14 C 71/2023-70 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 3. 4. 2018 do zaplacení a úrokem ve výši 15 % ročně z částky 12 000 Kč od 3. 3. 2017 do zaplacení. Svoji žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] s žalovanou uzavřela dne 2. 3. 2017 smlouvu o hotovostním bezúčelovém spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 12 000 Kč. Celkovou dlužnou částku včetně poplatku se žalovaná zavázala splatit do 2. 4. 2018. K prověření schopnosti žalované splácet úvěr žalobkyně uvedla, že před poskytnutím úvěru bylo od dlužníka požadováno uvedení příjmů a výdajů. Dále byla s negativním výsledkem provedena lustrace v registru centrální evidence exekucí a insolvenčním rejstříku a byla vypracována finanční analýza a úvěrový scoring na základě dokladů předložených žalovanou. Žalovaná neuhradila na pohledávku žalobkyně dosud žádnou částku. 2. Podáním ze dne 5. 8. 2023 opravila žalobkyně pro předchozí administrativní pochybení své podání tak, že požaduje úrok ve výši 25,85 % ročně z částky 12 000 Kč od 2. 3. 2017 do zaplacení. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 4. Ze smlouvy o úvěru č. 1 2017 soud zjistil, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], byla dne 2. 3. 2017 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit jistinu a dále úrok ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úrok poskytnut, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 480 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 2 640 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 280 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit 13měsíčními splátkami po 1 569 Kč do 2. 5. 2018. Nedílnou součástí smlouvy byl formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a předpis splátek. 5. Z žádosti o úvěr ze dne 2. 3. 2017 soud zjistil, že žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně doklady k prověření její úvěruschopnosti, a to čestné prohlášení, rozhodnutí o přiznání dávek, nájemní smlouvu a předpis záloh na dodávky elektrické energie. Žalovaná zde uvedla, že je svobodná a žije v nájmu spolu se třemi nezletilými dětmi. Měsíční příjem žalované z rodičovského příspěvku uvedla žalovaná částkou 9 210 Kč. Běžné průměrně měsíční výdaje žalované pak uvedla ve výši 5 860 Kč a 750 Kč na bydlení a energie, ve výši 2 500 Kč na stravování a výživné a ve výši 500 Kč na ostatní výdaje. 6. Ze smlouvy o nájmu bytu, sjednané s žalovanou s účinností ode dne 1. 2. 2017 a platebního kalendáře ze dne 16. 2. 2017, soud zjistil výši nájemného 11 720 Kč, výši měsíčních záloh na energie 1 500 Kč a seznam osob trvale bydlících s žalovanou, tedy dvou nezletilých dětí a přítele žalované. Z přehledu vyplacených dávek státní sociální podpory soud zjistil výši příspěvků na děti v celkové výši 1 610 Kč měsíčně, přiznaného třem nezletilým dětem žalované a výši rodičovského příspěvku ve výši 7 600 Kč měsíčně, přiznaného žalované. V čestném prohlášení ze dne 2. 3. 2017 žalovaná uvedla, že žije ve společné domácnosti s přítelem, který jí přispívá částku 20 000 Kč měsíčně. 7. Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, v oddílu C a vložce [číslo], zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů, převedena na společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, v oddílu B a vložce [číslo] (notářský zápis ze dne [datum], sepsaný notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo]). 8. Ze smluv o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 a 9. 6. 2021 a jejich příloh soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na společnost [právnická osoba] a dále na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno podáním právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 5. 10. 2022 a 6. 2. 2020. 9. Předžalobní upomínkou ze dne 26. 2. 2020, odeslanou žalované dle podacího archu dne 2. 3. 2020, byla žalovaná vyzvána k okamžité úhradě dluhu. 10. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z."). Podle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Soud aplikoval zákon o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaná je spotřebitelka, právní předchůdkyně žalobkyně podnikatelka a je tedy nutno smluvní vztah účastníků posoudit jako spotřebitelský úvěr. 15. Soud se předně zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy řádně posoudila schopnost žalované splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že nikoliv. Žalobkyně předložila žádost žalované o poskytnutí úvěru, potvrzení od dávkách sociální podpory žalované, rozpis měsíčních záloh na úhradu energií a nájemní smlouvu ze kterých vyplývá, že jediným příjmem žalované, který měla v době sjednání smlouvy o úvěru v péči tři nezletilé děti, byl rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně a zároveň náklady na bydlení vynakládané měsíčně žalovanou představovaly částku 13 220 Kč. Příjmy žalované a nezaopatřených dětí s ní společně posuzovaných dle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění účinném k datu uzavření smlouvy o úvěru, se již před uzavřením smlouvy pohybovaly na hranici minimálních peněžních příjmů fyzických osob nutných k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. 16. Na základě shora uvedených skutečností má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně sice poskytla žalované na základě uzavřené smlouvy o úvěru celkem částku 12 000 Kč, nicméně již neposoudila řádně schopnost žalované úvěr splatit. V důsledku toho je smlouva o úvěru dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Podle § 588 o. z. se jedná o neplatnost absolutní, neboť smlouva odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Účastníkům z tohoto neplatného právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti. Soud si je vědom toho, že zákon nestanoví taxativní výčet postupu, které musí být ze strany věřitele pro jeho naplnění provedeny, stejně tak, že by výklad dané normy neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěru a také na žadatele o ně. Pokud však má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmu a dosavadního dluhového zatížení klienta, ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitelé rozumně očekávat. Zde soud odkaz