4 C 35/2023-71 — Okresní soud v Hodoníně

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na určení, že právo odpovídající věcnému břemeni, jemuž odpovídá právo průjezdu a průchodu vlastníka pozemku p. [číslo] k. ú. [obec] (dále jen panující pozemek), po parcelním čísle [číslo], a to po pravé straně při vchodu na zahradu [parcelní číslo] po délce 35 m, o šíři 3 m, a to podle vyznačení na geometrickém plánu zhotoveném střediskem geodezie v [obec] ze dne [datum] pod číslem zakázky [číslo], zřízené smlouvou kupní a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum], jenž byla sepsána formou notářského zápisu č. j. NZ 889/88, [spisová značka], registrovanou pod [číslo jednací] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], pro obec a k. ú. [obec] na LV [číslo] (dále jen služebný pozemek), je promlčeno, in eventum, že se zrušuje za přiměřenou náhradu. Žalobce uvedl, že je vlastníkem služebného pozemku, který nabyl kupní smlouvou ze dne [datum]. Žalovaná nabyla panující pozemek kupní smlouvou ze dne [datum]. Věcné břemeno bylo zřízeno smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi [jméno] a [jméno] [příjmení] jako kupujícími a oprávněnými z věcného břemene a [jméno] [příjmení] jako prodávající a povinné z věcného břemene. Původní parcela p. [číslo] byla přitom geometrickým plánem rozdělena na pozemek p. [číslo]. Obsahem věcného břemene je právo průjezdu a průchodu po části zahrady ve vlastnictví žalobce. Žalovaná ani její předchůdci však tohoto práva v posledních 10 letech resp. nikdy nevyužili a došlo tak k promlčení práva. Pokud by soud nevyhověl žalobě v tomto znění, žádal žalobce zrušení věcného břemene s odůvodněním, že žil s matkou žalované po dobu 15 let, a po rozchodu s ní v roce 2015 se vztahy vyhrotily, matka žalované mu dělala schválnosti a slovní ataky a k výraznému zhoršení došlo poté, co převedla vlastnictví k panujícímu pozemku na dceru – žalovanou. Došlo tak ke vzniku hrubého nepoměru mezi věcným břemenem a výhodou oprávněné spočívající v objektivních okolnostech a osobních poměrech. 2. Žalovaná ve věci uvedla, že získala vědomost o nutnosti využívat věcné břemeno průchodu a průjezdu spolu se získáním vlastnického práva v roce 2016, ale od 2018 jí žalobce znemožňuje její právo vykonávat, neboť umístil na služebném pozemku obytné buňky, které jí brání v průchodu a průjezdu. 3. Soud ve věci provedl dokazování, z něhož učinil následující skutková zjištění. Žalobce je vlastníkem služebného pozemku péče [číslo], zahrada v k. ú. [obec], na němž vázne věcné břemeno chůze a jízdy a průchodu a průjezdu pro parcelu [parcelní číslo] k. ú. [obec], která je ve vlastnictví žalované. Žalovaná svůj panující pozemek nabyla kupní smlouvou ze dne [datum], žalobce kupní smlouvou ze dne [datum] (výpis z KN [list vlastnictví], výpis z [list vlastnictví], kupní smlouva ze dne [datum], kupní smlouva o převodu vlastnictví ze dne [datum]). Panující pozemek žalované vznikl z původního pozemku p. [číslo] o výměře [číslo] m² tak, že vznikl pozemek služebný o výměře [číslo] m² a panující o výměře 199 m². Přitom panující pozemek je umístěn v zadní části služebného pozemku a tvoří výřez z původního uceleného tvaru (katastrální mapa, geometrická plán [číslo] ze dne [datum]). Při převodu nově vzniklého pozemku [parcelní číslo] z původní vlastnice [jméno] [příjmení] na rodiče žalované [jméno] a [jméno] [příjmení] vzniklo i věcné břemeno spočívající v právu průjezdu a průchodu po zahradě p. [číslo] to po pravé straně při vchodu na tuto zahradu v délce 35 metru a šíři 3 m. Oceněno bylo částkou 500 Kč (notářský zápis [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Při místním ohledání soud zjistil (protokol z místního ohledání), že pozemek žalované tj. panující pozemek se nachází v zadní části za pozemkem žalobce a je zarostlý náletovými křovinami (fotografie čl. 33, 37, 38, 41). Vzadu za ním se nachází les, v němž vedly 2 lesní cesty směrem k pozemku žalované zarostlé travinami (fotografie čl. 34 a 36). Právo průchodu a průjezdu bylo zřízeno po pravé straně pozemku ve vlastnictví žalobce blízko betonového plotu oddělujícího jeho zahradu od ostatních pozemků, a aby mohlo být vykonáno, muselo se projít kovovou zamykatelnou bránou na pozemek žalobce směrem k rodinnému domu žalobce (fotografie čl. 39, 40, 43). V této části zahrady však byly umístěny stavby – kontejnery, které bránily vykonávat právo průjezdů v šíři 3 m, protože v jednom místě činila vzdálenost rohu kontejneru od betonového plotu pouze v šíři cca 1 m (fotografie čl. 40, 42, 43). Pozemek žalované je obklopen pozemky ve vlastnictví fyzických osob, které prohlásili, že na jejich pozemku nikdy nebyla zbudována veřejná komunikace nebo jakákoliv jiná komunikace, která by umožnila v průchod a průjezd na pozemek žalované a souhlas ke vstupu nedali (informace o parcelách p. [číslo] v k. ú. [obec], výpisy z katastru nemovitostí, kopie katastrální mapy, 2 stanoviska ze dne [datum]). 4. Mezi stranami nebylo sporné, že žalovaná od roku 2018 nevyužila právo průchodu průjezdu přes služebný pozemek. 5. Dále bylo zjištěno, že žalovaná se nedomáhala po žalobci umožnění průchodu a průjezdu po služebném pozemku u zdejšího soudu a toto ani netvrdila (lustrace v systému ISAS zdejšího soudu). 6. Důkaz výslechem svědkyně [jméno] [celé jméno žalované], soud zamítl, neboť ho nepovažoval pro právní posouzení věci za podstatný, když tento důkaz měl sloužit k prokázání toho, že žalovaná měla jednat s žalobcem o nápravě. 7. Na základě zjištění učiněných z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalobce je od roku 2008 vlastníkem služebného pozemku a žalovaná je vlastníkem panujícího pozemku, který na ni převedla její matka v roce 2015 a který tato nabyla v roce 1988 spolu se svým tehdejším manželem a který vznikl za účelem tohoto převodu; a současně vzniklo i věcné břemeno spočívající v právu průchodu a průjezdu po pozemku původní prodávající [jméno] [příjmení]. Žalovaná své právo průchodu průjezdu po služebném pozemku minimálně od roku 2018 nevyužila. Žalobce v části svého pozemku, na kterém má žalovaná právo průchodu a průjezdu, umístil stavby – kontejnery, které znemožňují právo průjezdu, neboť oproti dohodnuté šíři 3 m, zůstala možnost využít pouze 1 m. 8. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) a z předchozího občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.), který sice byl zrušen novým o. z., ale dle jeho § 3028 odst. 1 a 2 se o. z. řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 597/2022:„ Vzhledem k tomu, že v projednávané věci o zrušení služebnosti (pro změnu poměrů v důsledku promlčení) rozhodovaly nalézací soudy až po 1. 1. 2014, je však nutné posoudit otázku zrušení služebnosti a přiznání přiměřené náhrady podle zákona č. 89/2012 Sb. (§ 3028 odst. 1, 2 o. z. – k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2017, sp. zn. 22 Cdo 1663/2017)“. 9. Podle § 135b obč. zák. ve znění k 31. 12. 1988: (1) Věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci a toho, komu náleží právo osobního užívání pozemku, ve prospěch někoho jiného tak, že jsou povinni něco trpět, něco konat nebo něčeho se zdržet. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo s osobním užíváním určitého pozemku, anebo náležejí určité osobě. (2) Pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemenu oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřené náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník nebo ten, komu náleží právo osobního užívání pozemku, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání“. Podle § 135c obč. zák.: „Věcná břemena vznikají ze zákona, rozhodnutím oprávněného orgánu, písemnou smlouvou a na základě závěti; právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (§ 135a). K účinnosti smlouvy, z níž se nabývají práva odpovídající věcným břemenům, je třeba její registrace státním notářstvím. (2) Smlouvou může zřídit věcné břemeno vlastník nemovitosti, ten, komu náleží právo osobního užívání pozemku, a socialistická organizace, která má právo užívání podle zvláštních předpisů. 1) Ten komu náleží právo osobního užívání pozemku, může věcné břemeno zřídit jen se souhlasem vlastníka pozemku. (3) Věcná břemena přecházejí s vlastnictvím věci nebo s právem osobního užívání pozemku na nabyvatele. (4) Věcná břemena zanikají ze zákona, rozhodnutím oprávněného orgánu nebo písemnou smlouvou. K účinnosti smlouvy, z níž zanikají práva odpovídající věcným břemenům, je třeba její registrace státním notářstvím. (5) Věcné břemeno zanikne, nastanou-li takové trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo