6 C 103/2023-43 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 25 206,50 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru dne 2. 4. 2021, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit předchůdkyni poplatek ve výši 12 888 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů za vyhodnocení úvěru a poplatku za hotovostní inkaso splátek. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala splatit ve 14 splátkách po 1 992 Kč do 2. 6. 2022. K prověření schopnosti žalované splácet úvěr žalobkyně uvedla, že žalovaná byla před uzavřením smlouvy dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům předloženými žalovanou. Poskytnuté informace byly zaznamenány do žádosti o úvěr a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Doložení příjmu žadatele“. Přesto však žalovaná sjednané splátky nehradila, uhrazena byla pouze částka 2 000 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni ke dni 28. 7. 2022. Nyní tak žalovaná dluží na jistině celkem částku ve výši 14 008,91 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu ve výši 574,37 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 2. 4. 2021 soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena dne 2. 4. 2021 smlouva o úvěru. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že při jejím uzavření převzala v hotovosti částku ve výši 15 000 Kč. Žalované tak byl poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč a tato se zavázala uhradit jistinu a dále úrok ve výši 1 444 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 700 Kč. Žalovaná si zvolila hotovostní inkaso splátek (hotovostní) režim, kdy se zavázala dlužnou částku uhradit ve 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč v místě svého bydliště. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Dle smluvních podmínek byla úroková sazba sjednána ve výši 15 % p. a. Dle smluvních podmínek, pokud zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. 4. Z žádosti o úvěr ze dne 2. 4. 2021 soud zjistil, že žalovaná nepředložila právní předchůdkyni žalobkyně žádné doklady k prověření její úvěruschopnosti, Žalovaná zde dále uvedla, že žije u rodičů, je vdaná a má jedno vyživované dítě do 26 let. [příjmení] příjem žalované představoval částku 19 767 Kč měsíčně, sestávající z rodičovského příspěvku ve výši 10 000 Kč a příjmu dle dohody o provedení práce ve výši 9 767 Kč. Měsíční výdaje žalované představovali částku 1 000 Kč na bydlení a energie, částku 6 320 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady, částku 500 Kč na srážky ze mzdy, výživné a částku 1 328 Kč na splátky stávajících půjček. 5. Z dohody o provedení práce ze dne 15. 2. 2021, sjednané na dobu určitou do 31. 12. 2021 a výplatního lístku za dobu [číslo] soud zjistil základní výši hodinové odměny za vykonanou práci 100 Kč a výši čistého příjmu žalované za uvedenou dobu ve výši 9 767 Kč. Z přehledu vyplacených dávek ze dne 1. 4. 2021 soud zjistil výši rodičovského příspěvku vypláceného žalované ve výši 10 000 Kč. Z podacího lístku ze dne 11. 3. 2021 soud zjistil výši částky vyplacené žalovanou soudní exekutorce [anonymizováno] [příjmení] ve výši 500 Kč. V čestném prohlášení pak žalovaná dne 2. 4. 2021 uvedla, že žije na adrese [adresa]. Z první strany nájemní smlouvy soud pouze zjistil, že jí pronajímatel přenechal nájemcům [jméno] [příjmení] a žalované do užívání stavbu [adresa] na ulici [ulice] ve [obec]. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 a 28. 7. 2022). V oznámení o postoupení pohledávek byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě deseti dnů (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 8. 2022, podací lístek ze dne 8. 8. 2022). Předžalobní výzva byla žalované zaslána (předžalobní výzva ze dne 21. 11. 2022, podací lístek ze dne 23. 11. 2022). 7. V návrhu žalované a jejího manžela [jméno] [příjmení] na povolení oddlužení ze dne 16. 2. 2015 žalovaná uvedla, že má vyživovací povinnost k manželu a 2 dětem a četné závazky u úvěrových společností vznikly manželům z důvodu úhrady půjček dalšími půjčkami. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], pak vzal soud na vědomí splnění oddlužení dlužníků-manželů [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované]. 8. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z."). Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Podle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Soud aplikoval zákon o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaná je spotřebitelka a rovněž byla takto smluvně označena, právní předchůdkyně žalobkyně podnikatelka a je tedy nutno smluvní vztah účastníků posoudit jako spotřebitelský úvěr. 14. Soud se předně zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy řádně posoudila schopnost žalované splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že nikoliv. Byť žalobkyně předložila žádost o úvěr, ve které žalovaná uvedla výši svých příjmů a výdajů a uvedené doklady k výši pravidelných měsíčních průjmů a výdajů žalované, žalobkyně nepředložila žádné listiny dokládající konkrétní výši pravidelných měsíčních výdajů žalované spojených s bydlením, které byly objektivně zjistitelné z nájemní smlouvy, pokud by byla předložena kompletní. Z listin předložených žalobkyní tak nelze učinit závěr, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila schopnost žalované splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona o spotřebitelském úvěru ověřením skutečné výše výdajů žalované na bydlení z jí předložených listin a dále výši pohledávky, která byla předmětem exekučního řízení, stejně jako výši nákladů pověřeného soudního exekutora výpisem z registru exekucí. Z podacího lístku mělo být právní předchůdkyni žalobkyně zřejmé, že na majetek žalované je vedeno exekuční řízení. Lustrací v insolvenčním rejstříku soud dále zjistil, že žalovaná v návrhu na zahájení insolvenčního řízení již v roce 2015 uvedla, že má vyživovací povinnost vůči 2 nezletilým dětem. Rovněž tato skutečnost a průběh insolvenčního