16 C 13/2023-23 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 12 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované, neboť mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy, avšak tato smlouva nakonec nebyla uzavřena, přičemž právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že smlouva o úvěru, jejímž předmětem měl být závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 12 000 Kč a tomu odpovídající závazek žalované vrátit žalobkyni peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem, nebyla ze strany žalované podepsána. Žalobkyně doložila též všeobecné obchodní podmínky, které se měly vztahovat k zamýšlené smlouvě. Z potvrzení o provedené platbě plyne, že dne 7. 9. 2021 byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalované zaslána částka 12 000 Kč. Vlastnictví předmětného účtu žalovanou bylo potvrzeno sdělením [právnická osoba], ze dne 12. 5. 2023. 4. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2022 byla pohledávka za žalovanou postoupena na společnost [právnická osoba], a následně dne 22. 7. 2022 byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem původního věřitele – společnosti [právnická osoba], ze dne 9. 11. 2022. Předžalobní upomínkou ze dne 9. 11. 2022, k níž žalobkyně doložila rovněž podací lístek z téhož dne, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 33 786,55 Kč do tří dnů. 5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, že„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Dle odst. 2 téhož ustanovení pak platí, že„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 o. z. platí, že„ Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.“ 6. Podle § [číslo] odst. 1 platí, že„ Právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.“ Podle § 1740 odst. 1 platí, že„ Osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.“ 7. V dané věci bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně učinila žalované nabídku na uzavření smlouvy o úvěru, avšak tato nabídka nebyla ze strany žalované akceptována; ke vzniku závazku mezi žalobkyní a žalovanou tak nedošlo. Žalobkyně i přes to poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Toto plnění je nutno považovat za bezdůvodné obohacení na straně žalované, neboť žalobkyně jí plnila bez právního důvodu. Dle výše citovaného § 2993 o. z. platí, že pokud strana plnila bez platného závazku (tedy i v případě plnění na neexistující závazek), má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně tak má vůči žalované právo na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši 12 000 Kč. 8. Nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení jsou splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). Soud vázal počátek prodlení žalované na zaslanou předžalobní výzvu, jejíž odeslání dne 9. 11. 2022 žalobkyně prokázala podacím lístkem. Podle § 570 odst. 1 občanského zákoníku platí, že„ Právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.“ Zákonná domněnka zakotvená v § 573 občanského zákoníku stanoví, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. V souladu s touto domněnkou byla žalovanému předžalobní upomínka doručena dne 14. 11. 2022. Vzhledem k tomu, že byla žalovanému pro úhradu určena lhůta tří dnů, jejímž uplynutím se stal závazek splatným, byl žalovaný povinen provést úhradu do 18. 11. 2022 a ode dne následujícího, tj. ode dne 19. 11. 2022, pak vzniklo žalobkyni právo požadovat úrok z prodlení dle § 1970 o. z.:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok žalobkyně požadovala až od 20. 11. 2022, soud jí tedy přiznal úrok z prodlení od tohoto data. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyni tak náleží náhrada nákladů řízení. 10. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba, výzva k plnění). Dle názoru soudu jde v daném případě zcela jednoznačně o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, o čem svědčí množství obdobných návrhů podávaných ze strany žalobkyně ke zdejšímu soudu (např. pod sp. zn. 13 C 131/2023, pod sp. zn. 14 C 86/2023 či pod sp. zn. 6 C 112/2023) a je tak třeba určit výši náhrady nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 300 Kč a dále právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 252 Kč.