23 C 21/2023-64 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se žalobou (po učiněném částečném zpětvzetí a připuštění změny žaloby) domáhá po žalovaném zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 10 500 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky počínaje marným uplynutím lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě. Bezdůvodné obohacení mělo žalobkyni vzniknout tak, že uzavřela s žalovaným prostřednictvím sítě internet na webové stránce www.flexifin.cz dne 23. 7. 2021 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 10 500 Kč. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky čerpal a zavázal se je splatit spolu s dalšími poplatky. Tuto svoji povinnost si však nesplnil a dosud na pohledávku žalobkyně neuhradil žádnou částku.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek stanovených v § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 23. 7. 2021 soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 23. 7. 2021 smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému postupně zaslány na jeho účet č. , č. účtu, finanční prostředky ve výši 10 500 Kč (potvrzení o provedení platby), které se zavázal vrátit do 22. 8. 2021. Tyto prostředky žalovaný nevrátil a žalobkyně je žádá zpět jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Předžalobní upomínkou ze dne 25. 8. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů. Tato výzva byla žalovanému prokazatelně odeslána téhož dne.4. Soud neprovedl žalobkyní navržené listiny, konkrétně všeobecné obchodní podmínky, sazebník poplatků, listinu nazvanou autorizace ověření totožnosti, kopii občanského průkazu žalovaného, výpis žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, listinu nazvanou identifikované příjmy, listinu nazvanou údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, či dokument obsahující obecné údaje vztahující se k principům posuzování úvěruschopnosti, neboť tyto listiny nebyly nutné k prokázání nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. Soud má na základě provedeného dokazování za to, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, podle níž byly žalobkyní poskytnuty žalovanému bezhotovostní peněžní prostředky ve výši 10 500 Kč. Tyto peněžní prostředky však žalovaný v rozporu se smlouvou nevrátil. Žalobou se nyní žalobkyně domáhá vydání bezdůvodného obohacení, když zároveň netvrdila, že by byla jakkoliv zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Soud proto dovozuje, že sjednaná smlouva o úvěru je neplatná a žalobkyně má nárok na vrácení poskytnutých peněžních prostředků. Protože soud považuje nárok žalobkyně na vrácení částky 10 500 Kč za prokázaný, žalobě v tomto rozsahu vyhověl.11. S ohledem na prodlení žalovaného soud současně vyhověl žalobě co do požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že doba plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena právním předpisem, nastala jeho splatnost do tří dnů, jak se uvádí ve výzvě ze dne 25. 8. 2022. Za aplikace ustanovení § 573 o. z. byla výzva doručena třetí pracovní den po odeslání, jež bylo žalobkyní prokazatelně učiněno dne 25. 8. 2022. K doručení tedy došlo dne 30. 8. 2022, a splatnost dluhu tak nastala dne 2. 9. 2022 (tj. 3. den od doručení výzvy). Nárok na zaplacení úroku z prodlení tedy žalobkyni vzniká od 3. 9. 2022 a od tohoto data byl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení žalobkyni také přiznán. Pokud žalobkyně žádala přiznání úroku z prodlení za dobu od 28. 8. 2022 do 2. 9. 2022, v tomto rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul, neboť v tomto období nebyla pohledávka žalobkyně doposud splatná.12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. Žalobkyně nebyla zcela úspěšná ve věci, procesní zavinění nese i ohledně částečného zastavení řízení. Nárok na náhradu nákladů řízení tedy odpovídá míře úspěchu toho kterého účastníka ve věci. Žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 12 541 Kč (jistina a úroky z prodlení dopočtené ke dni vyhlášení rozsudku na 2 041 Kč), což představuje 67 % sporu. Neúspěšná pak byla ohledně částky 6 258,50 Kč (řízení bylo zastaveno pro poplatek ve výši 2 660 Kč, smluvní pokutu ve výši 934,50 Kč, náhradu nákladů za upomínání ve výši 980 Kč a úroky z prodlení dopočtené ke dni vyhlášení rozsudku na 1 658‬ Kč; dále byla žaloba zamítnuta ohledně úroků z prodlení dopočtených ke dni vyhlášení rozsudku na částku 26 Kč), což představuje 33 % sporu. Žalobkyně má tedy nárok na náhradu nákladů v poměru odpovídajícím rozdílu úspěchu v řízení a úspěchu žalovaného, tedy celkem v rozsahu 34 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 094,50 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč. Soud dále konstatuje, že návrh žalobkyně na vydání elektronického platebního rozkazu naplňuje kritéria formulářové žaloby vymezená nálezem Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/11, a tedy rovněž kritéria stanovená v § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, neboť tento návrh je využitelný pro uplatnění nároků žalobkyně v typově obdobných případech, kdy postačuje jen zaměnit v něm uvedené číselné údaje. Opakovanost používaného vzoru je soudu známa z jeho úřední činnosti. Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení činí 2 252 Kč a žalobkyně má nárok na 34 % z nich, tedy na 766 Kč (výrok III.).