27 C 124/2023-29 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 60 893,81 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] ze dne 30. 6. 2022, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši úvěrového rámce 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 25,9 % ročně a sjednanými poplatky zaplatit ve stanovených splátkách. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě jeho lustrace v registrech NRKI, CEE a ISIR a na základě informací od žalovaného. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti využila statistický model vycházející ze statistických dat, který zohledňuje empirickou a odbornou zkušenost žalobkyně se splácením spotřebitelských úvěrů. Žalovaný uvedl příjem 30 000 Kč měsíčně a příjem ostatních členů domácnosti rovněž 30 000 Kč měsíčně, splátky úvěrů jiným společnostem z NRKI mimo žalobkyni měl ve výši 2 000 Kč, normativní náklady na bydlení byly stanoveny na 12 271 Kč měsíčně, životní minimum členů domácnosti na 10 110 Kč měsíčně. Částka 12 271 Kč měsíčně byla vypočtena dle statistických dat publikovaných ČSÚ a MPSV a vychází z počtu osob v domácnosti včetně vyživovaných dětí (1) a z velikosti obce. Žalovaný celkem načerpal 60 000 Kč. Svůj dluh však řádně nesplácel, když na něj uhradil jen 1 800 Kč, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 21. 12. 2022. Žalobkyně se nyní domáhá jistiny 58 824,70 Kč, poplatků za pojištění ve výši 469,11 Kč, účelně vynaložených nákladů na vymáhání v částce 600 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 109,68 Kč (25,9 % ročně z jistiny za dobu od 22. 12. 2022 do 27. 3. 2023 z částky 58 824,7 Kč), úroku ve výši 15 % ročně z 58 824,7 Kč za dobu od 28. 3. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení, který požadovala z dlužné částky za dobu od 5. 1. 2023 do 27. 3. 2023 v kapitalizované výši 2 031,66 Kč a dále ve výši 15 % ročně z částky 60 893,81 Kč od 28. 3. 2023 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek stanovených v § 115a o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z předložených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Dne 30. 6. 2022 žalovaný podepsal s žalobkyní listinu [číslo] nazvanou jako„ [anonymizováno] půjčka - revolvingový úvěr [číslo]“ Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr ve výši úvěrového rámce 60 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 25,9 % ročně v měsíčních splátkách ve výši minimálně 2,928 % z dlužné částky (1 757 Kč). Současně bylo sjednáno pojištění schopnosti žalovaného úvěr splatit Balíček pojištění [anonymizováno], za pojištění se žalovaný zavázal měsíčně platit 8,9 % z minimální splátky. V případě prodlení žalovaného s úhradou splátek byla sjednána povinnost žalovaného hradit účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním 300 Kč měsíčně a smluvní pokutu 500 Kč za každou dlužnou splátku. Žalobkyně byla oprávněna úvěr zesplatnit, pokud bude žalovaný dlužit 2 a více splátek, nebo bude v prodlení se splátkou déle než 3 měsíce. Dále byly ujednány poplatky za doplňkové služby. Nedílnou součástí smlouvy byly i úvěrové podmínky. 4. Z„ potvrzení o ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik“ bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je podnikatel s příjmem 30 000 Kč měsíčně, splátky jiným společnostem má ve výši 18 000 Kč (což dle žalobkyně bylo chybně uvedeno a částka představuje výdaje na domácnost). Dále byl žalovaný lustrován v databázích ISIR, [anonymizováno], CEE, MVCR. Žalovaný uvedl, že je ženatý a bydlí v podnájmu, má jedno dítě a má střední vzdělání (smlouva). Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný měl sjednaný úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní splátkové karty, na kterém dlužil na nesplacené jistině 48 500 Kč, dluh byl splácen variabilními splátkami. Dále měl žalovaný podanou žádost o dvě kreditní karty (pokaždé s výší úvěrového rámce 20 000 Kč). 5. Žalobkyně sdělila, že před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě jeho lustrace v registrech NRKI, CEE a ISIR a na základě informací od žalovaného. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti využila statistický model vycházející ze statistických dat, který zohledňuje empirickou a odbornou zkušenost žalobkyně se splácením spotřebitelských úvěrů. Žalovaný uvedl příjem 30 000 Kč měsíčně a příjem ostatních členů domácnosti na 30 000 Kč měsíčně, splátky úvěrů jiným společnostem z NRKI mimo [anonymizováno] měl ve výši 2 000 Kč, normativní náklady na bydlení byly stanoveny na 12 271 Kč měsíčně, životní minimum členů domácnosti na 10 110 Kč měsíčně. Částka 12 271 Kč měsíčně byla vypočtena dle statistických dat publikovaných ČSÚ a MPSV a vychází z počtu osob v domácnosti včetně vyživovaných dětí (1) a z velikosti obce. 6. Z listiny s názvem„ posouzení úvěruschopnosti klienta – metodika -výklad“ soud zjistil, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného zjišťováním jejího kreditního skóre, neboli credit scoringem. K posouzení úvěruschopnosti byl využíván statistický model na základě vstupních údajů o žalovaném, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků. Model byl sestaven na základě parametrů zadaných odbornými zaměstnanci, posouzení úvěruschopnosti vykonává automatizovaný systém. Je zohledňováno rodinné postavení, případná vyživovací povinnost, příjem partnera atd. Tímto způsobem jsou přezkoumávány příjmy a výdaje žalovaného, k posouzení jsou využívány i částky životního minima a náklady na bydlení dle údajů ČSÚ. Statistický model umožňuje definovat i pravděpodobnou výši příjmu, kterou bude žalovaný schopen dosahovat. V modelu jsou zohledněna statistická data, empirická a odborná zkušenost žalobkyně. 7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný úvěr čerpal dne 21. 7. 2022 v částce 60 000 Kč, přičemž na dluh uhradil 1 800 Kč, naposledy hradil na dluh dne 19. 8. 2022. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas a zůstal dlužen dle výpočtu žalobkyně částku 73 035,15 Kč. Výzvou ze dne 21. 12. 2022, odeslanou dne 22. 12. 2022, byl žalovaný vyzván k splacení celého úvěru do 14 dnů od sepsání výzvy z důvodu prodlení s úhradou splátek. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 7 dnů od odeslání výzvy i předžalobní výzvou ze dne 19. 1. 2023, výzva byla dle podacího archu odeslána dne 20. 1. 2023. 8. Z předložených listinných důkazů bylo soudem zjištěno, že žalobkyně a žalovaný podepsali dne 30. 6. 2022 úvěrovou smlouvu. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“),„ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky“. Žalobkyně na základě této smlouvy umožnila žalovanému čerpat peněžní prostředky v celkové výši 60 000 Kč. 9. Žalovaný jednal jako spotřebitel, a proto bylo třeba úvěrovou smlouvu z hlediska její platnosti posoudit také podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého měla žalobkyně povinnost posoudit před sjednáním smlouvy úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když„ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“ Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva absolutně neplatná v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, který stanovuje, že„ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“ Porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek s tím, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má veřejnoprávní souvislosti a dotýká se společnosti jako celku. 10. Soud vzal z předložených důkazů za prokázané, že faktické majetkové poměry žalovaného nebyly před podpisem úvěrové smlouvy dostatečně ověřeny. Poskytovatel je povinen aktivně