20 C 21/2023-38 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 13 954,50 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru reg. [číslo] na základě, níž žalovanému poskytla úvěr ve výši 131 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit společně s úroky ve výši 11,75 % ročně. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného, když jej prověřila v registrech BRKI, NRKI, SOLUS, CEE, ISIR a v interní databázi žalobkyně, posoudila historické údaje o žalovaném. Dále žalobkyně posoudila výši příjmů a výdajů žalovaného, byl použit skóringový model využívající statistické metody na základě demografických a behaviorálních dat. Úvěruschopnost žalovaného byla řádně posouzena, žalovaný úvěr splácel 5,5 let. Poté úvěr přestal splácet řádně a včas; ke dni 20. 1. 2022 nastala úplná splatnost všech závazků. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 7 791,62 Kč, poplatků 6 162,88 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 845,88 Kč za dobu od 16. 2. 2016 do 12. 7. 2022, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 538,09 Kč za dobu od 21. 1. 2022 do 12. 7. 2022. Dále žalobkyně požaduje úrok ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny 7 791,62 Kč od 13. 7. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení 11,75 % ročně z dlužné jistiny 7 791,62 Kč od 13. 7. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud proto rozhodl v souladu s § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru reg. [číslo] na základě, které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 131 000 Kč za účelem konsolidace jeho dvou dřívějších dluhů. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem 16 % ročně, a to 72měsíčními anuitními splátkami ve výši 2 891 Kč Konečná splatnost úvěru byla 20. 1. 2022. Žalovaný se rovněž zavázal hradit poplatky a ceny za bankovní služby uvedené v sazebníku. Z výňatku ze sazebníku soud zjistil výši účtovaných poplatků. Dále byl předložen sazebník platný od 15. 12. 2019, ze kterého soud zjistil výši účtovaných poplatků, za zaslání 1. upomínky bylo účtováno 250 Kč a za zaslání 2. a každé další upomínky 500 Kč Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele a všeobecné obchodní podmínky. Z lustrace žalovaného bylo zjištěno, že byl lustrován žalobkyní v registrech BRKI, NRKI, SOLUS, bylo zjištěno, že měl úvěr mimo KB ve výši 6 999 Kč, který byl ukončen 16. 2. 2015, byla posouzena úvěruschopnost žalovaného. 4. Z interních účetních dokladů bylo zjištěno, že dne [datum] na účet [anonymizováno] [bankovní účet], na kterém byl veden dluh žalovaného z dříve poskytnuté osobního úvěru, byla připsána částka 65 643,87 Kč, kterou byl tento dluh splacen. Z interního účetního dokladu bylo zjištěno, že na účet [anonymizováno] [bankovní účet], na kterém byl veden dluh žalovaného z poskytnuté kreditní karty, byla připsána částka 64 867,49 Kč, kterou byl tento dluh splacen. 5. Z historického výpisu úvěru bylo zjištěno, že ke dni 12. 7. 2022 byl dluh žalovaného ve výši jistiny 7 791,62 Kč, poplatků 6 162,88 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 845,88 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 538,09 Kč. Jistinu a úrok přitom žalovaný platil do 20. 10. 2021, poté splátky přestal splácet řádně a včas. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 25. 4. 2022, která mu byla odeslána téhož dne. 6. Soud hodnotil předložené důkazy podle § 132 o. s. ř. a má za prokázané, že účastníci dne [datum] platně uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), který stanoví, že„ úvěrující se smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Žalobkyně posoudila před poskytnutím úvěru schopnost žalovaného úvěr splatit, a to v souladu s § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do 1. 12. 2016, vycházela z lustrace žalovaného v externích a interních databázích dlužníků, příjmů a výdajů žalovaného za použití skóringového modelu. Na základě úvěrové smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 130 511,36 Kč za účelem konsolidace jeho dřívějších dluhů. Žalovaný se zavázal úvěr splácet způsobem uvedeným ve smlouvě a smluvních podmínkách, a to i s úrokem z úvěru sjednaným v přiměřené výši 16 % ročně. Žalovaný se rovněž zavázal hradit poplatky za další bankovní služby dle sazebníku poplatků. Žalovaný úvěr čerpal, avšak posléze se dostal do prodlení s úhradou splátek. Úvěr měl být splacen do 20. 1. 2022; ke dni 20. 1. 2022 nastala úplná splatnost všech závazků. Žalobkyni proto vznikl nárok na dosud dlužnou částku jistiny ve výši 7 791,62 Kč, poplatků za bankovní služby ve výši 6 162,88 Kč, úroku v kapitalizované výši 845,88 Kč za dobu od 16. 2. 2016 do 12. 7. 2022 a úroku ve výši 11,75 % ročně z částky jistiny 7 791,62 Kč od 13. 7. 2022 do zaplacení v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016, který stanovuje, že„ u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.“ § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. se použije v souladu s přechodnými ustanoveními zákona, neboť se žalovaný dostal do prodlení s úhradou úvěru až po 20. 10. 2021. V důsledku prodlení žalovaného má žalobkyně nárok i na úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z., který stanoví, že věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 538,09 Kč za dobu od 21. 1. 2022 do 12. 7. 2022 a zákonného úroku z prodlení 11,75 % ročně z dlužné jistiny 7 791,62 Kč od 13. 7. 2022 do zaplacení. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti lze uzavřít, že žalobkyně prokázala svůj nárok, její žaloba je důvodná, proto jí soud v celém rozsahu vyhověl. 7. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, proto jí soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna za zastupování účastníka advokátem ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu - žaloba, předžalobní výzva k plnění). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, tj. celkem částka 300 Kč. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21 % DPH z odměny a náhrad advokáta) náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Soud aplikoval § 14b vyhlášky, když má za to, že ve věci se jedná o formulářovou žalobu v intencích nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, tj. o návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob a účastníků předmětu řízení dostatečně individualizován, kdy základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření bude totožný či jen s drobnými odchylkami, z rozhodovací praxe soudu je známo, že obdobné návrhy žalobkyně podala mnohokrát (ve věci sp. zn. 6 C 93/2023, 13 C 73/2023). Navíc je nárok uplatňován vůči spotřebiteli ze spotřebitelského úvěru, který je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem. Soud nepřiznal odměnu za doplnění žaloby ze dne 14. 3. 2023, neboť toto podání mělo být již součástí žaloby a je tudíž neúčelné.