23 C 129/2023-85 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 60 498,45 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela se žalovaným dne 9. 9. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 100078172, na základě níž žalovanému poskytla v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do 9. 6. 2022, a to i s úrokem ve výši 28 923 Kč a s poplatky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 246 Kč. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně ověřila s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet, informace poskytnuté žalovaným si ověřovala oproti vyžádaným dokladům, současně si ověřila, že proti žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný však sjednané splátky nehradil a ocitl se v prodlení. Žalovaný naposledy uhradil splátku dne 27. 8. 2021, celkem žalovaný uhradil 7 500 Kč. Žalovaný zůstal žalobkyni dlužen na jistině částku 26 600 Kč a na poplatcích 33 898,45 Kč. Žalobkyně dále požadovala po žalovaném zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 31. 1. 2022 do zaplacení a úrok ve výši 23,79 % ročně z částky 26 600 Kč od 10. 6. 2022 do zaplacení.2. Dále se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 47 929,28 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela se žalovaným dne 2. 10. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 100130306, na základě níž žalovanému poskytla v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do 2. 7. 2022, a to i s úrokem ve výši 24 103 Kč a s poplatky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 206 Kč. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně ověřila s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet, informace poskytnuté žalovaným si ověřovala oproti vyžádaným dokladům, současně si ověřila, že proti žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný však sjednané splátky nehradil a ocitl se v prodlení. Žalovaný naposledy uhradil splátku dne 27. 8. 2021, celkem žalovaný uhradil 9 100 Kč. Žalovaný zůstal žalobkyni dlužen na jistině částku 23 285,04 Kč a na poplatcích 24 644,24 Kč. Žalobkyně dále požadovala po žalovaném zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 31. 1. 2022 do zaplacení a úrok ve výši 23,19 % ročně z částky 23 285,04 Kč od 3. 7. 2022 do zaplacení.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal nečinný.4. Soud ve věci nařídil jednání, na kterém provedl dokazování, na základě kterého zjistil následující skutkový stav. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , dne 9. 9. 2020 podepsali smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 100078172, na základě které žalovaný obdržel v den podpisu smlouvy částku 30 000 Kč (viz tabulka umoření). Žalovaný se zavázal tuto částku společně s úrokem ve výši 28 923 Kč a poplatky ve výši 1 500 Kč a ve výši 6 246 Kč právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v 21měsíčních splátkách ve výši 3 304 Kč. Výše zápůjční úrokové sazby činila 86 % ročně. Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky, dle kterých má poskytovatel úvěru právo vyzvat dlužníka k vrácení celé doposud nesplacené jistiny úvěru v případě nedoplatku v souhrnné výši trojnásobku první měsíční splátky (čl. 6. 8.). Z tabulky umoření vyplývá, že žalovaný poskytl splátky v celkové výši 7 500 Kč, poslední platba byla poskytnuta dne 27. 8. 2021.5. Dle zákaznické karty byl žalovaný svobodný, žil v pronájmu. Žalovaný byl t. č. zaměstnán na plný pracovní úvazek, jeho pravidelný měsíční příjem dosahoval 22 695 Kč, další čisté příjmy domácnosti (blíže nijak nespecifikované) měly činit 3 000 Kč měsíčně. Své měsíční výdaje odhadl žalovaný na částku 4 000 Kč (opět bez bližší specifikace), další závazky dle svého tvrzení neměl. Žalovaný poskytovateli úvěru předložil pracovní smlouvu a dohodu o změně pracovní smlouvy, ze kterých vyplývá, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . na dobu neurčitou. Dále doložil i výplatní pásky za období červenec 2020 a srpen 2020, ze kterých vyplývá čistá mzda žalovaného od 20 683 Kč do 23 044 Kč. Smlouvou o nájmu bytu žalovaný doložil, že platil nájemné ve výši 2 500 Kč a zálohu za služby ve výši 1 500 Kč. Podle výpisu z účtu byl žalovaný v červnu 2020 v debetu na svém účtu (konečný zůstatek činil -30 Kč).6. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , dne 2. 10. 2020 podepsali i smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 100130306, na základě které žalovaný obdržel v den podpisu smlouvy částku 25 000 Kč (viz tabulka umoření). Žalovaný se zavázal tuto částku společně s úrokem ve výši 24 103 Kč a poplatky ve výši 1 500 Kč a ve výši 5 206 Kč právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v 21měsíčních splátkách ve výši 2 787 Kč. Výše zápůjční úrokové sazby činila 86 % ročně. Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky, dle kterých má poskytovatel úvěru právo vyzvat dlužníka k vrácení celé doposud nesplacené jistiny úvěru v případě nedoplatku v souhrnné výši trojnásobku první měsíční splátky (čl. 6. 8.). Z tabulky umoření vyplývá, že žalovaný poskytl splátky v celkové výši 9 100 Kč, poslední platba byla poskytnuta dne 27. 8. 2021.7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022 obsahujícím zároveň výzvu k úhradě do deseti dnů od doručení. Tato výzva byla žalovanému odeslána dle podacího lístku 13. 1. 2023. Dopisem ze dne 1. 6. 2023 žalobkyně vyzvala žalovaného, aby uhradil dlužnou částku pod hrozbou podání žaloby, a to do 16. 6. 2023, tato výzva byla dne podacího lístku odeslána dne 2. 6. 2023.8. Soud neprovedl důkaz předloženou dohodou o ochraně důvěrných informací a formulářem na změnu osobních údajů zákazníka, neboť z nich nemohl učinit žádná zásadní zjištění významná pro posouzení věci.9. Dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).13. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření obou úvěrových smluv (dále jen „ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době