném zpětvzetí žaloby se tedy žalobkyně domáhala zaplacení jistiny v částce 9 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 446,18 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 9 000 Kč ve výši 11,75 % od 10. 11. 2022 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč. 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba] byla dne 6. 5. 2022 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] ve znění doplnění smlouvy o úvěru ze dne 12. 5. 200 (navýšení jistiny z 3 000 Kč na 12 000 Kč). K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím elektronické komunikace na dálku, konkrétně na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa] tím, že smlouva nabyla účinnosti (podle toho co nastalo dříve) odesláním SMS informace o uzavření smlouvy na registrovaný telefon žalovaného, odesláním peněžních prostředků na registrovaný účet žalovaného nebo odesláním smlouvy na registrovaný email žalovaného. Dle obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně, které byly nedílnou součástí smlouvy, byla každá následující smlouva (nebo její dodatek) uzavřena okamžikem splnění poslední podmínky, tj. - generování návrhu smlouvy věřitelem, - přijetí návrhu žalovaným kliknutím na tlačítko„ uzavřít smlouvu o úvěru“ v Uživatelském profilu. Právní předchůdkyně žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] částku 12 000 Kč a žalovaný se tuto částku splatnou jednorázově zavázal vrátit do 5. 6. 2022. Pro případ, že by žalovaný nezaplatil částku včas, byla mezi smluvními stranami ujednána povinnost žalovaného zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a současně povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním dle téhož odstavce smlouvy v částce 50 Kč za upomínku (nejvýše však za 3 takové upomínky). Z potvrzení o provedené platbě z 4. 12. 2019 vyplývá, že z účtu právní předchůdkyně žalobkyně byla dne 4. 12. 2019 odeslána částka 0,01 Kč na účet č. [bankovní účet], jehož majitelem byl žalovaný. Na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] byla následně z účtu právní předchůdkyně žalobkyně dne 6. 5. 2022 zaslána platba ve výši 3 000 Kč, téhož dne pak ještě částka 2 900 Kč a dne 12. 5. 2022 částka 6 100 Kč, jak plyne z doloženého výpisu z účtu. 6. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 byla pohledávka za žalovaným v souladu s dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2022 postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 22. 11. 2022 odeslaným dle podacího archu dne 24. 11. 2022. K úhradě dlužné částky měl být žalovaný vyzván dopisem ze dne 2. 1. 2023. Prokazatelně pak byl žalovaný k úhradě dluhu vyzván výzvou před podáním žaloby ze dne 9. 3. 2023 odeslanou dle doloženého podacího archu dne 13. 3. 2023, v níž mu byla stanovena lhůta k úhradě do 17. 3. 2023. 7. Žalobkyně soudu doložila taktéž svůj interní výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky a výpis z obchodního rejstříku týkající se její osoby. 8. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z."). Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 13. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Podle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 15. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně vzala žalobu v části, v níž se domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 386 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 2 579 Kč, zpět, soud řízení v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 o. s. ř. částečně zastavil. 16. Soud dále aplikoval zákon o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný je spotřebitel, právní předchůdkyně žalobkyně podnikatelka a je tedy nutno smluvní vztah účastníků poso