20 C 141/2023-48 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 9 413 Kč s příslušenstvím. Účastníci prostřednictvím webové stránky [webová adresa] dne 20. 4. 2021 uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 7 000 Kč. Žalovaná poskytnuté finanční prostředky čerpala a zavázala se je splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 680 Kč, poplatkem za službu„ [anonymizována dvě slova]“ 110 Kč, a to vše do 20. 5. 2021. Tuto svoji povinnost si však nesplnila a dosud na pohledávku žalobkyně neuhradila žádnou částku. Celkem tak žalovaná dluží 8 790 Kč, účelně vynaložené náklady vymáhání v částce 3 570 Kč (za 28 SMS, 36 e-mailů a 6 telefonátů), zákonný úrok z prodlení z částky 8 790 Kč od 21. 5. 2021 do zaplacení a smluvní pokutu 623 Kč, tj. 0,1 % denně z částky 8 790 Kč od 21. 5. 2021 do 18. 8. 2021. Před uzavřením smlouvy o úvěru prověřila žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr na základě její lustrace v ISIR a CEE, registru NRKI, BRKI, Registru [anonymizováno],„ sankčních seznamech,“ katastru nemovitostí a dalších databázích. Dále žalobkyně zjistila životní situaci žalované a porovnala jí uváděné příjmy a výdaje. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání. 3. Z provedených důkazů soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla podepsána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 20. 4. 2021 smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním. Smlouva byla žalované zobrazena prostřednictvím webové stránky [webová adresa] a žalovaná smlouvu podepsala elektronickým SMS kódem, který byl zaslán na její mobilní telefon. Současně dle„ autorizace ověření totožnosti“ došlo k ověření totožnosti žalované prostřednictvím jí zaslané autorizační platby z jejího bankovního účtu dne 20. 4. 2021 na účet žalobkyně. Totožnost žalované byla ověřena i zaslanou fotokopií jejího občanského průkazu. Na základě smlouvy byly žalované poukázány na její účet finanční prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit jistinu spolu s poplatkem za sjednání úvěru 1 680 Kč, poplatkem za službu„ [anonymizována dvě slova]“ 110 Kč měsíčně, poplatkem za službu„ [anonymizováno]“ ve výši 165 Kč, a to vše do 20. 5. 2021. Žalovaná poskytla souhlas se zpracováním osobních údajů. Dále byly žalované poskytnuty údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byl i sazebník platný od 1. 9. 2020, kde byla upravena i povinnost hradit platby za účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně v případě prodlení žalované. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky. 4. Dle„ výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba]“ činila výše žalovanou uvedených pravidelných měsíčních výdajů 5 500 Kč, výše uvedeného čistého měsíčního příjmu 16 740 Kč, v její domácnosti žili 2 členové s příjmem, celkový počet členů domácnosti u žalované byl 3. Z dokumentu„ identifikované příjmy“ bylo zjištěno, že výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované byla 16 710 Kč. Ze zprávy ČSSZ ze dne 13. 11. 2020 soud zjistil, že žalovaná pobírala peněžitou pomoc v mateřství v době od 29. 10. 2020 do 12. 5. 2021 v denní výši 557 Kč. 5. Z výpisu z běžného účtu žalované za dobu od 1. 1. 2021 do 31. 3. 2021 bylo zjištěno, že měla sjednaný kontokorentní úvěr, konečný zůstatek na účtu ke dni 31. 3. 2021 byl – 18 000 Kč. Dne 6. 1. 2021 přišla na účet žalované peněžitá pomoc v mateřství 17 267 Kč, dne 2. 2. 2021 přišla peněžitá pomoc v mateřství ve výši 17 267 Kč a dne 3. 3. 2021 přišla peněžitá pomoc v mateřství ve výši 15 596 Kč. Dne 6. 1. 2021 uhradila žalovaná splátku půjčky u [příjmení] [příjmení] 4 273,39 Kč a pojistné 150 Kč, dne 2. 2. 2021 uhradila splátku na tutéž půjčku ve výši 4 278 Kč a pojistné 150 Kč, dne 2. 3. 2021 uhradila žalovaná splátku na tutéž půjčku ve výši 4 266,12 Kč a pojistné 150 Kč, za internet uhradila dne 6. 1. 2021 350 Kč, za nájem dne 6. 1. 2021 uhradila 8 100 Kč (jak bylo uvedeno v poznámce u převodu), dne 3. 2. 2021 obdržela na účet žalovaná z [webová adresa] [anonymizováno] 43 000 Kč a dne 2. 3. 2021 obdržela žalovaná na účet půjčku od [právnická osoba] ve výši 10 500 Kč. 6. Z„ obecných principů posuzování a [anonymizováno] Společnosti“ bylo zjištěno, jakým způsobem žalobkyně zkoumá úvěruschopnost klientů. Nejprve posuzuje platnost a věrohodnost dokladů poskytnutých spotřebitelem. Současně je spotřebitel lustrován v databázích, na základě údajů od spotřebitele proběhne bodové ohodnocení. Na základě výdajů uvedených spotřebitelem probíhá jejich faktické dopočítávání žalobkyní dle jeho regionu trvalého bydliště, je stanovena minimální výše výdajů. Při výpočtu výdajů žalobkyně využívá částky životního minima a ukazatele nákladů na život v krajích ČR (regionální koeficient) na základě interních pravidel pro identifikaci posuzování úvěruschopnosti. Současně společnost bere v úvahu i možné negativní scénáře, které mohou nastat v průběhu splácení, a to např. riziko zvýšení pohyblivých úrokových sazeb atd. 7. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že dne 20. 4. 2021 bylo žalované poukázáno na účet 7 000 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 25. 8. 2022 s tím, aby dluh uhradila do tří dnů od doručení výzvy. Výzva byla odeslána téhož dne. 8. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 12. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 13. Soud má po hodnocení provedených listinných důkazů za prokázané, že žalobkyně a žalovaná podepsaly dne 20. 4. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalovaná v den podpisu obdržela na účet částku 7 000 Kč. 14. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by ji žalovaná sjednala z pozice podnikatele. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru proto bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Pokud poskytovatel poskyt