6 C 299/2022-45 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u zdejšího soudu dne 7. 11. 2022 domáhala určení, že listina ze dne [datum] vlastnoručně sepsaná a podepsaná [jméno] [příjmení] je závětí. Svoji žalobu odůvodnila tím, že účastníci tohoto řízení jsou dědici po zemřelém otci [jméno] [příjmení], přičemž řízení o dědictví probíhá u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka]. V rámci tohoto dědického řízení žalobkyně předložila listinu ze dne [datum], o které se domnívá, že se jedná o závěť. Žalovaný povahu předložené listiny zpochybnil. Proto žalobkyně byla vyzvána k podání předmětné žaloby o určení. Dále ve své žalobě uvedla, že v roce 2017 zůstavitel žalobkyni sdělil, že by si přál, aby byt zůstavitele v budově v části [územní celek], [adresa], postavené na pozemku p.č. st. [číslo] připadl po jeho smrti žalobkyni. Zřejmě v této době vznikla předmětná listina ze dne [datum], o které se žalobkyně dozvěděla až po smrti zůstavitele. Zůstavitel však ještě vícekrát žalobkyni řekl, že chce, aby byt byl žalobkyně. Po smrti zůstavitele žalobkyně s manželem přijela do [obec], kde se v bytě zůstavitele setkala s žalovaným a jeho ženou. V neděli 16. 1. 2022 dopoledne žalobkyně ve skříňce pod televizí našla předmětnou listinu, o jejíž existenci do té doby nevěděla. Ihned volala žalovanému, který do bytu přišel, a listinu mu ukázala. Žalobkyně má za to, že předmětná listina vyjadřuje poslední vůli zůstavitele a je tedy závětí. Z listiny je dle názoru žalobkyně zřejmá vůle zůstavitele směřující k tomu, aby žalobkyně nabyla vlastnické právo k bytové jednotce. Žalobkyně měla se zůstavitelem velmi pěkný vztah, stejně jako rodina žalobkyně. Zůstavitel věděl, že se žalobkyně chce do [obec] později vrátit a že by předmětnou bytovou jednotku neprodala, neboť je to její domov. S žalovaným naopak zůstavitel vycházel spíše podprůměrně. Zůstavitel si na žalovaného často stěžoval, např. že mu žalovaný slíbil nějakou drobnou opravu a nakonec nepřišel a že o něj nemá zájem. 2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Uváděl, že péče o zůstavitele byla v naprosté většině na žalovaném a jeho manželce, docházel za ním jedenkrát až dvakrát týdně, zajišťoval mu nezbytné potřeby v sociální i citové podobě. Zůstavitel žalovanému vždy zdůrazňoval, že nemovité věci budou mít s žalobkyní po jeho smrti rovným dílem. Tento přístup aplikoval po celý život, kdy např. na základě kupní smlouvy koupil zůstavitel pozemek p.č. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec], jehož součástí je stavba pro rekreaci č. ev. [anonymizováno], a to ve prospěch žalobkyně a žalovaného, kteří se stali podílovými spoluvlastníky chaty, každý ideální jedné poloviny. Po smrti zůstavitele se žalobkyně se žalovaným setkala v předmětném bytě, kdy sama žalovanému sdělila, že byt prodají a rozdělí se. Předmětnou listinu našla žalobkyně následující den. Žalovaný nesporuje, že předmětná listina byla sepsána a podepsána zůstavitelem. Nicméně má za to, že se nejedná o závěť, ale že předmětná listina je zjevně nedokonalou darovací smlouvou inter vivos. Dle názoru žalovaného, pokud by zůstavitel chtěl sepsat závěť, měl odpovídající duševní kapacitu pro to, aby tak učinil. 3. Na základě provedeného dokazování ve věci soud zjistil následující skutkový stav. 4. Dne [datum] zemřel otec účastníků řízení [celé jméno žalovaného]. U zdejšího soudu je pod sp.zn. [spisová značka] vedeno pozůstalostní řízení, v rámci kterého žalobkyně předložila listinu tohoto znění: <i>[obec] 3. 9. 2017.</i> <i>Daruji [celé jméno žalobkyně] (rozené [příjmení]) svůj dvoupokojový byt [číslo] v ulici [ulice a číslo], v [obec].</i> <i>Toto činím při plném vědomí a nikým nedonucen. [celé jméno žalovaného], pod tím podpis zůstavitele.</i> 5. Soud pouze dodává, že mezi účastníky nebylo sporné, že se jedná o pravý podpis zůstavitele. 6. Z obsahu dědického spisu rovněž soud zjistil, že zůstavitel kromě předmětného bytu v hodnotě [částka] ještě zanechal další majetek, a to garáž v hodnotě [částka], ornou půdu v hodnotě cca [částka], stavební spoření ve výši [částka], sbírku známek, cenné papíry u J & T banky v hodnotě cca [částka] a podílové listy u [obec] spořitelny ve výši cca [částka]. 7. Z předmětného pozůstalostního spisu rovněž vyplynulo, že usnesením ze dne 19. 9. 2022, č.j. [číslo jednací], zdejší soud uložil žalobkyni, aby do tří měsíců od právní moci tohoto usnesení podala žalobu o určení, zda listina ze dne [datum] je závětí. Předmětné usnesení nabylo dne 24. 10. 2022 právní moci. Součástí pozůstalostního spisu je i vyjádření advokátní kanceláře JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, ve kterém tento advokát sděluje notářce, že předložená předmětná listina není závětí, ale že se nejspíše jedná o pokus o darovací smlouvu. 8. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně i žalovaný byli každý vlastníkem ideální [anonymizováno] pozemku p.č. st. [anonymizováno], jehož součástí byla chata č.ev. [anonymizováno] [obec], a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Následně pak kupní smlouvou ze dne [datum] došlo k prodeji pozemku, jehož součástí byla rekreační chata ve prospěch [jméno] [příjmení]. 9. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že zůstavil zaplatil zhruba v roce 1997 za ni a za žalovaného kupní cenu za rekreační chatu. Učinil tak zřejmě proto, že se oba zřekli dědictví po mamince. Poté co chatu otec přestal užívat, s žalovaným ji prodali a peníze si rovným dílem rozdělili. Ona žije v [obec] a za otcem jezdívala v období před covidem zhruba jednou za měsíc. V době covidu to bylo složité, do té doby si brali otce k sobě na vánoce s žalovaným na střídačku, po covidovém období otec už nechtěl nikam cestoval, byl na vánoce dvakrát po sobě u žalovaného. Psychicky byl na tom její otec dobře, ve všem se orientoval, měl středoškolské technické vzdělání. Na investice a finanční záležitosti měl kamaráda, který mu radil. Když za ním žalobkyně přijela, udělala mu větší nákup, nákup minerálek a piv mu zajišťoval žalovaný. K doktorům chodil většinou sám. Otec měl žalobkyni velmi rád, stejně jako její dcery. Otec si jí občas stěžoval, že mu žalovaný slíbil nějakou opravu, ale pak že to nedodržel, že s její rodinou je víc než s ním. Mrzelo ho, že ho žalovaný nepozval někam na oběd. Myslí si, že otec žalovanému nevěřil. Jednou jí řekl, že ho žalovaný ošidil na pivech, která koupil v akci a byla proto za nižší cenu. Otec si vše kontroloval. Otec jí zdůrazňoval, že by si přál, aby byl byt žalobkyně. Chtěl, aby se do [obec] vrátila. Neví však o žádném důvodu, pro který by otec měl žalovaného vydědit. Potvrdila, že penzijní spoření nebylo součástí dědictví, neboť toto otec napsal na žalovaného. Po smrti svého otce souhlasila s tím, aby se byt prodal a peníze si rozdělili, sama ovšem napřed navrhovala pronájem bytu, což žalovaným nebylo akceptováno. Má za to, že otec nikomu z nich nedal žádný větší dar, k různým příležitostem jim dával menší finanční částky. Jejím dcerám dal každé 25 000 Kč. Předmětnou listinu našla v neděli ve skříňce s doklady mezi smlouvami o energiích. Ihned volala bratrovi, který přišel, a listinu mu ukázala. Řekla mu, že listinu považuje za závěť, že jí otec řekl, aby měla byt a že si listinu nechá. Žalovaný jí řekl, že listinu nepovažuje za závěť a že by ji roztrhal. V té skříňce byly různé doklady k bytu, ke garáži, smlouvy, věci týkající se stavebního spoření, penzijního pojištění. Také tam bývala alba, ty tam v tu dobu už nebyla, ty si vzal žalovaný. 10. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že nezná žádný důvod, proč by jej měl otec v rámci pozůstalostního řízení nějak z dědictví eliminovat. S otcem měl dobrý vztah, navštěvoval ho jednou, dvakrát týdně. Je však pravdou, že neměl vždy čas na to, aby mu některé věci udělal, to se mu omluvil. Rovněž uvedl, že v roce 2017 měl s otcem zhruba 2 – 3 měsíce zhoršený vztah, neboť v tu dobu žalovaný změnil zaměstnání, byl velmi vytížený a dělal přesčasy. To se také s otcem rozhádal, neboť neměl na svého otce moc času. Pak se situace uklidnila. Jezdil za ním na chatu, dali si pivo, okoupali se, v poslední době u něj pobýval často, pomáhal mu s menšími opravami. V den, kdy jej našel mrtvého v bytě, měli jet spolu pro rybářský lístek do [obec]. Chodil mu nakupovat. K dětem žalovaného měl jeho otec také hezký vztah, dceři dal 50 000 Kč. Svého otce hodnotí jako spravedlivého. Dle jeho názoru byl po psychické a intelektuální stránce v pořádku. V poslední době chodil více za doktory, jednou jej vezl na pohotovost. Ve finančních záležitostech se dobře orientoval, sledoval kurzy, bavil se o kapitálovém zisku. Potvrdil, že ohledně nákupu a prodeje rekreační chaty to bylo tak, jak uváděla žalobkyně. Stejně takto bylo i ohledně nějakých darů. Otec svým dětem dával menší finanční obnosy, nikdy nic velkého. Uvedl, že naopak jeho otec si stěžoval na žalobkyni, která když za ním přijede, bývá často pryč s kamarádkami, takže ji moc nevidí. Potvrdil, že otec na něj napsal penzijní pojištění. Původně se chtěl s žalobkyní o peníze rozdělit, ale poté jak se zachovala, to nechal být. Zároveň nesouhla